Článek
Češi jsou po celém světě známí svým pivem. Známé je zejména naše pivo z Plzně. Už jsem slyšela i názor, že jsme máma nebo táta světového piva, protože polovina světové produkce jsou více či méně podařené kopie Prazdroje. A nejenže mnoho piva vyrobíme, také mnoho piva spotřebujeme. Jsme prostě národ pivařů, to se o nás tak nějak všeobecně ví. Vždyť kolik Čechů, když jede na dovolenou do Chorvatska, přibalí s sebou také nutné zásoby piva. A možná i díky cestovnímu ruchu, kdy čeští turisté všude ve světě vypráví, jak máme dobré pivo, je naše pivo tak slavné.
Bývaly doby, kdy bylo běžné, že chlapi chodili každodenně do hospody a nebyl pro ně pro problém dát za večer několik kousků. Můj táta říkával, že pokud chceš sehnat řemeslníka, nebo se dovědět něco důležitého o chodu vesnice, musíš jít do vesnické hospody. To se však postupně mění. Roli sehrál i Covid, kdy se spotřeba piva přesunula z hospod do garáží. A kouzlo garážové konzumace piva tak nějak v nás zahnízdilo. Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že Češi dál pijí méně točeného piva než před pandemií. Za menší spotřebou stojí i rostoucí ceny, kvůli kterým Češi raději zůstávají doma. Kvůli konsolidačnímu balíčku pivo od začátku roku zdražilo. Nové DPH čepované pivo zdražilo až o osm korun. Vláda posunula čepované pivo z 10 do 21 procentní sazby DPH a to se projevilo na návštěvnosti hospod a restaurací. Některé z nich, zejména ty vesnické, se bojí o svou existenci. V této souvislosti možná stojí za zmínku, že se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne.
Anketa
Hrozí nám trend zvýšené konzumace lahváčů doma u televizí? Nebo se naše pivní kultura přesune natrvalo do garáží? Přispějí kroky vlády k tomu, že se zvýší zisky výrobcům domácích výčepních zařízení?
Každopádně pivo nám jako takové asi nikdo nesebere. Na to ho máme jako český národ moc rádi. Jen se postupně mění to, za jakých podmínek jej konzumujeme. A nejsem si jistá, že je to cesta správným směrem. Podle mě je rozdíl v tom, zda člověk pije pivo sám doma, nebo jde do hospody „na jedno“ a popovídat si s kamarády. Ženy chodí na kafíčko, muži zase na pivko. Jde o společenský akt, kdy nejde hlavně o tu konzumaci, ale o to si s někým popovídat. Naplňujeme tak své emocionální potřeby. Potřebu si s někým přátelsky poklábosit, sdílet své starosti i radosti, odreagovat se. Pokud postupně přestaneme chodit do hospod a restaurací, nejenže někdo přijde o své živobytí, ale zároveň tím přijdeme o něco cenného. Nejde jen o konzumaci piva. Pití piva v garáži je sice levnější, může to být fajn, ale není to stejné jako sejít se v hospodě, kde můžete potkat i někoho dalšího, s kým jste se třeba delší dobu neviděli. Hospody můžou být i místem seznámení se. Nechodí tam jen muži. Ochuzujeme se tak o určitou formu společenského života. A pokud si lidé navyknou zůstávat doma s plechovkou v ruce, budou pít osamoceně, je to ta nejlepší cesta k alkoholismu.
Zdroje:
