Článek
Mohlo by se zdát, že lidé na sklonku svého života řeší hlavně své zdraví, případně finance. Záběr jejich starostí je ale širší. Mnoho z nich je aktivních, navštěvují univerzity třetího věku, cestují, chodí za kulturou. Generace dnešních moderních babiček je jiná. Dnešní senioři chtějí mít aktivní a naplněný život. Pokud se děti rozprchly do světa a oni zůstali bez partnera, mají nyní konečně více času na sebe. Věří, že stárnutí přeci může být i příjemné.
Některým samota vyhovuje. Líbí se jim, že už se nemusí s nikým dohadovat, na co se budou dívat v televizi, nebo kam pojedou na dovolenou. Mají svůj klid, nikdo jim nenarušuje zaběhlý stereotyp. Stačí jim, že si tu a tam s přáteli zajdou na kávu. Není potřeba se vrhat do vztahu. Vyhovuje jim cesta přátelství, kdy mají možnost trávit čas s někým, kdo má podobné zájmy a zároveň mít svůj vlastní prostor. Potřebují mít čas sami pro sebe, přerovnat si své myšlenky.
Pak jsou ale lidé, kterým přeci jen chybí blízkost, sex, kontakt s někým, kdo má podobný smysl pro humor. Podle sociologů je takových, které trápí samota poměrně hodně. Samotou trpí skoro třetina českých seniorů. Ukazuje se, že osamělost trápí seniory mnohdy více, než nedostatek financí či zdravotní obtíže.
Pocit osamění se promítá do psychického zdraví. Psychika seniorů dostala zabrat zejména v době covidové pandemie. Byli lidé, kteří s nikým nemluvili i několik dní. Cítili se tak osaměle, že volali na krizové linky třeba jen proto, aby slyšeli lidský hlas. „Dřív jsme často řešili věci z běžného života, otázky ohledně dědictví, potíže v rodině, s výchovu vnoučat. A teď jako by tyto věci trošičku ustoupily do pozadí a hodně volajících má přetrvávající duševní problémy, deprese a úzkosti,“ popisovala v roce 2023 Klára Gramppová Janečková z krizové linky organizace Elpida.
Sociální kontakt je důležitý nejen z hlediska psychického zdraví. Může být i prevencí demence. „Ať už je to povídání, sdílení, vzpomínání, to vše může významným způsobem pomoct,“ popsal v roce 2023 výzkumník Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví. Bohužel demenci a deprese míváme tendenci vnímat jako něco, co je přirozenou charakteristikou stárnutí. Aktivním přístupem lze ale s těmito potížemi bojovat.
Mít někoho, s kým by člověk mohl sdílet své radosti i starosti není tak samozřejmé. „Všichni odcházejí, umírají. A nezřídka se stává to, že ten senior posledních deset až patnáct let svého života stráví sám,“ uvedl ředitel vzdělávacího centra v Elpidě Jan Bartoš. Lidem, kteří se rozhodli čelit samotě, může pomoci online prostor, kde si jednoduše zadají inzerát v seznamce, nebo si z široké nabídky vyberou toho, kdo je zaujme. Hledání partnera po šedesátce už dnes není nic nevídaného. Zní to jednoduše, nicméně to vyžaduje jistou dávku trpělivosti a odvahy. Přeci jen když žijete s někým třeba třicet let, je těžké začínat znovu a nesrovnávat. V tomto věku se člověk už hůře přizpůsobuje někomu jinému, má své zvyky a rituály.
S vyšším věkem se pojí více důvěřivosti. Hrozí „srážka“ s podvodníkem, čehož se mohou obávat i potomci seznamujícího se seniora. Jsou známé případy, kdy si někdo přes online prostředí hrál na někoho jiného a z důvěřivé osoby pak pod vymyšlenou záminkou vytáhl tučnou sumu. Tato tématika je pěkně zpracovaná například ve filmu Atlas ptáků s Alenou Mihulovou. Muži pak mívají tendenci naletět nějaké té zlatokopce, které pak vše odkážou.
