Článek
Mami, proč jsi mi neřekla
Že se mám mít víc ráda.
Že jsem tak hezká a že jednou zestárnu.
Že po prvním rozchodu neumřu, to jen tak vypadá.
Že jsem pro sebe důležitá, a že ti druzí jsou až na druhém místě.
Že časem bude život složitější a že nikdy nebudu mít všechno vyřešené ani hotové.
Že mi běží časovka a na konci je prostě konec.
Že život může být tak krásný.
Že se musím naučit žít po svém.
Že bolest tak bolí, ale že každá bolest má svoje dno.
Že smysl života si musím najít sama.
Že život může být tak těžký.
Že to, že o něčem sním, není špatné.
Že život se musí žít den po dni.
Že jednou budu jako ty a nebude se mi to líbit.
Že vše už tady jednou bylo a znovu se opakuje.
Že nemusím pořád podávat výkony.
Že můžu mluvit o svých pocitech.
Že nemusím být perfektní.
Že jednou budu jako ty a bude se mi to líbit.
Že bolest je stejně důležitá jako láska.
Že mi vždycky, vždycky budeš chybět, i když se teď už s tebou skoro nedá mluvit.
Že slovo přijetí je to úplně nejvíc důležité slovo.
Že být matkou je nepopsatelná slast a bolest zároveň.
Že jednou tady nebudeš.
Že jednou zůstanu sama.
