Článek
Paní Marie se narodila ještě za dob Rakouska-Uherska, byla velmi konzervativní. Jako žena v domácnosti měla na svého syna čas, odmalička dostával hodně lásky. Vychovávala jej v duchu tradičních hodnot, toužila po tom, aby založil rodinu a ona se tak mohla radovat z vnoučat. A když se konečně stala babičkou, nikdy se o tom nedozvěděla. „Dodnes mě mrzí, že jsem mojí mamince neřekl, že mám dceru, ona je babičkou a má vnučku. Velmi si přála, abych se oženil a měl rodinu. Říkala, že jsem moc rozlítaný, ale že by se stejně vnoučete chtěla dožít. Stále se mi ptala, kdy už to bude… Jenže na druhou stranu byla konzervativní a Dominika se narodila v době, kdy se nehodilo mít dítě a nežít s jeho matkou. Asi tak nějak proto jsem jí to neřekl. Bál jsem se. Zpětně uznávám, že to byla chyba,“ přiznal Karel Gott.
Zlatý slavík svou maminku zbožňoval. Trávil s ní hodně času, naslouchal jejímu vyprávění o Oldřichu Novém. „Rád jsem naslouchal jejímu vyprávění o idolech jejího mládí. Jak třeba s tátou rádi chodívali do karlovarského Puppu tančit, když tam vystupoval R. A. Dvorský celý v bílém včetně klavíru.“ Odtud jistě pramení jeho galantní styl a slušné vystupování, kterým okouzlil tolik svých fanynek.
Od pana Oldřicha Nového se inspiroval, jak by se měl chovat k ženám, což na ně očividně zabíralo. Jeho životem prošlo mnoho žen. „Vzpomínám si na všechny. Mnohé z nich byly mojí velkou inspirací. Bez jejich citu bych asi nemohl interpretovat tolik romantických a sentimentálních písní.“
Na počátku 70. let našel Gott image, která mu vyhovovala. Dbal na to, aby vypadal elegantně. Dobře střižená saka, obleky, prvotřídní boty, sestřih podle poslední módy. Z dnešního úhlu pohledu byl tak trochu metrosexuál. Pěkný hlas, štěstí na hity a solidní vzhled. To vše vedlo k jeho popularitě a následně i nadstandardním příjmům, kterými přesvědčil i svého „nevěřícího“ otce.
Zatímco s otcem měl komplikované vztahy, neshodli se zejména v politických otázkách, u maminky nacházel většinou porozumění. Měl v ní velkou oporu, až do své smrti se mu starala o jeho domácnost. Byla tedy i svědkem toho, jak si mladý zpěvák dokáže užívat života, což často nesla s nelibostí. „Po vystoupení jsem měl doma návštěvy a takové mejdany trvaly až do rána. To už bylo v době, kdy jsem měl úspěch, ale zato jsem to uměl roztočit. Matka spala za zdí mého pokoje a už poznala, při které puštěné desce bude s holkama veselo a jak se bude zábava vyvíjet. Často si zoufale posteskla, že po ní nemůžu chtít, aby v tom bytě nadále bydlela. Vyvrcholilo to večírkem, kdy u mě byly Eva Pilarová a Naďa Urbánková, v té době naše divy,“ vzpomínal Gott. Zpěvačky Karlovi ukazovaly, jaké dostávají dopisy od svých obdivovatelů. Četly mu, jak se jim dychtiví muži svěřují se svými chlípnými představami. Pro ně to byla sice ohromná zábava, pro maminku, která vše slyšela za zdí to, ale byla Sodoma Gomora. „Matka mi druhý den řekla: Já se tě zříkám, ty nejsi můj syn. Najdi si bydlení a odejdi od nás!“ Byla krajně pohoršená, že slavné divy takové dopisy čtou nahlas. Karel si to u své maminky na nějaký čas vyžehlil, nicméně ne na dlouho.
