Článek
Když žijete v Česku, zvyknete si, že na sociálních sítích jsou lidé více kritičtí než při osobním setkání a že se vždy najdou jedinci, kterým se neustále něco nelíbí. Úplným extrémem jsou pak ti, kteří mají potřebu kritizovat něčí vzhled, a dávají to najevo vulgárními komentáři.
Člověk si na to ale tak nějak zvykne, obalí se hroší kůží a přestane to řešit. Já to ale teď, po téměř pěti letech života v zahraničí vidím jinak. Věřte nebo ne, ale mezi Španěly se toto opravdu neděje. Španělé se sice dohadují třeba o politice nebo fotbalu ale vždy slušně a bez zbytečných urážek.
Jako příklad bych uvedla skupiny o vaření.
Na sociálních sítích jsem ve více španělských i českých skupinách o vaření. Musím podotknout, že španělská jídla jsou velmi často nefotogenická a i přes to, když to na fotografii vypadá jako nevzhledná šlichta, lidé buď nic nenapíší a nebo jídlo znají, pochválí a podotknou třeba, že ho tento týden také vařili a nebo, že ho mají také moc rádi.
Na českých skupinách málokdy narazím na pochvalné komentáře. Většinou má každý potřebu psát, že tímhle by se určitě nechlubil, že za toto by se s paní XY manžel určitě rozvedl, že takové jídlo by nedal do pusy a nebo že komentující ho připravuje rozhodně lépe a je to tak jedině správně.
Sice taky nechápu, jak může někdo zveřejnit recept na rohlík se šunkou, ale tak ho přejdu a neřeším.
Pravopis
Další skupinou jsou češtináři. Někdo hledá pomoc v nouzi a nenapíše příspěvek gramaticky správně. Ihned se objeví experti na český jazyk, kteří potřebují upozornit na to, jak češtinu skvěle ovládají a danému textu díky výměne tvrdého y za měkké vůbec nerozumí. Další mají ihned jasno, proč se autor příspěvku ocitl v nouzi a přisuzují to špatné znalosti rodného jazyka.
Je to opravdu nutné? Já osobně znám velmi inteligentní lidi s dyslexií, kteří mají se psaným textem problém. Taky znám šikovné řemeslníky, kteří ve škole o češtinu nebyli zrovna za hvězdy ale mají velmi šikovné ruce a dokáží třeba zrenovovat starého veterána. Mají takoví lidé mlčet a bát se cokoli napsat, a nebo by jsme se měli zamyslet a takové lidi tolerovat, protože každý nemůže umět všechno? Ve Španělsku jsem se s tímto nikdy nesetkala.
Kritika vzhledu
A dostáváme se ke stylistům a odborníkům na to, jak by měl člověk vypadat. Například slavné osobnosti, které sdílejí své fotky mají pod svými příspěvky často hatery, kteří kritizují jejich vzhled, potom ale rozkliknete jejich profil a nestačíte se divit. Nebo když policie ocení ženu, která jim přinesla nalezený obnos peněz a pod příspěvkem se dozvíte, že je to vzhledem k její barvě pleti divné namísto díků.
Ideální uživatel sociálních sítí.
Podle toho co na sociálních sítích pozoruji by měl člověk který může přispívat na sociální sítě být naprosto dokonalý, musí umět perfektně česky, skvěle vařit, fandit jediné správné politické straně a hlavně skvěle vypadat.
Proč se to ale děje v Česku a ve Španelsku ne?
To bohužel nevím, ale myslím si že každý jeden z nás se to může snažit změnit. Není přece nic těžkého na tom někoho pochválit, popřát mu hezký den.
A co si o tom myslíte vy?
Já jsem ráda, že žiju ve společnosti, kde se chyby odpouštejí a úspěch se nezávidí ale přeje…
