Článek
Kniha. Důležitá součást (mého) života.
Bez knihy si nedokážu představit svůj život. Čtu neustále, pokud to jde.
Ve vlaku, v tramvaji, v autobuse, na chatě, doma před spaním. Dříve jsem svému muži předčítala nahlas v kupéčku, nebo na túře v Tatrách, za chůze. Ne vždy je možné číst, ale určitě si na knihu najdu čas alespoň na chvilinku denně, anebo pořádně jednou za pár dní. A pokud nemůžu mít v ruce knihu, když jsem třeba venku na ulici, čtu nápisy.
Na obchodech, na dopravních značkách, na cedulích. V čekárně u doktora na nástěnkách, v tramvajích reklamy na zdech. Nebo si čtu články na internetu.
Nápisy a čísla jsou všude. Čísla mi jdou hlavou také, ale to je do jiného článku.
Když začal můj syn v pubertě konečně více číst, když doslova propadl knihám, byla jsem šťastná, že si s ním mohu zanotovat větu: „není nad dobrou knihu“.
Jako malá jsem moc nečetla, ale protože jsem měla štěstí na dobrou a inteligentní kamarádku, která četla hodně, motivovalo mě to a knihám jsem propadla. Postupně, zlehka a v dospělosti úplně.
Patřím k těm lidem, kteří mají rozečtené více knih najednou. Cestopis, detektivku a román zároveň. Ale jsou knihy, které nelze odkládat a střídat. Těch je hodně. A pokud se „zažeru“, musím je dočíst až do konce.
Jednou mi jedna známá řekla, že ten kdo má zálibu ve čtení, záměrně uniká do jiného světa. Možná ano. A taky proč ne?
Ale kniha mi nedává jen únik od všedních starostí, i když to se taky někdy hodí, že?
Kniha mi pomáhá se podívat na věci z jiného úhlu, než jsem zvyklá. Kniha mě učí mít aspoň na chvíli nadhled. Může mi dát odpovědi na otázky. Když někdo prožívá něco podobného jako já, můžu být díky knize pochopena a cítím se míň divná a více přijata. Můžu získat informace a prožitky a náhled na věc, kterou jsem neprožila a nechápu, a díky knize do toho proniknout. Knížka mi může nastavit zrcadlo, pomůže mi pojmenovat situace a pocity. Pomocí čtení se můžu vrátit do minulosti, do svého dětství, nebo zabrousit ve fantazii do budoucnosti, která je vymyšlená. Díky čtení mohu být ve snovém světě. Můžu být princeznou, Robinsonem i delfínem.
Mohu si pobrečet, zasmát se z plných plic, zamyslet se, odpočinout si, znepokojit se, cokoliv. Záleží, jaký si zvolím žánr.
Kniha mi pomáhá stát se lepší verzí sebe sama, protože přináší podněty a pomáhá mi v sobě nalézt dobré vlastnosti.
Je toho opravdu mnoho, co přináší čtení.
Lepší slovní zásobu, lepší pravopis, nadhled, přehled, znalosti, radost a potěšení.
A proto „Celé Česko čtěme dětem“, čtěme sobě a druhým pro radost.
A jak to máte se čtením vy?
Tygřice.