Jednou si před představením vzal k sobě na návštěvu jednu dívku, která se stihla velmi opít. Udělalo se jí tak špatně, že ji nebylo možné z bytu dostat. On ale musel splnit svůj pracovní závazek. Ukázal jí tedy, kde je záchod, uložil do postele a odjel na představení. Měl smůlu v tom, že jeho nic netušící maminka se vrátila domů. Když vešla na záchod, zděsila se. Vedle záchodové mísy klečela cizí spící dívka. Zřejmě se jí chtělo zvracet, nicméně se jí to nepovedlo a následně na toaletě usnula. „Matka druhý den prohlásila: Tak takhle to už dál nejde!“
To byl jeden z impulsů k tomu, aby Gott začal řešit rodinnou bytovou situaci výstavbou vily ve Strašnicích. Projektantovi zadal úkol tak, aby rodiče bydleli ve druhém křídle domu a stěny byly kvalitně zaizolovány. Nechtěl, aby jeho maminku rušily jakékoliv zvuky z jeho bytu. Šalamounsky to vyřešil tak, aby i nadále bydlel pod jednou střechou s rodiči a zároveň nemusel měnit svůj životní styl.
Dohledu své maminky se nezbavil. Paní Marie si stále přála, aby se její syn konečně usadil, snažila se mu najít nevěstu. Jako ideální žena pro jejího syna se jí jevila herečka Jiřina Bohdalová. „Jednou jsem byla u nich doma, a když mě Karlova maminka uviděla, stáhla mě i s tatínkem do kuchyně, kde mi říkala, jak by si přála, abychom se já a Karel dali dohromady. Já jí odpověděla, že jsem starší než on a také, že mám dceru, jenže jí nic z toho nevadilo. Našla obrovskou fotografii Karla, přinesla ji do pokojíku, kde jsme pak spolu seděli a rázně mu přikázala: ‚Tady napíšeš: Simonce její budoucí táta Karel Gott.‘ Asi si říkala, že když jsem tam, že něco mezi námi začíná,“ vyprávěla herečka.
Rodiče byli z o 8 let starší Jiřiny nadšení, dítě z předchozího manželství nevnímali jako problém. „Maminka byla velmi citlivá na lidi a vždycky mi dobře poradila. Když Jiřina odešla, tak řekla: ‚Karlíčku, to by byla žena pro tebe, tam je všechno.‘ Byla z ní opravdu nadšená,“ vzpomínal Karel, který s Jiřinou nikdy nepřekročil hranici přátelství.
A tak Gottova maminka musela smutně přihlížet, jak její syn místo rodinného života upřednostňuje svou kariéru a užívá si života plnými doušky. „Víš, já znám spoustu lidí, kteří mají plná ústa rodinného štěstí. A čím víc ho navenek prezentují, tím víc to u nich v té rodině neklape,“ říkával své matce Gott.
Maminka s ním žila pod jednou střechou až do své smrti v roce 1977, kdy náhle zemřela na infarkt. Obětavou maminku pak v Gottově domácnosti zastoupila diskrétní paní Vladimíra Jandová. Věrná hospodyně, výborná kuchařka, která byla připravena přijet klidně i o půlnoci, roky žehlila Karlovy košile a detaily ze soukromí života slavného zpěváka si nechávala pro sebe. Vždy do domu přicházela již brzy ráno, aby Gottovi i jeho milenkám přichystala snídani. S loajální hospodyní, která mu byla téměř věkově rovna, si zpěvák vytvořil mimořádný vztah, svým způsobem v ní viděl svou maminku. Možná i proto mu trvalo tak dlouho, než se konečně usadil a z bouřliváka se stal ženatý otec od rodiny.
Zdroje:
1) ROHÁL, Robert. Karel Gott: umělecký a soukromý život. Druhé rozšířené a doplněné vydání. Praha: Petrklíč, 2019. ISBN 978-80-7229-705-4.
2) REMEŠOVÁ, Michaela a MÁCHA, Dalibor. Když milenky pláčou…: Devět žen Karla Gotta. Drby. Praha: Formát, 1999. ISBN 80-86155-40-4.
