Plejtvák: délka těla je až téměř třicet metrů a srdce váží jako malé auto

Oceány jsou místa, která tvoří větší část naší planety a jsou důležitým faktorem pro život všech. Všechno živé v nich má svoji vlastní funkci a důvod žití. Každý živočich je něčím zajímavý. Mezi predátory nalezneme i gigantické obry, kteří jsou ale celkem mírumilovní. My se ale nyní společně vydáme nahlédnout do života jednoho z největších žijících savců na naší planetě.

Domovinou této gigantické velryby, která patří do infrařádu kytovců, jsou až na pár výjimek všechny oceány naší planety. Je známá také pod názvem modrá velryba. Tento druh má čtyři poddruhy, jimiž jsou:

U plejtváků je jejich velikost daná lokalitou výskytu, ale odhadem by u jedince dlouhého 30 metrů byla váha něco mezi 184 až 205 tunami. Tělo plejtváků je na jeho délku poměrně štíhlé a pro lepší pohyb v oceánech má hydrodynamický tvar. Zbarvení těla může být modrošedé až po světle modrou (odtud také známý název modrá velryba) či tmavě šedé. Zbarvení hlavy má většinou jednotný odstín proti hrudním ploutvím, které jsou světlejší než je zbarvení těla. Zbarvení spodní části těla plejtváků je od bílé po modrozelenou a je to takové jisté maskování proti predátorům. Modré a šedé skvrny po těle jsou něco jako otisky prstů člověka. Dle nich mohou biologové rozeznat konkrétní jedince.

Charakteristickým znakem plejtváka je jeho dlouhá a široká tlama. Útvary v ústní dutině, kterým se říká kostice, vyrůstají z horní čelisti a slouží k filtrování potravy. Zajímavostí je, že jsou tyto kostice tvořeny z keratinu a jsou jeden metr dlouhé. Nozdry se nachází na vrchu hlavy a jimi velryba vydechuje směs páry, plynů a pěny. U plejtváka obrovského může tento gejzír dosáhnout výšky mezi 10 a 12 metry.

Zajímavostí je, že srdce plejtváků váží okolo 600 kilogramů, což je váha menšího automobilu. Není čemu se divit, vzhledem k tomu, že musí tento sval udržovat život obra měřícího až 30 metrů.

Jídelníček plejtváků je tvořen primárně malými býložravými korýši, kterým se říká krill. Velryby moc dobře ví, kam se mají za potravou vydat. Když ji najdou, nepatrně zvýší svoji rychlost a otevře tlamu až do zhruba 80° úhlu. Najednou jsou schopni nabrat obrovské množství potravy. Když naberou krill, uzavřou svoji tlamu. Následně tlakem jazyka a lehkým pootevřením tlamy nechají odtéct přebytečnou vodu a díky kosticím jim v tlamě zůstane potrava, kterou mohou spolknout. V dospělosti plejtvák denně zkonzumuje zhruba 4 tuny krillu. Někdy je možné pozorovat plejtváky, kteří loví u hladiny moře a svoji tlamu dokonce vystřelí až nad hladinu. Tato strava mu dodává tolik potřebný tuk, který využije především samice, která bude mít potomka.

Po většinu času jsou solitérním plovoucím gigantem. Je možné je však vidět i ve skupinách čítajících i více jak 50 jedinců. A běžné je vidět matku se svým mládětem. Pro potravu jsou schopni se potápět i do hloubek větších než 200 metrů. Většinou je jeden ponor dlouhý okolo 10 minut v sekvencích 3-15 minut. Dokáží se však ponořit i na neuvěřitelných 30 minut, ale to zcela vzácně. Ve vodě se pohybuje průměrnou rychlostí mezi 3 až 6 km za hodinu. Pokud se však stává lovnou kořistí, dokáže jeho tělo zrychlit až na 35 km za hodinu. Což se stává, pokud na ně vedou útok kosatky.

Plejtváci se mohou dožít okolo 80-90 let, což je na tak gigantické zvíře opravdu vysoký věk. Pohlavně dospívají něco mezi 8 až 10 lety, ale je zcela normální, když k rozmnožování dochází i ve věku 35 až 40 let. O rozmnožování se toho celkově neví až tak moc. Většinou k němu dochází počátkem podzimu a trvá do příchodu zimy. Při pozorování bylo zjištěno, že spolu pár zůstává zhruba po dobu pěti týdnů. Jako u jiných zvířat i tady se často stává, že o samici jeví zájem více samců. V tomto případě se pak samci předvádí a mohou se pronásledovat. Na těle je pak možné zahlédnout i drobné šrámy, které si mohou vzájemně způsobit.

Penis samců modré velryby je jedním z největších v celé živočišné říši. Jeho průměrná délka je něco okolo 2,5 metru, ale není výjimkou i 3 metry dlouhý pohlavní úd. Jeho průměr je okolo 30 cm. Není čemu se divit. Takto gigantický tvor by jinak neměl šanci na úspěšné páření. Samec má úd běžně uschován v těle a z genitální štěrbiny ho vytahuje opravdu až v momentě, kdy má dojít k páření. V zasunutém stavu se pouze stáčí do esíčka, ale zůstává stále vzpřímený.

Březost u samic je poměrně dlouhá a trvá téměř rok. Hovoří se o deseti až dvanáctiměsíční březosti. I když zpravidla vrhá jedno mládě, byly zaznamenány samice, které měly dvojčata. Při velikosti dospělého jedince pak nepřekvapí, že novorozené mládě měří okolo 6 metrů a může vážit až 3 tuny. Mateřské mléko je velmi tučné, a tak mládě přibírá poměrně snadno a rychle. Mláďatům velryb se říká telata. Matka své mládě začne odstavovat přibližně v jeho 6 až 8 měsících. Někdy s matkou zůstávají i mnohem déle. Za další zhruba dva až tři roky matka opět vyhledá samce a opět zabřezne.

Velryby komunikují na nejnižších frekvencích, a to velmi hlasitě. Každá jedna populace má svůj vlastní dialekt.

Hlavním predátorem plejtváků jsou kosatky. Ty se většinou snaží lovit hlavně mláďata, která cestují po boku matky. Většinou se jedná o krutý lov, kdy se kosatky snaží mládě od matky oddělit. Ta se sice většinou snaží své mládě chránit plácáním ocasu po útočnících, ale pokud se kosatkám podaří mládě oddělit, většinou jim padne za oběť. Mládě stlačují vlastním tělem a nedovolí mu se nadechnout. Bohužel se utopí. Tato kořist je pro kosatky dobrým zdrojem tuku. Ač se to zdá kruté, je to prostě divoká tvář přírody. Velryby však ohrožuje i znečišťování oceánů.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/blue-whale

https://www.britannica.com/animal/blue-whale

https://animaldiversity.org/accounts/Balaenoptera_musculus/

https://www.stoplusjednicka.cz/obri-mezi-zviraty-kdo-jsou-nejvetsi-tvorove-soucasnosti

https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/16584/nejvetsi-tvor-na-zemi-seznamte-se.html

https://www.obri-oceanu.com/cs/detail/plejtvak-obrovsky

https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_whale

https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_whale_penis