Článek
Spočítat všechny filmové a televizní role této herečky by zabralo dost času. Snad všichni režiséři, kteří s ní pracovali, byli s její profesionalitou a hereckým uměním spokojeni. Temperamentní a bezprostřední herečka si získala srdce diváků také díky zábavnému Televarieté, kde excelovala po boku Vladimíra Dvořáka. Našla si cestu také k těm nejmenším, prostřednictvím Křemílka a Vochomůrky a dalších večerníčkových postaviček.
V životě ji potkaly vzlety i pády. Začátkem 50. let se musela vyrovnat s tím, že byl její otec z politických důvodů odsouzen na 15 let vězení. Aby toho nebylo málo, řešila i rozpad manželství s Břetislavem Stašem, se kterým měla dceru Simonu. Po pár letech řešila i omezení své herecké kariéry, když po natočení trezorového filmu Ucho dostávala méně rolí. V Uchu zazářila po boku svého druhého muže, charismatického herce Radoslava Brzobohatého. Ani druhé manželství neskončilo happy endem. Bouřlivé manželství ukončil Brzobohatý, když si jednoho dne zabalil své věci a utekl ke své milence, budoucí manželce Haně Gregorové. Jeho zbabělý odchod herečka velmi těžce nesla. Zatímco on se znovu oženil a měl syna Ondřeje Brzobohatého, ona se už nikdy znovu nevdala.
V osobním životě sice nebodovala, zato v profesním vystoupala nevídaně vzhůru. „Bohdalka“ se stala miláčkem národa. Vedle hraní ve filmech stíhala také hraní ve Vinohradském divadle, kde působila od roku 1967. Populární herečka byla vždy zárukou kvality a plného hlediště. I v seniorském věku působila na diváky jako magnet.
Zdálo by se, že divadlo nemá důvod se takové osobnosti zbavovat. Pak ale přišel rok 2005 a pro slavnou herečku najednou nebylo místo. Není divu, že rozhodnutí tehdejšího ředitele divadla Martina Stropnického zaskočilo nejen diváky, herecké kolegy ale i samotnou Bohdalovou. V době, kdy Bohdalová s důchodovým věkem pozbyla angažmá, nicméně stále v divadle působila jako host a hrála ve hře Lásky paní Katty, se rozhodlo vedení divadla onu hru stáhnout. Proč byla hra stáhnuta, je otázka. Divadlo s touto hrou mělo vždy vyprodáno. Další role už herečce nabídnuta nebyla. Podle hereckých kolegů za tím nejspíš stála snaha divadlo omladit. „To, že chce ředitelství do angažmá mladý, to chápu. To, že se ti mladí musí vyhrát, to také chápu. A nejde mít na repertoáru třeba deset her, v měsíci je všechny vystřídat alespoň třikrát a k tomu přibrat hru další. Nějaká se musí prostě stáhnout. To takhle v divadle chodí odnepaměti. Když ale něco stahují a o toho herce dál stojí, bývá zvykem, že mu nabídnou roli další. Prostě něco končí a něco začíná. U mě to ale jenom končí. Lásky paní Katty stáhli a už nic nenabídli. Pravda, není to jejich povinnost,“ komentovala svůj konec v divadle Bohdalová. „Derniéru mi oznámili měsíc dopředu. Prý z důvodu repertoárových změn. To je ale věc ředitelství,“ dodala.
Kdo by čekal oslavu na rozloučenou, spletl by se. Stropnický předal Bohdalové na jevišti pugét květin a tím si odbyl nutné formality. Tak skončilo hereččino osmatřicetileté účinkování v jejím domovském divadle. Alespoň božský Karel Gott, který si derniéru nenechal ujít, ji potěšil, když jí vzdal poklonu slovy: „Jiřino, tys mě dvakrát tak dostala, až se za to stydím. Normálně jsem brečel.“
Odchodem z vinohradského divadla ale její herectví neskončilo. Příležitost tehdy vycítil Jan Hrušínský, který odkoupil práva na hru Lásky paní Katty a s radostí přivítal Bohdalovou ve svém Divadla Na Jezerce. „Jsem šťastná, že jsem se tu hru neučila zbytečně. Paní Katty pro mě byla jedna z nejtěžších rolí vůbec. A jsem pyšná, že jsem se ji v mých letech vůbec naučila. Je to hra kvalitní, vyzývá k zamyšlení a chodí na ni i mladí lidé, kterým domov důchodců, o kterém hra je, ještě opravdu nic neříká,“ prozradila herečka. Díky nové pracovní nabídce lépe snášela odchod z vinohradského divadla. „Překvapilo mě to, to říkám upřímně. Budu ale hrát naštěstí jinde, a tak necítím ani zrnko hořkosti,“ řekla s nadhledem v roce 2005.
