Článek
Příchod jara pro většinu milovníků zahrad znamená návštěvu zahradnictví a různých hobby marketů. Každý má rád svůj styl a má své oblíbené rostliny, které chce vidět kvést na své zahrádce. V naší rodině je manžel „zahradníčkem“. Já jsem většinou spíše „kochač“, který se podílí na výběru rostlin. Pochopitelně vybírám pouze okem. O to, zda máme vhodné podmínky pro danou rostlinku, se stará právě manžel. A i u nás na zahrádce má tato nádherná rostlinka, zvaná poeticky lupina vlčí bob, své místo. Často je možné ji vidět i v blízkosti lesů, na stráních, podél silnic. Přesto, že je nádherná, je také velmi jedovatá. Pojďme se na tuto rostlinu nyní společně podívat.
Lupina (Lupinus)
Tato nádherná, ale mnohdy invazivní rostlina patří do čeledi bobovité. Jde o krytosemennou rostlinu, což znamená, že svá semena ukrývá v plodech, kdy plodem je v tomto případě lusk.
Jedná se obvykle o vytrvalé rostliny, které, pokud se jim bude dařit, vyrostou na svém místě každý rok. A co víc, obvykle se i snadno rozmnožuje a tak může být její nadílka v příštím roce i větší. Ne vždy je ale toto její šíření vítáno s radostí, mnohdy je její rozšiřování vnímáno skoro až jako invaze. Hodně záleží na konkrétním druhu vlčího bobu, popř. vyšlechtěné varietě. Některé druhy jsou jednoletkami.
V zahrádkách se vlčí boby pěstují především jako okrasné rostliny, protože mají nádherná, hroznovitá květenství mnoha barev. Asi nejběžnější je barva modrofialová, setkat se ale může s růžovou, vínovou, žlutou nebo třeba i čistě bílou barvou. Mnoho druhů je však silně jedovatých, což platí i o šlechtěných varietách, ale některé druhy se paradoxně využívají jako pícnina.
Pokud byste si chtěli zkrášlit zahradu lupinou, pak máte obvykle dvě možnosti. Buď si koupit už vypěstovanou rostlinku, nebo použít semínka a vypěstovat si svoji vlastní. Jedna rostlina vám pak poskytne velké množství dalších semen, pokud budete chtít svoji sbírku lupin rozšířit. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou slunné oblasti, rozhodně nečekejte, že vám pěkně pokvete někde ve stínu. I v polostínu bude spíše živořit, ale pokud jí dopřejete několik hodin slunečního svitu, bude vám dělat radost.

Lupina mnoholistá
Na živiny v půdě není příliš náročná, ocení mírně kyselejší půdu, ale není to nutnou podmínkou. Ani hnojení není povinností, naopak, ale pokud budete chtít, aby vám dlouho a opakovaně kvetla, pak trochu hnojiva s obsahem fosforu ocení, stejně jako odstraňování již odkvetlých stonků, což ostatně platí pro většinu kvetoucích rostlin. Půda může být mírně sušší, ale pravidelné zavlažování je nezbytné, přemokření naopak nesnáší a uhnívá. Výjimkou je třeba lupina velkolistá, původem ze západní části Spojených států, která preferuje vlhká prostředí. Dobrá drenáž je v případě těžší a vlhčí půdy pro většinu lupin nezbytná.
Na zimu pak zatahuje, aby brzy zjara vyrašily první lístky. Dokonce i bez květů tvoří pěkný zelený trs, zejména na jaře, po odkvětu jsou i listy méně atraktivní, lehce povadající, tmavé. Lupina je také citlivá na napadení škůdci, jako jsou například mšice. Ve vlhčím prostředí s nedostatkem průtoku vzduchu také může dojít k napadení listů plísněmi.
Dříve se věřilo, že lupiny „kradou“ z půdy živiny, odtud také vzniknul jejich název „vlčí“, ale opak je pravdou a díky schopnosti fixovat dusík půdu naopak zlepšují.
Jak již bylo zmíněno, lupina není jenom jedna. Na zahradách se vyskytuje nejčastěji lupina mnoholistá, která má velké množství vyšlechtěných variet, ale také jednu společnou nevýhodu - je jedovatá, tedy především její semena, a to i v malém množství kvůli obsahu alkaloidů. Na její pěstování by si tedy měli dát pozor ti, kteří mají malé děti nebo chovají zvířata. Existují ale i jiné druhy, které se využívají jak v zemědělské výrobě, tak v potravinářství:
- lupina úzkolistá - pěstuje se jako pícnina pro hospodářská zvířata
- lupina žlutá - využívá se v gastronomii a její semena jsou v některých oblastech konzumována jako alternativa oříšků
- lupina bílá - průmyslově asi nejužitečnější druh. Využívá se v kosmetice pro její blahodárné účinky na pokožku, ale především i v potravinářství a někdy se jí přezdívá plodina třetího světa, neboť má bohaté výnosy a zároveň je nutričně velmi významná. Může se z ní vyrábět mouka, kávová náhražka, ale dá se také konzumovat jako hlavní součást pokrmů či součást příloh a salátů. Jako mouka je velmi vítaná při přípravě pečiva, neboť přirozeně prodlužuje jeho trvanlivost. Semena tohoto druhu nejsou jedovatá a naopak se používají podobně jako jiné luštěniny. Pro lidi trpící alergií na arašídy však mohou být nebezpečná a způsobit anafylaktický šok.
Kromě výše zmíněných druhů existují i další, které ale nejsou tolik rozšířené a ekonomicky významné.
Lupiny tedy není nutné se bát, ale v přítomnosti malých dětí nebo zvířat je na místě zvýšená opatrnost. Naopak by byla škoda nedat této krásné rostlině prostor na zahrádce, protože svým květenstvím se jedná opravdu o velmi atraktivní rostlinu, která hraje širokou paletou barev.
Zdroje:
https://www.ireceptar.cz/zahrada/lupina-pestovani-30000701.html
https://www.vegmania.cz/lupina
https://www.thespruce.com/growing-lupine-flowers-1316034
https://www.almanac.com/plant/lupines
https://www.ars.usda.gov/pacific-west-area/logan-ut/poisonous-plant-research/docs/lupine-lupinus-spp/
https://www.epicgardening.com/lupine-problems/