Článek
Krkonošské pohádky katapultovali mladou herečku Hanu Maciuchovou mezi hvězdy. Role odbojné Anče jí zkrátka sedla. Ne jinak tomu bylo v seriálu Žena za pultem, kde vystřihla roli pohledné a energické Olinky. Dále se objevila například v Chalupářích či v seriálu Nemocnice na kraji města, kde si zahrála žárlivou manželku doktora Blažeje. „Příležitost zahrát si s Josefem Abrhámem pro mě byla obrovskou zkušeností. A nutno říci, že nám to společně obrovsky sedlo. Ne náhodou si z nás někteří kolegové utahovali, že jsme snad ve skutečnosti opravdu pár,“ vzpomínala s úsměvem.
Na začátku nového tisíciletí ale na ni televizní režiséři tak trochu pozapomněli. Sice dostávala příležitosti na divadle, v rozhlase, věnovala se dabingu, nicméně velké filmové a seriálové role se neobjevovaly. Když už se někde objevila, byly to spíše epizodní role. Nicméně i v nich se divákům dokázala vrýt do paměti. Například její vedlejší role maminky v Samotářích je nezapomenutelná. Kdo by neznal její repliku, ve které kritizuje svou dceru Hanku: „…vy ten život nežijete, vy ho jenom krájíte!“
Je otázkou, zda jí to vadilo. Byla v angažmá vinohradského divadla, kde působila od roku 1971. Zažila zde mnoho úspěchů, setkala se spoustou zajímavých a inspirativních lidí. Divadelní herectví ji naplňovalo. „Nepotřebuji být na jevišti za každou cenu. Nejsem exhibicionista, vůbec. Hrozně mě baví, když dostanu roli, kterou zvládnu, a potom s ní můžu vejít do dialogu s hledištěm. Ale tak, aby to hlediště dostalo nějaké poslání, nějakou výpověď, která by jim osvětlila temné místo v jejich hlavě, anebo dokázala ta role emočně zmáčknout srdce, aby věděli, že teď můžou na něco přijít, k něčemu se dobrat. Tam já vnímám smysl své profese,“ uvedla v cyklu Neobyčejné životy.
Hvězda Divadla na Vinohradech se už možná smiřovala s tím, že ji už žádná velká role na televizní obrazovce nečeká. Pak ale v roce 2005 přišla televize Nova s projektem prvního českého denního nekonečného seriálu a legendární herečka byla jednou z prvních, na koho se obrátila. Na úžasnou herečku si vzpomněl režisér Dušan Klein, který roli profesorky Miriam Hejlové napsal Maciuchové přímo na tělo. „Paní Haně jsem zavolal a přesně jí popsal, o čem by ta její postava měla být. Byla trochu zaražená, ale čím víc jsem mluvil, tím pevněji jsem byl přesvědčený, že tu roli přijme. Bylo mi jasné, že pro herečku jejího divadelního formátu je primárně nemyslitelné vzít každodenní televizní práci, ale když jsem jí popsal prvních pár dílů, slíbila, že se nad nabídkou zamyslí,“ vzpomínal režisér.
A skutečně tak učinila. Dala seriálu šanci a podepsala s televizí roční smlouvu na svoji Miriam Hejlovou. Seriál, který spadá do žánru mýdlové opery, u diváků zabodoval. Sledovanost předčila očekávání a tak se Klein spolu se scénáristy rozepsal a z Ulice se stal český seriálový fenomén.
Role v Ulici vystřelila Hanu na vrchol popularity, která ji dvakrát přinesla cenu TýTý pro nejoblíbenější herečku. Opět dostala roli, která ji sedla. Možná i díky tomu, že ve svém reálném životě měla období, kdy seděla za katedrou. Od roku 1994 do roku 2004 byla pedagožkou na Státní konzervatoři v Praze. A nebylo to jediné, co měla Miriam s Hanou společné. Přísná ale i vtipná profesorka byla ukázkou toho, že láska kvete v každém věku. Zamilovala se totiž do svého přítele Vlastimila Peška, kterého ztvárnil Rudolf Hrušínský. „Když jsem rozehrál příběh Hejlové s majitelem domu Peškem, kterého měl hrát Rudolf Hrušínský, Hana byla doslova nadšená a podepsala smlouvu na další roky,“ popsal Klein. Byla to trefa do černého, diváci si tuto dvojici doslova zamilovali.
Rudolf Hrušínský mladší
Hana se nakonec i přes velký úspěch rozhodla seriál po letech opustit. „Byla jsem ráda, že se seriál líbil. Sedla mi role i ono partnerství s Rudlou Hrušínským. Bylo to nesmírně dobře vymyšleno. A bylo úplně jedno, že někteří takzvaní kritici, kterým vůbec nezáleží na názoru diváků, Ulici pranýřovali,“ uvedla herečka v roce 2016.
V stejném roce se také veřejnost dozvěděla o jejím boji s rakovinou. Ze zákeřné nemoci měla oprávněné obavy. „Měla jsem nádor prsu, stejně jako před lety maminka, která nad nemocí zvítězila,“ přiznala. Rakovina jí v roce 1993 vzala životního partnera, herce Jiřího Adamíru. „I když už tu není, tak je pořád mojí velkou součástí a vždycky bude. Jeho místo nikdy nemůže nikdo nahradit a já se o to ani nesnažím. Mám proto jen spoustu kamarádů a kamarádek. Ale nikdy už nebudu mít někoho, jako byl Jiří,“ konstatovala po jeho smrti. Boj s rakovinou prohrál také její kamarád a herecký kolega z Ulice Bořivoj Navrátil.
Mluvit o rakovině nebylo pro herečku vůbec jednoduché. Dlouho se zdálo, že nemoc porazila. Pak si ale na konci roku 2019 vyslechla zdrcující zprávu, že se rakovina vrátila. Tentokrát šlo o rakovinu slinivky. Svými problémy nechtěla nikoho obtěžovat. „Oznámili jí, že má karcinom. Následovaly chemoterapie i ozařování. Snášela bolesti, nechtěla opiáty, protože v té době ještě hrála v Divadle Ungelt. Muselo to být strašně těžké,“ prozradil její přítel lékař Karel Valdauf.
Když ji na přelomu roku 2020 a 2021 začaly docházet všechny síly, odjela do Olomouce za svou rodinou. „Ujala se jí sestra Silvie, obětavě se o ni starala. Lékaři také dělali, co mohli, aby netrpěla. Hanička jinak nikomu nic neřekla. Ještě deset dní před smrtí brala mobil, takže nikdo nic zlého netušil,“ sdělil Valdauf, který se snažil být herečce oporou. Nezapomenutelná Hana Maciuchová nakonec rakovině podlehla 26. ledna 2021.
Zdroje:
3) REMEŠOVÁ, Michaela a SCHUSTER, Roman. Herecká manželství: …i ta bez prstýnků. 2017. ISBN 978-80-905355-9-6.