Jan Hrušínský
A tak trochu paradoxně principál Divadla na Jezerce, který se netají svými ostrými politickými názory vůči Zemanovi či Babišovi, přijal s otevřenou náručí legendární herečku, která svého času byla výstavní tváří první Zemanovy kampaně. „Myslím, že není v lehké situaci. Při druhé volbě už mezi aktivními podporovateli nebyla, i když asi mezi ně stále patří. Po první volbě chodilo do divadla hodně dopisů - a pozor, ne anonymy -, kde lidi psali, že ji milovali a jsou zklamaní z toho, co udělala. Vždycky jsem ji bránil, protože je jednou z nejlepších, ne-li nejlepší současnou herečkou. Na Jezerce hraje od roku 2005 a hodně divadlu pomohla v našem začátku. V Divadle na Vinohradech se k ní nezachovali nejlépe a jsem hrdý, že si zvolila naše divadlo za své. Před nějakými dvaceti lety by možná měla víc síly Zemana odmítnout,“ uvedl Jan Hrušínský v roce 2018.
V divadle Jana Hrušínského strávila Bohdalová 18 let. V roce 2023 dala na radu svých lékařů a rozhodla se ve svých úctyhodných dvaadevadesáti ukončit svou divadelní kariéru. „Tento týden jsme navštívili Jiřinu Bohdalovou - u příležitosti ukončení její divadelní kariéry. Do Divadla Na Jezerce nastoupila 3. října 2005 a teď na doporučení primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce s aktivním hraním v divadle končí - a zase 3. října. Jak symbolické. Přesto to nebylo ani trochu smutné loučení, ale naopak celé odpoledne jsme prosmáli při vzpomínkách na osmnáct let naší divadelní spolupráce. Probrali jsme absolutně všechno, co se za posledních dvacet let v divadle stalo. Vesele i vážně. Ale spíše vesele,“ oznámil před 2 lety Jan Hrušínský prostřednictvím svého profilu na Facebooku.
Divadlo na Vinohradech bylo dlouhé roky domovským divadlem také Radoslava Brzobohatého. I v jeho případě byl odchod z divadla po více jak třiceti letech překvapující. Po jeho smrti v roce 2012 důvody jeho odchodu zveřejnila vdova po slavném herci, Hana Gregorová. Pustila se veřejně do Jiřiny Jiráskové: „Když byla ředitelkou na Vinohradech, tak Radek, tehdy v plné síle, přestal dostávat role. Nehrál nic, byl tam jako rekvizita. Nechtěl odejít, čekal, že dostane třeba k pětašedesátinám krásnou roli, ale nic. Paní Jirásková ho tam prostě nechtěla,“ uvedla Gregorová. Dle jejích slov mělo dokonce dojít mezi nimi ke sporu, který vedl k jeho okamžitému odchodu. Korunu tomu všemu dalo vystěhování jeho věcí ze skříňky, které údajně našel v igelitce na vrátnici. Hrdého herce to tak ranilo, že se dle slov Gregorové nechtěl k vinohradskému divadlu ani přiblížit.
Radoslav Brzobohatý
Tato slova Jiráskovou ranila. Tvrdila, že odchod Radka Brzobohatého z Divadla na Vinohradech neměl s ní nic společného. „Shodou okolností, když ten článek vyšel, byl u mě náhodou bývalý náměstek, který si to pamatuje přesně. Radek Brzobohatý odcházel v okamžiku, kdy byl obsazen do Valdštejna a odcházel do Karlína, ale nepamatuji si, za jakou rolí. Každopádně odcházel z vlastní vůle,“ uvedla Jirásková a dodala, že mezi nimi prý nikdy nedošlo k žádným sporům. Aspoň tak to vnímala ona. Je ovšem ale známo, že tato šarmantní dáma byla velmi suverénní a měla ostrý jazyk. Lze si tedy představit, že to, co jí přišlo ještě v pořádku, mohlo někomu jinému připadat už za hranou.
K oběma hereckým legendám se jejich domovské divadlo nezachovalo úplně vhodným způsobem. Brzobohatý si po odchodu z vinohradského divadla zahrál v Hudebním divadle Karlín, o 4 roky později jeho žena iniciovala založení vlastního divadla. Pro Bohdalovou bylo náplastí zase Divadlo na Jezerce. Oba po svém odchodu z Divadla na Vinohradech ještě několik let hráli. Když se dotýkali osmdesátky, stihli si spolu ještě zahrát ve filmu Vrásky z lásky. Dostali se do věku, kdy získali nadhled nad malichernostmi života a užili si příležitosti dělat to, co je tak naplňovalo. Pro Brzobohatého to byl bohužel už film poslední.
Zdroje:
1) REMEŠOVÁ, Michaela a SCHUSTER, Roman. Herecká manželství. [Praha]: Fany, 2013. ISBN 978-80-905355-2-7.
