Článek
V naší krásné zemi najdeme nespočet druhů pavouků. I když nám někteří dokáží nahnat pořádnou husí kůži, můžeme být rádi, že nežijeme v oblastech, kde se vyskytují ti nejvíce jedovatí nebo ti největší. U nás stačí například takový pokoutník, o kterém jsem psala v tomto článku. V jiných zemích se však lidé musí naučit žít vedle mnohem větších hrůz. Nemusí patřit mezi ty jedovaté, ale jejich velikost stačí k tomu, aby člověka vylekal nebo mu doslova nahnal husí kůži. Pojďme se nyní společně podívat na jednoho takového živočicha.
Nefila kyjonohá (Trichonephila clavipes)
Tento druh příbuzný křižákům patří mezi poměrně nápadné pavouky. Jeho domovinou je oblast od Spojených států až po Argentinu. Ideálním stanovištěm jsou pro tento druh lesy, lesnaté oblasti či křoviska. Samci nefil jsou mnohem menší než samice a mohou dorůstat okolo 2 cm. Zato samice může být v těle velká okolo 4 cm. Ovšem rozpětím nohou se celková velikost pohybuje okolo 10 cm, a to už je pořádný kus pavouka.
Zbarvení samic je nádherné a velmi výrazné. U tohoto druhu je červenohnědé s příměsí žluté a černé barvy. Hlavohruď má bílo-stříbrné zbarvení. Na svých nohou mají takové, dá se říci, kartáčky z chloupků. Samci tak nápaditě zbarveni nejsou. Většinou jsou pouze tmavě hnědí s příměsí černé. Je to opravdu nádherný pavouk a nedá se jen tak zaměnit s jiným druhem. Nefila je známá svojí tvorbou nádherných, kruhovitých, obrovských sítí.
Hlavní síť může dosahovat velikosti od jednoho do dvou metrů. Vlákna, která na síť navazují, mohou mít až tři metry. Jejich sítě tvoří sedm druhů hedvábí a mají zlatavou barvu. Ta nejen, že působí jako pastva pro oko, ale vyhnou se jí zvířata, která by v síti skončit neměla. Nefila musí svoji síť neustále upravovat. Často se stává, že sítí prolétne například pták, který ji poničí.
Jejich hlavní kořistí je létající hmyz jako například moucha či různé druhy kobylek. Když se do sítě lapí, vibrace pošlou pavoukům signál a ti ke své kořisti ihned přispěchají. K usmrcení používají svá kusadla, kterým se říká chelicery, vstříknou do své oběti jed a tím ji usmrtí. Jiné druhy používají taktiku obalování do svého hedvábí. Druhý způsob usmrcení či paralyzování je mnohem zajímavější. Využívají k němu směs proteinů, které vplétají do svých sítí. Tato účinná směs kořisti způsobí třes a a postupně ho zcela paralyzuje. To navedlo vědce k prozkoumání látky, která na hmyz působí. Zjistili, že se jedná o látku stejně účinnou jako je neurotoxin.
Pro člověka není nefila výrazně nebezpečná. Její jed nemá pro zdravého člověka takový dopad. Pokud by už k použití chelicer došlo, bude místo bolavé se slabou reakcí. Pochopitelně lidé s alergií mohou mít reakci o něco horší. Mnoho lidí si nefilu nechá lézt po těle bez jakéhokoliv náznaku agresivního chování. Ke kousnutí se většinou odhodlají pouze v případě, že je s nimi špatně manipulováno.
V době rozmnožování si musí samec dávat velký pozor. Když si vyhlédne samici, musí provádět rituální tanec, aby jej samice nepojala za kořist. Samci samicím díky orgánům, kterým se říká pedipalpy, nakladou spermie na jejich břicha. Samice si sperma může uchovat a využít je za příhodnějších podmínek. Pokud je samice využije, v průběhu srpna až září naklade vajíčka. Ta obalí svým hedvábím, a tím jsou dokonale chráněna. Vajíček může být až 3000 a samice si je důkladně hlídá. Z počátku se vylíhnutá mláďata pavouků drží poblíž. Když jsou připravena, rozběhnou se do světa a začnou budovat své vlastní sítě.
Zdroje:
https://www.whatsthatbug.com/golden-silk-spider-all-you-need-to-know-in-a-nutshell/
https://edis.ifas.ufl.edu/publication/IN467
https://animalia.bio/trichonephila-clavipes
https://www.stoplusjednicka.cz/zakerna-past-pavuciny-nefily-kyjonohe-obsahuji-neurotoxiny
https://en.wikipedia.org/wiki/Trichonephila_clavipes
