Hlavní obsah
Bydlení a architektura

Z bytů v „králíkárnách“, nad kterými se ofrňoval Václav Havel, se stalo finanční letadlo

Foto: Juandev, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Snem snad skoro každého Čecha je žít ve vlastní nemovitosti, ideálně v domečku s bílým plotem. Pro mnoho lidí je ale tento sen finančně nedosažitelný, a tak se spokojí alespoň s panelovým bytem v „králíkárně“.

Článek

Vlastní bydlení se díky rostoucím cenám stalo luxusem. Průzkum agentury Ipsos pro Komerční banku ukázal, že 86 procent dotazovaných lidí by si přálo bydlet ve vlastním. V době, kdy pro lidi v produktivním věku neexistují téměř žádné jistoty, představuje vlastní bydlení relativně bezpečné zajištění na stáří. Pro někoho znamená vlastní bydlení jistotu, že na stará kolena neskončí kvůli vysokému nájmu na ulici, pro jiné je to forma investice.

Hodnota nemovitostí roste, a to dokonce i těch panelákových starých bytů, které si říkají o nějakou tu rekonstrukci. Bytů ze 70. a 80. let, které se hromadně budovaly na sídlištích, která u nás vyrůstala jako houby po dešti, aby uspokojily vysokou poptávku mladých rodin rozhodnutých využít výhody populační politiky státu a založit rodinu. Vláda Gustáva Husáka učinila kroky, které přispěly ke spuštění laviny porodnosti. O opatřeních, jakými byly např. téměř bezúročné novomanželské půjčky, porodné pro všechny nebo navýšení přídavků na děti, si dnes mladé rodiny mohou nechat jen zdát. Dnes se přídavky na děti a porodné vyplácí jen rodinám s nízkým příjmem.

A tak se rodily tzv. „Husákovy děti“, které nejprve přeplnily porodnice, pak jesle, školky a následně školy. To si vyžadovalo řešení, proto se v 70. letech rozjela výstavba škol a panelákových sídlišť. Těch sídlišť, která bývalý prezident Václav Havel označil pejorativně za „králíkárny“. V polovině 70. let bylo dokončeno až téměř 100 000 bytů ročně.

Je pravda, že ony panelákové domy vskutku připomínají králíkárny a soužití tolika lidí na jednom místě nemusí být příjemné, nicméně má i své klady. Takový život představuje dostupnost služeb, pro někoho i blízkost práce a poměrně nízké provozní náklady. Tedy pokud člověk neplatí tržní nájemné.

Výraz „králíkárny“ použil Václav Havel, když těsně po revoluci navštívil Jižní Město. Považoval je za obludné. Za toto označení se někteří lidé na Václava Havla zlobili. Zejména ti, co v takových bytech vyrostli, či v nich stále žijí. Mezi takové lidi patří i bývalý prezident Václav Klaus. „Já jsem nebyl princátko z velmi bohaté rodiny, které by žilo někde na Barrandově v překrásných vilách. Já jsem žil s rodiči v miniaturním bytě na Vinohradech v pátém patře činžáku. Ten byt byl menší než ten panelákový, neměl tekoucí teplou vodu. Takže pro mě ten přechod do toho paneláku na sídliště nebyla taková urážka, jaká by asi byla pro Václava Havla. Proto se na něho za to slovo ‚králíkárna‘ i nadále velmi zlobím,“ uvedl Václav Klaus v roce 2014 v rozhovoru pro Blesk.cz.

Z oněch panelových bytů v králíkárnách, které hyzdí krajinu a kterým mnozí predikovali zánik, se stal pro mnohé mladé těžko dostupný sen. Z betonové šedivé džungle se stal barevný revitalizovaný domov nejen pro chudé dělníky, ale i pro inženýry a lékaře. Mnozí jsou za takové bydlení vděční a dokonce jsou i lokality, kde se lidé předhánějí o to, kdo za takový panelový byt zaplatí víc, jen aby jej měl. Nejvíce to bylo patrné v době pandemie covidu-19, kdy lidé ve velkém skupovali nemovitosti. V roce 2021 se u nás ceny nemovitostí podle dat Eurostatu navýšily o téměř 20 procent. Šlo o nejvyšší nárůst v EU. V roce 2023 sice nastala mírná korekce cen nemovitostí, nicméně následující rok realitní trh opět obživl a ceny rostou dál.

V krajských městech vzrostly ceny bytů meziročně o 9 procent. Ke konci minulého roku stál v průměru metr čtvereční průměrně velkého českého bytu 73 000 korun. V roce 2023 dle dat ČSÚ se byt v ČR prodával průměrně za 58 641 Kč na metr čtvereční, kdežto rodinný dům za 48 596 Kč na metr čtvereční.

Za růstem cen stojí mimo jiné potřeba mnohých investovat. Ač se to možná na první pohled nezdá, Češi mají na svých účtech velké částky, což je viditelné na vkladech přijatých bankami. Částky vychází v průměru 350 000 na hlavu. V sumě tyto vklady rostou tempem 300 miliard ročně.

Ti, co peníze mají, nechtějí, aby jim je ukousla inflace. Kam tedy bezpečně vložit své úspory? Lidé jsou díky aférám na kapitálovém trhu z 90. let obezřetní a hledají jistý způsob zhodnocení svých peněz. Po tunelovacím období se do mnoha střadatelů propsala nedůvěra. Část střadatelů místo akcií nebo podílových fondů volí raději cihly. Tedy investování do nemovitostí.

Byty, domy, pozemky se pro mnohé střadatele staly investicí s dlouhodobým výhledem. Hodnota nemovitostí roste. Pokud si investor do bytu nasadí nájemníka, jde o celkem výhodné řešení, které pomáhá splatit případnou hypotéku.

Díky velké poptávce se ceny bytů stále nafukují, uměle navyšují. Prodávají se za více, než je jejich samotná užitná hodnota. Část ceny bytu nad reálnou hodnotu funguje jako „finanční letadlo“. Lidé díky zprávám o neustálém růstu cen nemovitostí v nich vidí důvěryhodnou investici a tak se do nich nebojí vložit své peníze. Obdobně přemýšlí další a další a výnosy dále rostou. A že se z investování do cihel stala česká záliba, hovoří i čísla: V Česku se ročně otočí zhruba 50 000 bytů.

O bytové situaci v ČR se rozhořela diskuze pod článkem na Novinkách, který se zabýval nedostupností vlastního bydlení a růstem počtu lidí žijících v nájmu. „Nejhorší je, že když už někde vyrostou nové byty, tak je všechny najednou skoupí developer a začne je pronajímat místo toho, aby si je rozebrali obyčejní lidé. Já osobně jsem svůj byt koupil zhruba před osmi lety za dva miliony a někteří se mi smáli, že jsem hloupý, na trhu je bublina, která splaskne a bude to levnější atd. Dnes bych za něj asi dal téměř dvojnásobek. Ceny jsou šílené a půjdou jen a jen nahoru,“ reagoval jeden z diskutujících.

Zda ceny i nadále porostou, případně o kolik, o tom se přou mnozí odborníci. Je otázkou, co s realitním trhem provede konec války na Ukrajině, kdy se mnozí uprchlíci vrátí domů, či demografický vývoj. O tom, že realitní bublina splaskne, slýchám už mnoho let. Zatím ale nic. Na vysokých cenách nemovitostí profituje mnoho lidí. Nejen samotní investoři, ale také bankéři, realitky nebo developerské společnosti. Vůle politiků posledních několik let s tím něco dělat, například zvýšit daně z nemovitostí, byla nízká. Uvidíme, co nás čeká po volbách. Ale jelikož má mnoho voličů v cihlách uloženo nemalé množství peněz, iluze si nedělám.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz