Článek
Byl tak populární, že bral honoráře, které byly desetkrát vyšší, než měli tou dobou jeho kolegové. Své bohatství se nebál dávat na odiv. Pořádal honosné večírky. Jeho vila v Dejvicích měla kromě bazénu i tenisový kurt. O kuchyň se mu staral známý Jaromír Trejbal, který v té době pobíral plat ve výši cca k deseti tisícům korun, což byly tehdy ohromné peníze, které mnozí nevydělali ani za rok. Na své působení v Burianově vile vzpomínal takto: „Celá jejich vila a také moje kuchyně byla na svou dobu skutečně skvěle vybavena. Lednice na maso, lednice na ryby, jiná na mléko, máslo, sýry, lednice na zeleninu, sklípek na víno a jiný na pivo, kde si Vlasta sám čepoval prima sudovou Plzeň.“
Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec ostrostřelec
Na jevišti a ve filmu byl komikem, v soukromí trpěl maniodepresivními stavy. Jeho největší životní oporou byla jeho žena Františka. V jednom období mu ale popletla hlavu začínající herečka Lída Baarová. Byl do ní tak poblázněný, že uvažoval i o rozvodu se svou milovanou ženou. Ta to však vzala do svých rukou. Navštívila její rodiče, a byl klid. O pár let později jej tato herečka dostala na dno. Lída Baarová byla po válce vyšetřována a vězněna za údajnou kolaboraci. Byla podrobena mnoha výslechům, během kterých dokonce ze strachu udala svého bývalého milence a hereckého kolegu Vlastu Buriana. Ve svých výpovědích uvedla, že Burian měl významné vztahy s nacisty, ze kterých měl osobní prospěch. Burian skončil ve vězení a musel zaplatit likvidační pokutu. Zabavili mu samozřejmě také jeho honosnou vilu a divadlo. Podle filmového historika Pavla Taussiga to byl pro Buriana opravdu šok. „Když se blížil konec druhé světové války, vůbec netušil, že bude označený za kolaboranta. Ba naopak. Myslel si, že si pak bude dělat srandu z nacistů a českých posluhovačů. Bohužel se však dostal do pěkné šlamastyky. Byla to pro něj velká rána. Skončil ve vazbě se skutečnými zločinci. Navíc se otálelo se soudem. Mám dojem, jako by tehdejší vláda sázela na to, že za mřížemi spáchá sebevraždu.“
Lída Baarová
Nálepku kolaboranta dostal Burian i od Jana Wericha a Jiřího Voskovce. V reakci na Burianovo účinkování ve skeči „Hvězdy nad Baltimorem“, která vznikla v roce 1941, V+W vytvořili a nazpívali posměšnou píseň, kterou pojmenovali Kolaborant Burian. V kritické písni se zpívalo: „Byl fotbalista, sparťan, slávista, potom tenista, dnes je nacista. Na koni sedí, šlechty si hledí, sláva mu medí, tak je fašista. Jsem král komiků, prohlásil, a basta. Kdo je ten fouňa, chcete hádat dál? To bude jistě Burian Vlasta – veliká krysa a komiků král!“
Později se Voskovec s Werichem Burianovi omluvili. V době, kdy vznikala jejich píseň, neměli dostatek informací o tom, v jaké situaci se Burian nachází. Netušili, že byl k účasti na skeči přinucen. Propagandistický text byl předem připravený a Burian jej dostal těsně před natáčením.
Po propuštění do roku 1950 vystřídal Burian několik zaměstnání. Byl horníkem, také dělal řidiče, zásobovače i barmana. Pak došlo na Burianovu veřejnou omluvu a pokání. V Lidových novinách vyšlo jeho vyjádření, ve kterých svých činů za války litoval a zároveň prosil o možnost znovu hrát. O jeho osudu rozhodl dělnický lid. V kladenském divadle vystoupil před horníky, kteří měli rozhodnout. Burian nadhodil pár vtípků a slavil úspěch. Mohl se oficiálně vrátit k herectví. Majetek mu však nebyl vrácen.
V polovině 50. let si na něj vzpomněl Jan Werich. Ten byl obsazen do hlavní role krále v legendární pohádce - Byl jednou jeden král. Mohl se podílet na scénáři i obsazování dalších postav. A právě Burian byl jedním z prvních, na koho si Werich vzpomněl. Ve svých vzpomínkách Werich uvedl, že měl vůči Burianovi černé svědomí kvůli písničce Kolaborant Burian.
Jan Werich
Burian dostal roli rádce Atakdále, která pro něj byla jako stvořená. Režisér Zeman jim dal naprostou volnost a tak vznikly nezapomenutelné scény. Měli prostor ke svému improvizování, což Burianovi naprosto vyhovovalo.
Pak to šlo s Burianem ale z kopce. Postupně se objevovaly i zdravotní problémy. Jeho vystoupení probíhala v nevytopených sálech, což se odrazilo i na jeho zdraví. Své poslední představení odehrál s těžkým zápalem plic. Zemřel v sedmdesáti letech roku 1962 na plicní embolii. Jeho žena zemřela pár týdnů po jeho smrti. Byla nalezena mrtvá na Burianově hrobě, kam chodila každý den.
Zdroje:
