Pro seniory, rodiny s dětmi, mládež nebo pejskaře. Procházka českou divočinou na Šumavě je zážitek.

S manželem jsme opravdu milovníci přírody. Letos bylo v plánu Rakousko a jeho úchvatná jezera. Počasí ale v této lokalitě až tak nepřálo, a tak se výlet přesunuje na srpen. Z toho pak vzešla otázka, kam tedy, aby nám to alespoň částečně zalepilo bebíčko. A protože bez vody si to snad ani nedokážu představit, po několika tipech to jednoznačně vyhrála Šumava. Na Šumavě už jsme párkrát byli a víme, že je tam pořád tolik míst, která stojí za prohlídku, že si jen stačilo vybrat to pravé. Tentokrát jsme hledali nějakou stezku, která bude přívětivá hlavně pro naše štěně.

Celkově patří Šumava k jednomu z nejvíce navštěvovaných národních parků v naší zemi. Nádherná divoká příroda, čerstvý a čistý vzduch a neuvěřitelné množství fauny i flory. Milovníci přírody i fotografové si přijdou na své. Mezi méně náročné trasy, ale přesto kouzelné rozhodně patří stezka, která začíná v Antýglu a končí na Čeňkově pile. Celá stezka vede podél nádherné a divoké řeky Vydry. A rozhodně je nač koukat. Pojďme se nyní společně na tuto stezku podívat. Třeba bude inspirací pro toho, kdo stále váhá, kam na výlet.

Máme výhodu, že bydlíme v lokalitě, která umožňuje rychlý nájezd na požadovanou silnici a za krásné 2,5 hodiny jsme na místě. Z centra Prahy trvá cesta dle provozu mezi 2,5-3 hodinami. Je potřeba počítat, že jsou některé cesty v rekonstrukci a budete tak řešit objížďky. Poslední část cesty je ale krásná a můžete se kochat nádhernou krajinou. Že se blížíte k Šumavě rozhodně poznáte. Příroda se mění v kopcovitou oblast, která je nádherně zalesněná. Cíl začátku výletu je Antýgl. Ten, kdo chce na Šumavě trávit více času, může využít kempů, penzionů či pro náročnější místních hotelů.

Pokud chcete pouze jednodenní výlet, pohodlně zaparkujete naproti kempu, kde je veřejné parkoviště. Je sice placené, ale na celý den je částka skromná. Je určitě dobré přijet v ranních nebo dopoledních hodinách, aby člověk našel místo. Naše cesta byla ve všední den, tak s parkováním problém nebyl. Otázka je, jak by to vypadalo o víkendu? Z parkoviště pak musíte podél cesty zhruba 300 metrů. Pak už pohodlně vejdete na příjemnou štěrkovou cestu a vaše procházka může začít.

Stezka je poměrně široká, tak se nebudete mačkat v davu lidí. Navíc každý jde svým tempem, tak se i více lidí docela dobře rozptýlí. Po celou dobu budete mít po své levici divokou, nádhernou a burácející řeku Vydru. Na některých místech se pohodlně dostanete přímo k tomuto přírodnímu živlu. Můžete si sednout na břeh, projít se po nádherných kamenech nebo smočit sebe či svého pejska. Určitě je třeba velké opatrnosti a respektu. Kameny mohou klouzat a na takovém místě si úraz přeje málokdo. Celá cesta vede z mírného kopce.

Pejskaři jsou většinou ohleduplní. I když je volný pohyb pejsků zakázán a měli by být na vodítkách, bylo jen málo lidí, kteří toto dodržovali. Naše fenka byla po celou dobu na vodítku a i když se občas nějaký pejsek přišel kamarádit, nebyl z toho žádný problém. Pro pejsky je to navíc příjemné zpestření při procházce. Problémové pejsky si naštěstí majitelé na vodítku drželi. Občas na stezce potkáte i nějakého cyklistu, ale není to nic, co by člověka obtěžovalo. Za víc jak polovinou cesty narazíte na občerstvení, kde je možné využít toalety. Bohužel jsme je nenavštívili, takže o jejich kvalitě hovořit nemohu.

Co vnímám jako negativní, že nejsou toalety na více místech. Pokud by někdo nutně potřeboval, nedokážu si představit, kam by v národním parku běžel. Na jedné straně voda, druhou lemují stromy, kde je prostor celkem přehledný. Je zde také poměrně málo odpadkových košů, což jak všichni víme, je u některých jedinců docela problém. Nedokážu říct, zda tam někdo každý den z parku projíždí a případný nepořádek uklízí nebo ho tam skutečně lidé nedělají. Až na pejskaře, bohužel. Absence odpadkových košů některé lidi z nějakého nepochopitelného důvodu přiměla, že exkrementy po svých miláčcích dali sice do sáčků pro ně určených, ale tyto sáčky vkládali do různých děr v půdě.

Pokud máte štěstí na počasí, projdete úsek bez újmy. Pokud vás za polovinou cesty stihne bouře, nemáte moc možností. Je dobré si s sebou přibalit kvalitní pláštěnku. Můžete pak setrvat na místě a čekat, než to nejhorší odejde nebo půjdete dál. Tak či tak, větší bouře mohou být nebezpečné a je dobré si předem prostudovat počasí. Sice se v takových oblastech může změnit poměrně rychle, ale určitě se dá alespoň částečně dle předpovědi předvídat. Cíl na konci stezky poznáte. Cesta tam končí a na levé straně vás přivítá malé občerstvení. Nic extra ale nečekejte. Musíte to brát dost zálesácky. Pití člověk moc neřeší. Nicméně pokud si budete objednávat párek v rohlíku, můžete být dost překvapeni. Stejně jako my. Po objednání párku v rohlíku můžete dostat párek v bagetě. Budete mít tak pocit, že jíte spíše suchou bagetu. Každopádně po krásné procházce se tomu můžete spíše zasmát.

Pro cestu zpět můžete zvolit stejnou trasu. Jen je třeba počítat, že tak, jak jste šli celou cestu z Antýglu z mírného kopce, zpět půjdete do lehce táhlého kopce. Není to žádné drama, ale je dobré nepřecenit své síly. Nicméně my jsme zvolili cestu zpět autobusem, který sice jezdí v delších intervalech, ale dá se počkat u zmiňovaného občerstvení. Jen je dobré vědět, že autobus přijímá pouze dva psy. Nevím, zda to bylo pouze konkrétním řidičem nebo je to nějaké pravidlo. Někdo to vyřešil tak, že jel dvěma auty. Jedno nechal v Antýglu a druhé na Čeňkově pile.

Celková trasa z jednoho bodu do druhého je 7,5 km. Celkem tedy můžete jít procházku, která bude dlouhá 15 km. Pokud tedy přemýšlíte kam, je tato krásná stezka určitě skvělou volbou.

Pokud vás zajímají další tipy na výlet, tak si můžete přečíst další články. Konkrétně návštěva vlčí vyhlídky v Srní se dá krásně zkombinovat, neboť je v těsné blízkosti s popisovanou stezkou.

Zdroje:

Článek je autorským textem.