Hlavní obsah
Lidé a společnost

Val Plumwood: Ocitla se v čelistech krokodýla, nejděsivějšího predátora, a doslova bojovala o život

Foto: Lando25, CC-SA 4.0, wikimediacommons.org

Klidná hladina australské řeky, ticho a pocit bezpečí. Přesně tohle zažila Val Plumwood těsně před tím, než se během několika vteřin ocitla v čelistech jednoho z nejnebezpečnějších predátorů planety.

Článek

Bylo horké australské ráno, takové, kdy se vzduch ani nepohne a všechno kolem působí ospale. Hladina řeky vypadala klidně, téměř líně, po našem by se řeklo doslova olej. Jen občas ji narušil kruh od ryby nebo sotva patrné zavlnění, které by člověk snadno přehlédl. Pro většinu lidí by to byl obyčejný výjev z divočiny. Pro Val Plumwood to měl být den, který se jí navždy vryje do paměti.

Příběh Val Plumwood

Psal se rok 1985 a Val se vydala do Kakadu National Park. Toto místo má zvláštní atmosféru. Není to jen turistická destinace, ale skutečně živá krajina, kde člověk není tím, kdo udává pravidla. Řeky se tu líně vinou mezi mangrovy, vzduch je těžký, vlhký a plný zvuků, které člověk nedokáže přesně identifikovat. Všechno působí syrově a téměř nedotčeně. Val seděla v malé kánoi a pomalu se posouvala po proudu. Nebyla to v žádném případě bezhlavá dobrodružka. Byla zvyklá přemýšlet, pozorovat a vnímat detaily v okolí. A přesto nebo možná právě proto se nechala ukolébat klidem, který v okolí právě probíhal. V takovém prostředí se nebezpečí ale neprojevuje výrazným hlukem a už vůbec o sobě nedává vědět. Naopak. Čím větší hrozba, tím větší ticho a klid.

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus), je v tomhle směru dokonalý predátor. Neútočí z dálky a nepronásleduje kořist dlouhé minuty. Jeho síla spočívá v trpělivosti. Dokáže zůstat nehybný i velmi dlouho, téměř splývat s okolím, zatímco nad hladinu vyčnívají jen oči a nozdry. Většina lidí si ho představí jako pomalé zvíře, ale ve vodě je pravým opakem. Pohybuje se tiše, efektivně a s minimálním odporem. Jakmile přijde vhodný okamžik, následuje výbuch rychlosti, který trvá jen zlomek vteřiny. Krokodýli si často vybírají místa, kam se zvířata chodí napít. Většinou jsou to klidné úseky řek, nízké břehy, přechody mezi vodou a souší. Tato místa si pamatují a vracejí se k nim. Nejde o náhodu, ale o strategii. Čekají. A pak udeří.

Val pádlovala dál. Kánoe se lehce kolébala a voda tiše šuměla. V takových chvílích člověk snadno zapomene, že pod tou klidnou hladinou může být něco, co ho sleduje. Stačil jeden okamžik nepozornosti a všechno se změnilo. Bez varování přišel náraz. Prudký a nečekaný. Kánoe se převrátila a Val skončila ve vodě dřív, než stačila reagovat. V tu chvíli se z pozorovatele stala součást situace. Sevření přišlo okamžitě. Krokodýl ji chytil za nohu a stáhl pod hladinu. Čelisti se zaklaply s obrovskou silou, proti které neměla žádnou šanci.

Krokodýl při lovu vždy usiluje o jedno, dostat kořist do vody, kde má absolutní převahu. Na souši je rychlý jen na krátkou vzdálenost, ale ve vodě je téměř neporazitelný. Jakmile Val zmizela pod hladinou, začal další krok. „Death roll“ neboli smrtící rotace. Tělo krokodýla se začalo prudce otáčet, voda se změnila v chaos a orientace Val zmizela během několika vteřin. Tento pohyb má jediný účel, roztrhat tkáně, zlomit odpor a dezorientovat oběť. Val se na okamžik vynořila, stačila se nadechnout, ale hned ji stáhl zpět dolů. Následovala další rotace. A další.

