Článek
Třinecký rodák, který se proslavil jako písničkář a herec, měl odmala blízko ke sportu. Dle místa jeho narození by se dalo usuzovat, že se narodil už s bruslemi na nohou, nicméně hokej mu prý nikdy moc nešel. Lépe se cítil ve vodě. Brzy se našel v moderním pětiboji, ve kterém sklízel úspěchy. Šlo mu to tak dobře, že roku 2002 získal zlatou medaili na dorosteneckém mistrovství Evropy. Nakonec ale v nadějném sportovci přeci jen zvítězila láska k hudbě. Psaní textů se pro něj stalo jakousi formou terapie. Jeho písně se natolik ujaly, že ho v jeho šestadvaceti letech vynesly na první příčku ankety popularity. V roce 2012 získal zlatého Českého slavíka. Povedlo se mu tak přeskočit legendárního Karla Gotta, který do té doby této anketě kraloval nepřetržitě třináct let. K jeho nejoblíbenějším hitům patří písně Pocity, Pánu bohu do oken nebo Nina.
Tomáš Klus, 2008
Usměvavý muž měl štěstí, že se narodil do milující rodiny. Tatínek byl dobrodružné povahy, velmi často tedy jezdívali na nějaké výlety. Zejména do Tater, kde to jeho táta miloval. Se svými kamarády také pořádal pánské jízdy ve stylu komedie S tebou mě baví svět, kam bral také malého Tomáše. O zážitky tedy neměl nouzi.
Když mu bylo sedm, přibyla do rodiny malá sestřička. A bylo po srandě. Malá Petra velmi často plakala, brala na sebe pozornost rodičů. Nadějný malý sportovec se kvůli ní nemohl pořádně vyspat, byl tedy logicky naštvaný. V pořadu 13. komnata otevřeně přiznal, že se mu tehdy v hlavě rodily myšlenky, že by snad bylo lepší, kdyby jeho sestřička nebyla. Když pak sestřička před svými prvními narozeninami onemocněla leukémií, začal si to Tomáš vyčítat. A když nemoci podlehla, myslel si, že za její předčasný odchod může on. Dlouhé roky tyto pocity v sobě dusil. Nechtěl tím své rodiče, kteří měli svých trápení a starostí dost obtěžovat.
Pro Tomášova tátu bylo terapií cestování. Občas někam vyrazil sám, aby si vyčistil hlavu. Bohužel se mu jedna taková cesta stala osudná. Dva roky po smrti sestřičky přišel Tomáš i o tátu. Jednoho dne odjel do Tater a už se nevrátil. Jeho tělo našli turisté ležet v údolí.
Po letech, k tátovým nedožitým šedesátinám vyrazil se strýcem na Žabí plesa. Bylo to místo, kde před lety našli jeho tělo. Společný výlet se strýcem byl pro Tomáše terapií sdílením. Měl možnost po boku bratra svého táty v tichosti nasát atmosféru místa tátova skonu. K takové cestě ale musel dozrát.
Tatry, Žabí plesa
Roky se s těmito tragickými událostmi srovnával vnitřně sám. Velmi mu pomáhal sport. Trenéři se mu v době dospívání stali jakýmisi náhradními mužskými vzory místo táty. Pak přišlo studium na DAMU, kde si užíval bohémského studentského života, během kterého střídal ženy. K jeho partnerkám patřila například Ewa Farna nebo herečka Lenka Zahradnická. Jeho srdce si ale nakonec získala jeho fanynka Tamara, kterou si v roce 2013 vzal a má s ní 3 děti.
Dlouho se zdálo, že je život Tomáše Kluse dokonalý. Dařilo se mu jak po pracovní stránce, tak i v soukromém životě. Jenže pak přišlo Tomášovo prohlášení na sociálních sítích obsahující jeho přiznání k nevěře. Otevřeně sdělil, že byl nevěrný všem svým partnerkám včetně manželky. Okamžitě tím na sebe spustil vlnu kritiky. A co na to jeho žena? Pro tu to byl samozřejmě šok. Cítila se, jakoby v ní něco umřelo. Nakonec mu ale dokázala odpustit. Uvědomila si, že kdyby svého muže opustila, byla by to pro ni ještě větší bolest, než samotný pocit zrady. „Nepochybovala jsem, že mě miluje. Věděla jsem, že je to jen fyzická věc. To byl motiv toho rozhodnout se to prožít, přežít a nadechnout se. A hlavně slíbit sami sobě, že se k tomu už člověk nesmí nikdy vrátit,“ sdělila Tamara.
Její postoj k dané záležitosti vyvolal vášnivé reakce. Jedni ji obdivovali, jiní ji kritizovali. Nad čímž Klus nechápavě kroutil hlavou. „Dopustil jsem se ošklivé věci vůči své ženě. Co mě na tom bolelo nejvíc, bylo, že Tamara dostávala hroznou čočku za to, že mi odpustila. Já jsem díky této haně, kterou jsem si na sebe ušil, oprávněně, odžil si hrozné odsouzení a přijímám ho, ale díky tomu jsem pochopil svoji roli v životě,“ uvedl před pár lety.
Manželé tuto nepříjemnou kapitolu jejich společného života uzavřeli a soustředí se na svou rodinu. Tamara přiměla svého muže, který se vzhlédl v buddhismu, aby chodil na terapie. Vycítila, že i když mu meditace pomáhají, bude lepší, když si svůj vnitřní rozháraný život uspořádá také za pomoci nějakého odborníka. Poslechl ji a zdá se, že terapie pomáhají. Tomáš se na své traumatické zážitky z dětství podíval optikou dospělého muže a ledacos v sobě urovnal. Podle klinické psycholožky Mileny Bučkové si celý život v pomyslném batohu na zádech neseme naše dětství a občas je dobrý ten batoh otevřít a udělat si v něm pořádek.
Toto dělání si pořádku ve své hlavě ho inspirovalo k napsání písně Batůžek, kterou věnoval svému tátovi. „Dělal, co mohl, ale dál už nemůže. Konečně chlapeček sundal baťůžek…,“ zpívá v oné písni. Dnes při vzpomínce na tátu krom lásky cítí také vděk za čas, který mu táta věnoval. Za to, že díky němu prožil roky krásného dětství a že se naučil překonávat různé životní těžkosti a pracovat se svými emocemi.
Zdroje:
1) 13. komnata Tomáše Kluse
