Článek
Chinaski patří už roky k nejpopulárnějším tuzemským skupinám. Skupina, kterou v roce 1987 dal dohromady Pavel Grohman a Michal Malátný, vlastním jménem Michal Novotný si za ty roky vybudovala velkou fanouškovskou základnu. Zatímco fanoušci zůstávají, z původní sestavy kapely zůstali jen dva – František Táborský a Michal Malátný. V roce 2017 se totiž Michal Malátný rozhodl pro razantní krok a zbylé členy skupiny obměnil. Oficiální důvodem měla být ztráta „vnitřní chemie“ mezi členy. „To byla fakt obrovská změna a mohlo to dopadnout taky tak, že by kapela skončila. Ale mně to za ten risk stálo a je opravdu krásný pocit, že to dopadlo dobře. Pár lidí mě proklíná, že jsem největší svině na světě, ale bylo to prostě potřeba,“ komentoval před pár měsíci své rozhodnutí Malátný.
Rozchod se členy kapely přišel 9 let po úmrtí zakládajícího člena skupiny Pavla Grohmana alias Hrocha. Osmatřicetiletý bubeník a textař zemřel na následky zranění, které utrpěl, když havaroval na motorce Ducati. Osudným se mu stal úsek na Rychnovsku na silnici mezi Vamberkem a Žamberkem. Když jel ve směru od Vamberka, začal v místě, kde odbočka vlevo na obec Peklo nad Zdobnicí není příliš viditelná, předjíždět vůz, který odbočoval vlevo. Hudebník zemřel při leteckém transportu do nemocnice. Jeho manželka se zhroutila, skupina zrušila svá vystoupení.

Petr Kužvart a za bubny Pavel Grohman
Tragická nehoda ve všech zanechala stopu. Všichni ve skupině si rázem uvědomili, že nikdo neví, co bude zítra. Smrt kamaráda jim přerovnala hodnoty. „Všem nám došlo, že už nechceme promrhat ani hodinu svého života. Pavel zemřel v létě, v říjnu jsem se oženil a do roka se nám se ženou narodila Kačenka,“ sdělil před 7 lety Blesku.
Michal Malátný na zesnulého kamaráda a spoluzakladatele skupiny často vzpomíná. „My jsme spolu hráli pětadvacet let a byli jsme opravdu nějakým zvláštním způsobem napojení, protože jsme tu kapelu založili v páté třídě základní školy. Než jsme si koupili první opravdový nástroje, trvalo to tři čtyři roky. On tu kapelu jakoby vydupal svojí buldočí povahou a workoholismem ze země. Ačkoli jsme vlastně neuměli hrát, byli jsme úplný hovádka z malýho města. Teď, když si to opravdu užívám a přijde mi, že takhle dobře ta kapela nikdy nehrála a nikdy v ní nebyl takový klid, žádná ponorka, hádky a řešení žabomyších válek, tak mě vlastně mrzí, že si to Hroch nemůže taky užít,“ uvedl Malátný.
Jak přiznal, vše nebylo vždy zalité slunce. Zatímco na pódiu jim to skvěle klapalo, tu a tam si vjeli do vlasů. V době, kdy vyhráli Slavíka i Anděla, začali hrát na velkých koncertech, panovala uvnitř kapely napjatá atmosféra. „My jsme se s Hrochem tenkrát navzájem strašně štvali a spousta věcí mi vadila. Dnes se to snažím dělat citlivěji k okolním lidem,“ přiznal. Po smrti svého hudebního parťáku mu došlo, co vše pro skupinu Pavel dělal.
Problémy v kapele se odrazily na Michalově psychice. Už při studiu na DAMU míval psychické problémy. Tehdy mu prý pomohl jeho učitel, herec Boris Rösner. Jeho hlas zazněl i v jejich písničce Vinárna u Valdštejna.
S časem se Malátného problémy nelepšily. Přiznal, že chodí na terapie a bere léky. „Dvacet let beru medikace a myslím si, že mi to zachránilo život. Protože bez toho bych to nezvládl,“ sdělil otevřeně v rozhovoru pro Moje psychologie. Popsal také den, kdy mu bylo nejhůře: „Je krásný letní den. Jsi s rodinou v zoologické zahradě. Chodíte od jednoho hezčího zvířete ke druhému. Děti jsou šťastné, manželka šťastná. A ty se v duchu s těmi dětmi loučíš. Protože ti přijde, že už to nejde vydržet. Že to je prostě jeden z nejhorších momentů. Pak jsem se jednou úplně složil na ulici, prostě to na mě padlo a normálně jsem se složil na zem. A děti stály a koukaly na mě. Rodina mi pomohla, prostě mě holky zvedly a všechny mě objaly. Ale zkrátka jsou někdy momenty, kdy mám pocit, že to je k nepřežití.“
To, že musí se svými problémy něco dělat, si je moc dobře vědom. Jsou problémy, kterým se i snaží předcházet. Jak přiznal, řešil také své užívání alkoholu. Dříve si nedovedl vůbec představit, že hraje na koncertě střízlivý. Ten alkohol k vystupování zkrátka vždycky nějak patřil. Pak si ale jednoho dne řekl dost, je třeba s tím něco dělat dříve, než nastane nějaký průšvih. Vyhledal si jedno soukromé sanatorium v Praze a zaplatil si zde pobyt. Prý mu to velmi pomohlo. Za měsíc, co tam strávil, si hodně odpočinul. Alkohol výrazně omezil a se členy kapely se dohodli, že budou na koncertech hrát střízliví. „Objevil jsem nádherné věci, třeba že můžu jet po představení v divadle autem domů, nebo že se mi změnila k lepšímu kvalita spánku. Mám spoustu sil dělat hromadu věcí a nepotácím se celý den v kocovině, která mě akorát zažene zpátky do postele,“ pochvaloval si.
Michal Malátný na svých problémech pracuje a je rád, že může dělat to, co ho baví. Že hraní není jen práce, že je obklopen lidmi, se kterými se mu dobře spolupracuje. Váží si toho, že s novými členy kapely jsou parta a že mají stále pro koho hrát.
Zdroje:








