Hlavní obsah
Názory a úvahy

Konec piety! Agáta Hanychová se vdala

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Veronika Zoubková

Svět se nedávno zastavil. Na FF UK se dne 21. 12. 2023 stal tragický útok. Vánoční svátky se nesly v duchu piety za oběti střelce. Nyní je silvestr a svět se zase začíná točit dál.

Článek

Včera jsem se po velmi dlouhé době viděla se svojí maminkou, která je již v důchodovém věku. Našlo se hodně témat, které jsme stihly probrat a k mému překvapení moje maminka otevřela téma nečekané svatby Agáty Hanychové. Paní Agátu asi nemusím představovat. V této republice je jen málokdo, kdo by o ní nikdy neslyšel. Modelka je známá svými provokativními výroky. Někdo ji má za zlatokopku, někdo ji bere jako celkem vtipnou a zajímavou holku. Neznám nikoho, kdo by na ni neměl nějaký názor. Dne 29. prosince se vdala za Miroslava Dopitu, otce svého syna Kryšpína. Přitom to ještě není tak dlouho, co se rozešla s otcem své dcery Rozárie, s podnikatelem a mediálním magnátem Jaromírem Soukupem.

Za těch pár hodin, co jsme s mojí mámou mluvily, jsme ani jednou nezmínily střelbu na FF UK v Praze, která se před Vánoci stala. Přitom ještě nedávno jsem měla dojem, že nikdo nemluví o ničem jiném. Jak je to možné? To tak rychle zapomínáme?

Před pár dny (27. 12. 2023) se objevily informace a požadavek ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), aby se letos nepořádaly silvestrovské ohňostroje. Vyzval všechny k omezení zábavní pyrotechniky s ohledem na tragické události minulých dní (viz střelba na univerzitě a v Klánovickém lese). V některých to vyvolalo dojem, že nám chce někdo zakazovat silvestrovské oslavy. A když nám někdo něco zakazuje, tak o to víc to většinou chceme. Mnozí z nás si ještě vybavují omezení, která byla v době covidu (zákaz vycházení po určité hodině; zákaz opouštění území okresů; povinné testování; nošení roušek…). Takže mnoho z nás už má různých omezení dost a nechce, aby nám ještě někdo diktoval, kdy máme být smutní a kdy se můžeme radovat. Nejsme v Půlnočním království, kde král zakazoval v celé zemi zpívat.

To, že někteří aktuálně raději řeší bulvární témata, nevnímám jako výraz neúcty vůči obětem tragických událostí minulých dní. Spíše to vnímám tak, že každý má svůj způsob, jak se s tím vyrovnat. Někdo se s traumaty vyrovnává rychleji, někdo potřebuje více času. Vrah prý nenáviděl svět a přál si způsobit co nejvíce bolesti. Pokud se budeme neustále rochnit v negativních myšlenkách, jeho přání tím splníme. To, že lidé chtějí jít dál a začínají řešit i jiné věci, je přirozené.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz