Článek
Jeden z našich nejobsazovanějších herců druhé poloviny 20. století ztvárnil nespočet divadelních, filmových i seriálových rolí. Mnozí si jej spojují s postavou nesympatického doktora Cvacha ze seriálu Nemocnice na Kraji města nebo s postavou ředitele záchranné služby v seriálu Sanitka. Jiní si jej možná vybaví jako představitele taxikáře Aloise v Chalupářích a milovníci pohádek jako čerta Luciuse v pohádce Hrátky s čertem.
Talentovaný Vinklář se narodil do rodiny furiantského zedníka, který flámoval až do rozednění. Maminka byla ženou v domácnosti, přivydělávala si jako služka.Už jako malý nebyl žádný andílek, i přes tvrdou výchovu svých rodičů měl častou potřebu dělat lumpárny. Svobodomyslný Josef například s partou kluků skákal v dámských šatech po hlavě do Vltavy.
Hereckému řemeslu se naučil v Divadle Voskovce a Wericha, kde mimo jiné také okusil různé neřesti. Naučil se kouřit, pít pivo a hrát mariáš. V tomto období se také poprvé zamiloval. O dotyčné ženě, která ho zasvětila do tajů lásky, hovořil jako o nejkrásnější herečce z Prahy.
Tři svatby a osudová Ivanka Devátá
Jakmile se na poli seznamování otrkal, stal se tento charismatický herec lovcem žen. První vážnou známost prožil s herečkou Janou Dítětovou. Poznali se velmi mladí. Na svou první manželku, se kterou měl syna Jakuba, rád vzpomínal: „Mimořádná herečka a skvělý člověk. Hodně mi v životě pomohla.“ Pak se ale zakoukal do herečky Ivanky Deváté, která tou dobou byla provdaná za herce Miloše Hlavicu. Nedokázal odolat, neustále jí nadbíhal. Jeho hnědým očím nešlo uniknout. V pořadu 13. komnata Ivanka řekla, že mu absolutně podlehla. Měl na ni vliv jako černý myslivec na Viktorku. Bylo jí s ním zkrátka krásně, ze všedního dne dokázal udělat neděli. Zabodoval u ní skvělým smyslem pro humor a tím, že si dobře rozuměl s jejím synem Markem.
Ivanka Devátá
Josef a Ivanka se rozvedli, aby se spolu mohli vzít. Zpočátku bylo vše jako zalité sluncem. „S Pepíkem to bylo hezký. Byl vtipný, podívala jsem se do světa, ale pak přišly horory, strašně jsem trpěla. Tak strašně jsem mu podlehla, že to doteď nemůžu pochopit. Dnes vidím, jak moc mě psychicky týral, co jsem kvůli němu všechno podstoupila,“ vzpomínala Ivanka.
Na počátku manželství byla Ivanka více obsazovaná než Josef. Pak ale onemocněla žloutenkou a pár měsíců na to otěhotněla. Narodil se jim syn Adam. Josefovi se začalo více dařit a ona se dobrovolně upozadila. Rozhodla se, že stejně jako její maminka i ona bude svému muži dělat rodinné zázemí.
Jenže Josef měl tendenci žít životem svobodného člověka. Tedy chodit, kdy chce a kam chce. „Pepík byl dobrý, ale jak se napil, musel mít ženské. Já už jsem na tom pak byla hrozně mizerně, celé noci jsem bděla a poslouchala výtah, jestli nejede. Manžel pak přišel, vyspinkal se a já pořád jen hákovala a obstarávala děti. Hubla jsem, chřadla, měla jsem pak už je 49 kilo,“ posteskla si Ivanka v pořadu 13. komnata. Na manžela nebylo spolehnutí. Nepřišel, když měl hlídat dítě, aby mohla na představení, a když mu to vyčetla, sdělil jí, že věděl, že to zvládne.
Postupně si uvědomila, že mají rozdílné názory, postoje. Jediné, co je spojovalo, byl humor. Život se stal jen řadou nepřetržitých povinností. Kariéra šla dolů, obětovala ji dětem. Začala se měnit, temperamentní herečka ztrácela svou osobnost. Nervově se zhroutila, nakonec v divadle zkolabovala. To byla poslední tečka, rozhodla se pro rozvod.
Na scéně se objevil nový muž, do kterého se zamilovala. V tom se Josef opět začal snažit, dokázal si ji přilákat zpět. I přes rady přátel si nedala říct a podruhé si jej vzala. Přeci jen spolu měli syna a Josef vypadal, že všeho lituje. Dva roky se snažil, a jakmile měl pocit, že jí má jistou, začalo to nanovo. Zamiloval se do jiné ženy. V té chvíli si Ivanka řekla, že udělá za jejich vztahem definitivní tečku a ve svých 48 letech se s ním opět rozvedla. Byla téměř bez práce, bez peněz, šla do nejistoty. Její syn Marek o ni měl starost, přiměl ji, aby začala psát. A byl to skvělý nápad. Z herečky se stala také oblíbená spisovatelka. Když jí maminka říkala, že si jej neměla brát, odvětila, že aspoň věděla, že žila. Díky Josefovi získala zkušenosti a nadhled.
A Josef? Ten sebekriticky přiznal, že to s ním není jednoduché. Pochopil, že není ideální člověk pro manželství. „Nesnesl jsem představu, že se za mnou plíží manželka s nůžkami ve snaze přistřihnout mi křídla,“ prohlašoval. Moc dobře si uvědomoval, že hlavní vinu na rozpadu manželství nese on. „Přece ale musím povědět, že měla dvě kosmetické vady, se kterými jsem se nemohl smířit. První: měla příliš ráda samu sebe. Druhá, z mého pohledu neodpustitelná: milovala mince. Hlavním důvodem rozchodu ale byla skutečnost, že jsem poznal ženu, pro kterou bych udělal všechno na světě. A kolikrát se tohle chlapovi přihodí?“
Ani s novou láskou, Janou Březinovou, to neklaplo. Tu pro sebe pravou potkal až v důchodovém věku. Zamiloval se do české lékařky žijící v Kanadě. Bral to až tak vážně, že chtěl tady všeho nechat a odstěhovat se za ní. Ona ale měla, zdá se, více rozumu než on. Byla vdaná, nehodlala si kvůli němu převrátit život naruby. A tak jeho jedinou láskou zůstalo divadlo a hospoda, kam chodil s kamarády popíjet.
Donášení komunistům
Ve společnosti herců byste jej nenašli. Mezi svými kolegy byl neoblíbený. Na divadelních zkouškách kvůli němu bývalo dusno, protože nestrpěl jakékoliv nedostatky. V soukromí sice holdoval alkoholu, do práce jej ale netahal. Byl přísný jak k sobě, tak i k ostatním. Požadoval, aby i ostatní byli dokonale na zkouškách připraveni, stejně jako on. Mnozí herci v něm viděli bezcharakterního kariéristu. „Pepa byl svině. Měl diář, kam si psal poznámky, co kdo kdy a kde řekl. To aby měl všechny v šachu. Pak se jednou ožral, zapomněl ho v divadle na záchodě a manžel ho našel. Máme ten diář doma, ale já ho nikomu nedám. Jsou v něm informace o lidech, kteří ještě žijí nebo dožívají, a když ho nezveřejnil Míla, neudělám to ani já,“ prozradila spisovatelka Mirka Besserová, vdova po Vilému Besserovi.
Není divu, že o něm kolovaly řeči, že donáší StB. „Chtěl vždy to nejlepší hlavně pro sebe, nejvyšší honoráře. A o tom, že soudruhům donášel, to věděl snad každý. Jediný, kdo se ho stále zastával a zastává a hovoří o něm jako o kamarádovi, je Jiřina Bohdalová. Ta vyšla v životě s každým, s kým bylo potřeba. Ale Pepa Vinklář měl dvě vlastnosti – jako herec byl skvělý, jako člověk byl hodně mizerný, kromě toho, že se i rád hodně napil…“ uvedla pro web Bleskove.cz jedna z jeho bývalých hereckých kolegyň.
Tak to viděli herci, jeho přátelé z Kampy to nejspíš vnímali jinak. Nedalo mi to a nahlédla jsem do databáze na iBadatelna.cz, kde jsou dohledatelné složky StB a na Josefa Vinkláře narozeného 10.11. 1930 žádná dohledatlená složka není.
I jeho synové k němu měli hezký vztah. Když umíral na rakovinu plic, vzorně se o něj starali. „Měli jsme to rozdělené. Já ho vozil po doktorech, na chemoterapie, zařizoval věci, bratr s ním zase půl roku bydlel na Kampě, aby tam nebyl sám. Jakub pracoval doma, mohl tátovi dělat společnost celé dny,“ pospal poslední měsíce svého otce jeho syn Adam.
Josef Vinklář nakonec podlehl rakovině v roce 2007, před svou smrtí si ale ještě stihl zahrát ve své poslední inscenaci - Naši furianti.
Zdroje:
1) REMEŠOVÁ, Michaela a SCHUSTER, Roman. Herecká manželství: nové příběhy. [Praha]: FANY, [2015]. ISBN 978-80-90-5355-5-8.
2) 13. komnata Ivanky Deváté