Nemalujme však čerta na zeď, je mnoho těch, kteří vystoupili ze své komfortní zóny, a vyplatilo se jim to. Změně životního stylu se přizpůsobily i seznamovací agentury, které zavedly speciální části pro seniory. „Není na tom nic zvláštního, nikdy dříve se lidé nedožívali tak vysokého věku v tak dobré kondici,“ uvedla v roce 2018 psychiatrička Tamara Tošnerová. „Zejména starší dámy, které ovdověly nebo žijí samy z jiných důvodů, jsou jiné, než bývaly jejich matky či babičky. Dnešní žena ve věku nad šedesát se chce bavit, vzdělávat, být upravená, zajímá se o módu. S tím souvisí i to, že má pocit, je škoda nezkusit zbytek života ještě s někým sdílet,“ dodala.
Jedna věc je touha skoncovat se samotou, druhá věc je pak šance najít ten vhodný protějšek. Své o tom ví například paní Marie, bývalá učitelka, která se tímto způsobem pokoušela ve svých jednašedesáti letech znovu seznámit. Po manželově smrti, se kterým byla 32 let, se pustila do hledání na seznamce. „Prostě jsem nechtěla žít sama. Jenže jsem netušila, jak těžké je někoho najít. Spíše mě ty pokusy roztesknily a začala jsem mít dojem, že vztah, jaký jsem měla s manželem, už nenajdu,“ uvedla v roce 2018 pro web i60. Povzdychla si nad tím, že muži nezveřejňují fotky, neudávají svůj věk a přitom si představují, že najdou partnerku výrazně mladší. Pak, když jim žena napíše, že jí je šedesát, nemá u nich šanci, byť by vypadala na čtyřicet. I tak to ale nevzdala a nakonec partnera našla. „Můj závěr z toho je, že seznamování se ve vyšším věku je nesnadné, ale neřekla bych, že těžší než v mládí. Znám hodně žen, kterým je kolem třiceti, nemohou najít partnera. V jejich případě je to větší problém, protože hledají muže, se kterým by založily rodinu. Ale v našem věku už nemusíme přemýšlet, zda ten partner bude na celý život, jestli bude dobrý otec. My prostě hledáme někoho, s kým bychom ještě ve zbytku života mohly společně prožít něco pěkného.“
Ani z pohledu muže není takové seznamování jednoduché. O své zkušenosti se na webu i60 podělil i jednasedmdesátiletý Stanislav, který v roce 2018 také přes inzerát hledal spřízněnou duši: „Tři mně vyprávěly pořád jen o vnoučatech a o svých zdravotních potížích. Nechápu, proč bych měl někomu na prvním rande vyprávět, že mám křečové žíly a řídké kosti. Další tři si evidentně testovaly, jestli jsem důvěřivý stařík, ze kterého by káply nějaké prachy. Ta sedmá byla fajn. Bylo jí šedesát pět. Jenže byla tak akční, že jsem na ni nestačil. Každý den organizovala nějaký program: přednášky, divadla, výstavy. Víkendy chtěla jezdit na kole, chodit na dlouhé výšlapy s klubem turistů. Na vztah to nebylo, občas si píšeme, zůstali jsme v kontaktu přes sociální sítě. Já hledám spíše porozumění, společné povídání u vínka, sem tam výlet. Ta by mě uhonila k smrti.“
Ne každému ve vyšším věku nové technologie vyhovují. Někteří senioři dávají přednost osobnímu kontaktu. I nadále se senioři seznamují také tradičními způsoby, například na kulturních akcích, výletech, univerzitách třetího věku. Ví, že s odchodem do důchodu život rozhodně nekončí a snaží se být aktivní. Není nic zvláštního na tom, že i senioři touží po lásce. Jak se říká, láska kvete v každém věku. I senioři řeší vztahové peripetie, zažívají příběhy spojené s vášní, s nevěrou, zamilovaností, radostí i smutkem. Jen si vybavte komedii Líbáš jako Bůh.
Není dobré uzavírat se do sebe a žít jen ze vzpomínek. I v závěrečné fázi života mohou lidé najít někoho, s kým budou prožívat rovnocenné partnerství, a zažijí ještě něco krásného.
Zdroje:
1) https://www.i60.cz/clanek/detail/20049/jak-se-seznamit-ve-vyssim-veku-aneb-libaji-se-seniori?lang=c
