Článek
Existence jedovatých hadů či pavouků je mnoha lidem známa. Nejsou to však pouze tito živočichové, kteří mohou své okolí či člověka pěkně potrápit. I v hmyzím světě existuje pěkná řádka nebezpečných kousků. Nemusí člověka nutně zabít, ono stačí, pokud člověku uštědří například kousanec či bodnutí, které je extrémně bolestivé. Na jednoho takového zástupce hmyzí říše se nyní společně podíváme.
Zákeřnicovití (Reduviidae)
Jedná se o velmi hojně zastoupenou čeleď, která čítá několik tisíc druhů zákeřnic. Přestože většina druhů žije v oblastech Severní Ameriky, žijí po celém světě. Nalezneme je například i v Evropě, Africe či v některých oblastech Asie. Krom Severní Ameriky žijí i v některých částech Střední či Jižní Ameriky. I výběr jejich stanoviště je celkem rozsáhlý. Ukrývat se mohou mezi hromadou dřeva, v kurníku či zahradách. Některé druhy preferují skalnaté oblasti nebo deštné pralesy.
Druhy se liší například zbarvením, které je opravdu velmi pestré a u některých jedinců vskutku nádherné. Například červení nebo zelení jedinci jsou i pastvou pro oko. Výjimkou nejsou ani oranžové, černé nebo hnědé barvy. I co se týče velikosti, je mezi druhy velký rozdíl. Ti největší jedinci mohou dorůst klidně 3,5 cm. Všechny mají však jedno společné. A to je jejich vraždicí nástroj. Tomu se říká „proboscis“. Jedná se o prodlouženou ústní část, kterou mohou mít jak obratlovci, tak bezobratlí. U některých živočichů slouží pouze ke krmení, ale u jiných může posloužit jako vražedný nástroj pro usmrcení kořisti či jako obrana.
Zákeřnice patří mezi dravý hmyz. Za oběti jim padne velké množství jiného hmyzu a troufnou si i na kořist mnohonásobně větší, než je jejich tělo. Svůj sosák, který mají běžně úhledně složený, vysunou a jsou připraveni svoji oběť probodnout. Když bodec zaboří do kořisti, vpustí do ní trávící peptidy nebo jed. Tím svoji kořist usmrtí a jejich vnitřní orgány rozloží na dokonalou hmyzí polévku. Útroby pak sosákem vysají a na své energetické svačince si pochutnají. Některé druhy, které se specializují na lov mravenců, si po vysátí své oběti nechávají jejich hlavy, které si nalepí za pomoci pryskyřice na záda. Může jich být několik desítek a taková zákeřnice pak vypadá opravdu jako z ostrova kanibalů.
Zákeřnice mohou žít jak solitérně, tak ve skupinách. Stejně je tomu i v době rozmnožování. Pokud se zadaří a samice je samcem oplozena, začne si hledat vhodné místo, kam by mohla naklást vajíčka. Většinou se vhodným místem zdají stonky rostlin nebo jejich listy. Po vylíhnutí se malým broukům říká nymfy. Ty se velmi podobají dospělým broukům. Nemají však křídla. Ty získají až po přechodu metamorfózou. U každého druhu může být doba líhnutí rozdílná.
Někteří zemědělci jsou za jejich přítomnost rádi. Pomáhají udržovat škůdce na přiměřeném počtu. I když není zákeřnice pro člověka obvykle nebezpečná, nedoporučuje se s ní manipulovat. Při ohrožení svůj bodec neváhá použít, propíchnout kůži a vypustit svůj jedovatý obsah. Její bodnutí je velmi bolestivé. Někteří jedinci mohou být přenašečem velmi nebezpečné až smrtelné choroby, která je známa jako Chagasova choroba.
Acanthaspis petax nymph
Za touto chorobou stojí prvoci Trypanosoma cruzi. Onemocnění způsobuje horečky, otoky lymfatických uzlin a velké bolesti hlavy. Pokud se poškozený neléčí, nemoc může poškodit srdce, což může mít za následek srdeční selhání. Může pochopitelně dojít k poškození jiných orgánů jako je zažívací trakt nebo nervů. Existují lidé, kteří do sebe nechávají dobrovolně hmyz bodat či kousat a tím zkouší sílu jejich jedu. Určitým způsobem je to hazard a otázka je, zda bude jed působit na každého stejně.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/science/article/assassin-bugs-deceive-spiders-with-coat-of-many-corpses
https://factanimal.com/assassin-bug/
https://animals.net/assassin-bug/
https://zoom.iprima.cz/priroda/odporny-hmyz-434448
https://vtm.zive.cz/clanky/i-hmyz-pouziva-nastroje-nymfy-zakernice-lepi-korist-pomoci-pryskyrice/sc-870-a-222103/default.aspx
https://zoom.iprima.cz/priroda/zakernice-hmyz-ktery-nosi-hlavy-nepratel-jako-trofeje-na-zadech
