Článek
Před mnoha lety lidé věřili, že jsou některá stvoření skutečná. Třeba takový drak. Jeden živočich v nich opravdu takový pocit vyvolával a dlouho se věřilo, že se jedná o mládě draka. Tento pocit utužoval fakt, že zmiňovaný tvor žil v jeskyních a jeho vzhled mohl trochu ono bájné zvíře připomínat. Pojďme se nyní společně na tohoto zajímavého živočicha podívat.
Macarát jeskynní (Proteus anguinus)
Tajuplný dráček, který je jinak znám jako lidská ryba či olm, patří do třídy obojživelníků a čeledi macarátovití. Je pouze jediným druhem z této čeledi. Jedná se o evropského obratlovce, pro kterého jsou domovem výhradně jeskynní systémy. Životu v takových podmínkách se dokonale přizpůsobil, a i když je obojživelníkem, jeho život se odehrává výhradně ve vodě. Obývá krasové jeskyně jihovýchodní a střední oblasti Evropy. Asi nejznámější lokace jsou Bosna a Hercegovina, Itálie, Chorvatsko a Slovinsko. Tento živočich byl popsán přírodovědcem v roce 1689, kdy bylo několik jedinců po silných deštích vyplaveno z temného jeskynního systému. V tu dobu lidé věřili, že se jedná o skutečná dračí mláďata.
Jeho tělo je spíše hadovitého vzezření, a i když jeho délka činí něco mezi 20-30 cm, byli popsáni jedinci, kteří dosáhli i 40 cm. Oči se kvůli prostředí, ve kterém žije, nevyvinuly a je zcela slepý. Jak je však známo, pokud nefunguje jeden smysl, další jsou posílené. Vyniká tedy skvělým sluchem a čichem. Jejich kůže nemá dostatek pigmentu, a tak je většina jedinců narůžovělého zbarvení. Ovšem díky schopnosti tvořit melanin, část populace může být zbarvena do tmavších barev jako je třeba hnědá nebo lehce načernalá. Většina těchto jedinců je však endemitem Slovinska, kde se vyskytují v oblasti města Črnomelj v podzemních vodách. Světlé jedince je možné vidět na Slovinsku ve vápencové jeskyni v Postojně. U světlých jedinců je zajímavé, že pokud by je člověk prosvítil, je možné vidět jejich vnitřní orgány.
Podobně jako například axolotl, má i macarát malé vnější žábry, které působí jako drobné keříčky. Ty mu pomáhají dýchat a zůstávat ve vodě. Přesto má i plíce, které jsou spíše primitivní, nicméně je téměř nepoužívá. Na jeho těle nalezneme i dva páry končetin. Ty jsou spíše malé, ale jsou dobře rozpoznatelné. Oproti jiným obojživelným tvorům disponuje menším počtem prstů. Na zadních jsou to pouhé dva prsty a na předních místo obvyklých čtyř jsou pouze tři prsty. Oči jsou znatelné více u tmavě zbarvených jedinců. I když je macarát zcela slepý, jeho oči dokáží na světlo reagovat. Jedná se o takzvanou fotocitlivost.
Jeho hlavním zdrojem potravy jsou převážně larvy hmyzu, korýši či plži. I když jeho tlamička disponuje mikro zoubky, svoji potravu polyká celou. Je schopen se opravdu řádně ládovat, a to hlavně když je potravy dostatek. Nicméně má jednu obrovskou schopnost, kterou by s radostí ocenil nejeden člověk. Tou je schopnost žít bez potravy klidně i deset let. Je to neuvěřitelné, ale je tomu skutečně tak. Vděčí za to schopnosti zpomalit metabolismus. Čerpá pak ze zásob z dob, kdy byla hojnost potravy. Vděčí za to také glykopenu, což je v podstatě živočišný škrob. Je to takový nouzový zásobní zdroj glukózy, díky kterému pak organismus získá potřebnou energii.
Macaráti jsou společenští tvorové a často žijí ve skupinách. Pouze samečci, kteří jsou připraveni k rozmnožování, jsou většinou silně teritoriální a své území se snaží hájit. Nečekejte ale nějakou výraznou bojovou taktiku. Většinou se snaží svoji energii cílit jinam, a tak si pouze vzájemně ukazují, jací jsou to machři. Přesto, že nemohou využít oči k tomu, aby na sebe viděli, jejich další smysly jsou zcela funkční a dokáží rozpoznat sílu svého protivníka. Aby takový slepý macarát přilákal slepou samičku, musí do svého okolí vypouštět feromony. Pokud je samička zachytí a dostane se do blízkosti samce, ten situace využije a než ji ovine svým ocasem, chvilku kolem ní musí kroužit. Samec však ještě nemá vyhráno. Musí se letmo dotknout svojí tlamičkou. Pokud se samičce zdá samec vhodným kandidátem pro její potomstvo, musí mu dotek oplatit.
Pokud vše probíhá, jak má, samička se dotkne jeho kloaky. Tím vyvolá trhavé pohyby a z jeho kloaky se vyloučí spermatofor. Díky němu může samice oplodnit svá vajíčka. Oplodněná vajíčka pak samice klade do štěrbin pod kamení. Vajíček může naklást mezi 30-40, ale není neobvyklé, že je jich klidně až 70 kusů. Rychlost líhnutí ovlivňuje teplota vody. Pokud je teplejší, líhnutí začíná okolo 140. dne. Ve vodách chladnějších to však může být i mnohem déle. Vylíhnuté larvy rostou poměrně rychle a už za zhruba čtyři měsíce vypadají jako dospělí macaráti. Ovšem i ti částečně pořád připomínají larvu. Jejich život trvá průměrně okolo 60 až 70 let. Při vhodných podmínkách nemají problém atakovat i věk 100 let.
Protože je tento živočich velmi citlivý na kvalitu vody, za jeho ohrožení může jako u mnoha jiných druhů především znečišťování životního prostředí. Ve vodách se jedná většinou o pesticidy, které se do vodník toků dostávají poměrně snadno. I když je macarát ohrožen a chráněn, pořád je nezákonně loven člověkem pro vlastní zábavu a pokusy o chov.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/travel/article/this-slovenian-cave-is-the-real-house-of-baby-dragons
https://animaldiversity.org/accounts/Proteus_anguinus/
https://animalia.bio/olm
https://www.stoplusjednicka.cz/udalost-dekady-ve-slovinske-jeskyni-se-vylihli-vzacni-draci
https://www.stoplusjednicka.cz/bila-mista-pod-zemi-ceske-i-svetove-jeskyne
https://en.wikipedia.org/wiki/Olm