Krokodýli během útoku někdy mění úchop, manipulují s tělem kořisti, přitahují ji blíž ke dnu nebo ke břehu. Celé to může působit chaoticky, ale ve skutečnosti jde o sérii přesných a instinktivních kroků. Val později popisovala, že jednotlivé fáze útoku vnímala odděleně, jako by mezi nimi existovaly krátké okamžiky, kdy si uvědomovala realitu. A pokaždé se jí vracela stejná myšlenka, že tohle je konec. Jenže konec nepřišel. Po několika takových cyklech ji krokodýl pustil. Proč, to nikdo nedokáže s jistotou vysvětlit. Krokodýli někdy kořist testují, někdy ji chtějí nejprve utopit a vrátit se k ní později. Někdy je něco vyruší. V tomhle případě zůstává důvod nejasný.

Val se ocitla u břehu, napůl ve vodě, napůl na souši. Těžce zraněná, dezorientovaná, ale naživu. Voda kolem ní byla opět klidná, jako by se nic nestalo. To je na podobných situacích zvláštní, příroda se vrátí do normálu okamžitě. Jen člověk zůstává poznamenaný. Dostat se dál od vody bylo zásadní. Krokodýli si někdy kořist hlídají a mohou zůstat poblíž, téměř neviditelní. Val se pomalu odtáhla od břehu. Každý pohyb byl bolestivý, tělo reagovalo opožděně, jako by jí vůbec nepatřilo. Šok ještě tlumil bolest, ale zároveň ji oslaboval. Nakonec se jí podařilo přivolat pomoc. Následovala záchrana, transport a operace. Lékaři řešili rozsáhlá poranění, hluboké tržné rány, poškozené svaly a velkou ztrátu krve. U takových útoků hrozí i vážné infekce, protože v tlamě krokodýla se nachází množství bakterií. Rekonvalescence byla dlouhá a náročná, ale Val přežila.

Krokodýl mořský patří mezi nejnebezpečnější predátory na světě. V oblastech, kde se vyskytuje, je zodpovědný za řadu útoků na lidi, zejména tam, kde se lidé pohybují v blízkosti vody. Nejde o zvíře, které by aktivně vyhledávalo člověka, ale pokud se naskytne příležitost, reaguje instinktivně a zaútočí. V jeho světě neexistují výjimky, jen vhodná nebo nevhodná kořist. Zajímavé je, že Crocodylus porosus není omezený jen na sladkou vodu. Dokáže žít i v mořském prostředí a překonávat velké vzdálenosti. Právě proto se může objevit na místech, kde by ho člověk nečekal. Tato schopnost z něj dělá ještě nepředvídatelnějšího predátora.

Val Plumwood se po uzdravení rozhodla svůj zážitek sdílet. Ve své eseji „Being Prey“ popisuje nejen samotný útok, ale i to, jak zásadně změnil její pohled na svět. Do té doby vnímala člověka jako pozorovatele přírody, jako někoho, kdo stojí mimo. V té řece se ale stala součástí potravního řetězce. Kořistí. Když se dnes někdo pohybuje v Kakadu National Park, má k dispozici varování, pravidla a doporučení. Přesto zůstává realita stejná. Pod hladinou se může skrývat predátor, který nepotřebuje žádný signál ani zvuk. Stačí jeden okamžik.

V divoké přírodě neexistuje žádná jistota. Někdy se i obyčejný turista může stát obětí nebo spíše kořistí predátora, pro kterého je místní příroda přirozeným teritoriem.

Zdroje:

https://www.newsbreak.com/untamed-pursuit-374482160/4574497254524-val-plumwood-real-life-crocodile-dundee-the-first-movie-before-he-goes-to-new-work

https://www.utne.com/arts/being-prey/

https://www.nma.gov.au/explore/collection/highlights/val-plumwood-canoe

https://www.plumwood.org/crocodile-encounter

https://en.wikipedia.org/wiki/Val_Plumwood

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz