Článek
Na čem skutečně záleží?
Když jsem pracovala u známé velké pojišťovny jako pojišťovací agent, jeli jsme v rámci dobrých pracovních vztahů s kolegy na soustředění přes víkend. Tam jsme byli proškoleni novým pojištěním, které mělo jiný upgrade. Ale také jsme se mohli více poznat navzájem, pochytit nové zkušenosti a večer zapařit. Teď by se tomu asi říkalo team building.
Jedné naší kolegyni se ten víkend stala nemilá událost. Začalo u nich doma hořet a ředitel ji kvůli tomu osobně vezl domů. Nikomu se nic nestalo, naštěstí. Zatím co ona byla na víkendu s prací, její manžel byl s dětmi někde mimo domov.
Teď nechci zdůrazňovat proč a z jakého důvodu u nich začalo hořet, jak velká byla škoda na majetku a kolik dostali zaplaceno od pojišťovny. Chci poukázat na něco jiného. Pamatuji si, že když jsem se s ní později v práci viděla, zaujalo mě, co mi sdělila. Když jí ředitel vezl ten večer domů, ještě v autě jí položil zajímavou otázku.
Ta otázka zněla: „na čem vám ve vaší domácnosti nejvíc záleží?“
Když člověk pomine finanční ztrátu, která může být velká a problémy s tím spojené při vyřizování pojistky, pak je tu ještě jedna ztráta, která je stejně závažná. A to citová.
Ta kolegyně totiž odpověděla na tu otázku to, že nejvíc si cení fotek. Fotek svých dětí, manžela, rodiny a osobních drobnůstek, které u nich doma dělají domov.
I když měli jistě ve skříni oblečení a boty a doma nábytek, který byl buď požárem zničen, anebo promáčen od hašení a stálo to nemalé peníze, pro ni byly nejdůležitější fotky.
Fotky jsou okamžiky naší minulosti, současnosti a vzpomínky na nás, děti, přátele, okamžiky radosti, štěstí nebo dokument o tom, co jsme zrovna prožívali a to, že jsme tady byli a šli životem. Fotky mohou být dokument našich vztahů, našich předků, našeho prožitého života. To, o co se můžeme opřít a za čím se ohlédnout a říci si: „jo, bylo to fajn“, nebo „pamatuju si toto hezké“, anebo „to jsem já, taková jsem byla“. Fotky nás mohou vrátit do hezkých i těžkých chvil, jsou to vzpomínky a vzpomínky jsou důležité. Utvářejí nás. Je to dokument našeho života. Fotky jsou naše vztahy, naše poklady.
Takže to, co si neseme uvnitř, naše vzpomínky a obrazy, i kdyby fotky shořely, je důležité.
Kdykoliv jsme se s rodinou stěhovali, a bylo to hodněkrát, bylo pro mě stěžejní, přenést do nového bydlení kousky domova. Udělat to v novém místě znovu útulné. Většinou tu útulnost a můj pocit domova vytvořily určité dvě tři zarámované fotky, na kterých jsem já s manželem, my s dětmi, když byli malé, pak taky vázička po mém tátovi a třeba rodinný obraz, který se dědí přes generaci.
Vytvořila jsem si tím opět hezký koutek vzpomínek. Vdechlo to do nového domova život. Naše vzpomínky na lidi v našich životech, na kterých nám zaleží a bez kterých by byl život chudý.
Tak na čem nám tedy v našich domech a bytech záleží, když se rozhlédneme kolem sebe? O co bychom nechtěli přijít, kdybychom si měli vybrat?
Nejde tedy jen o ty fyzické věci, které potřebujeme kolem sebe, nebo o ty fotky vytištěné na fotografickém papíře, dnes už nahrazené těmi v telefonech nebo uložených na disku. Jde taky o obrazy, které máme uvnitř sebe, o pocity ať už jsou radostné či smutné nebo těžké. O to, co dává dech do našich vztahů a utváří nás.
