Článek
Svět by bez rostlin nemohl existovat. Hrají v životě a v celé přírodě velmi důležitou roli. Vytvářejí životodárný kyslík, který potřebuje každý živý organismus. Jsou nejen nepostradatelné, ale mnoho druhů je také velmi krásných. Některé z nich jsou léčivé, jiné třeba velmi nebezpečné. Pojďme se nyní společně podívat na jeden takový druh rostliny.
Soterek (Abrus precatorius)
Tato krytosemenná bylinná rostlina, patřící do čeledi bobovité, je občas nazývána i sotorek. Některé druhy lze zahlédnout na Madagaskaru, v Africe a některé druhy také v Asii. Jako u mnoha druhů zvířat či právě rostlin došlo k zavlečení také do jiných oblastí, než je pro ně obvyklé. I soterek patří mezi ty rostliny, které se dostaly i do jiných částí naší planety, a to konkrétně do tropických částí Ameriky a mnoha dalších míst. Tam se rostlině začalo dařit a dá se říct, že je tam nyní jako doma. V dnešní době je možné pěstovat tuto rostlinu i v naší zemi. Většinou však vydrží pouze rok.
Tato popínavá rostlina se často omotává kolem keřů či stromů. Má velmi hluboké kořeny, kvůli kterým je často problém se rostliny zbavit. Její kratší řapíkaté listy jsou na konci zakončeny takzvanou štětinkou. Soterek má krásné květy, které jsou poměrně drobné. Zbarvení květů může být fialové, růžové, bílé nebo třeba červenohnědé a jsou seskupené v hroznech. Nejzajímavější na rostlině jsou semena. Ty jsou poměrně dost tvrdá, lesklá, kulovitého tvaru. Nejčastěji mají výraznou krásně červenou barvu s menším množstvím černé a bílou tečkou. Mohou lehce připomínat slunéčko sedmitečné, ale bez teček.
Krásná semena jsou ale velmi toxická. Obsahují látku známou jako abrin. Ten je navíc toxičtější než ricin. Pokud dojde k pozření celých bobulek, je velká šance, že projdou traktem a nic děsivého se nestane. Pokud se však bobule rozkousnou, dojde k uvolnění zmiňovaného abrinu. Pro představu se uvádí, že toxická dávka pro člověka vážícího 68 kg je 0,1 mg. Zdroje se v tomto množství liší a někdy se uvádí jako hodnota 3 μg. Pokud dojde k otravě, začne tělo člověka vykazovat známky nevolnosti. Následují křeče a zvracení. Bohužel po pár dnech dochází k selhání jater. To následně vede k selhání organismu a následnému úmrtí.
Přesto, že jsou semena velmi nebezpečná, lidé ze Západní Indie je používají k výrobě šperků. Většinou z nich tvoří náramky, které mají toho, kdo je nosí, chránit před zlým duchem. Některé domorodé kmeny je využívají k vylepšení svých zbraní, které slouží k zabíjení dobytka. V Jižní Indii využívají bílých semen k výrobě oleje. Tento olej má mít údajně afrodiziakální účinky. Listy, které jsou oproti semenům jedlé, jsou využívány k přípravě čaje. Tento čaj je dobrý při nachlazení nebo pro snížení horečky. Stejně tak jsou jedlé kořeny. I ty se mohou využívat k různých odvarům, které se mohou používat například jako obklady.
Různé kmeny po letech zkoumání zjistily, že i semena, která jsou běžně jedovatá, se tepelnou úpravou denaturují.
Zdroje:
https://levypreserve.org/plant-listings/abrus-precatorius/
https://www.ceskestavby.cz/clanky/sotorek-ruzencovy-fazolka-lasky-a-stesti-ze-ktere-se-vyrabi-ruzence-29300.html
https://plant-directory.ifas.ufl.edu/plant-directory/abrus-precatorius/
https://en.wikipedia.org/wiki/Abrus_precatorius
