Článek
První týdny ve škole máme za sebou a také už proběhly první schůzky rodičů. Protože od syna se toho zatím moc nedozvíme, začnu tím, co jsme se dozvěděli na schůzkách. V první řadě musím říct, že mám ještě starší děti, které tuto školu navštěvují již pátým rokem a dodnes mě nepřestává překvapovat respektující přístup školy k žákům. Systém vzdělávání je tady tak jiný.
Téma roku
Každý rok má nějaké téma pro celou školu, letos je to zahradnictví. Téma je patrné už při příchodu do školy, dle dekorací. První školní den si každý žák školy zasadil svoje semínko o které pečuje. Ředitelka školy nás také seznámila s hesly letošního roku:
Hlavním heslem je: Neseberme jim radost ze vdělávání!
Dále potom:
- Pěstování vazeb mezi dětmi
- Nechat je vnitřně růst a rozvíjet to co jim jde
- Pečovat o jejich duševní pohodu
Dále mi rodičák připomínal spíš motivační psychologické sezení. Nebudu to dlouze rozepisovat, abych vás nenudila ale hlavně se rozebíralo že:
- Nejdůležitější je, aby se děti ve škole cítili dobře. Máme s nimi tedy doma hodně mluvit, pozorovat jejich chování a když se nám nebude něco zdát, učitel o tom chce vědět, aby mohl hledat příčinu.
- Škola vytvořila nový edukativní prostor, kde se budou učit například geometrii pomocí různých stavebnic.
- Práce dětí bude probíhat jako každý rok ve skupinách, aby se děti učili spolupracovat s ostatními a také to, že každý nemusí umět všechno. Ve skupinách se vzájemně doplňují a dělají věci společně.
- Spojování tříd aby se děti mohli učit od dětí. To znamená, že třeba děti co se naučili nedávno číst, čtou malým dětem nejaké výukové materiály (například příběh o nějaké historické události).
- Pokud to počasí dovolí, tráví hodně času venku,protože na čerstvém vzduchu se učí lépe.
- Rodiče co mají zájem jsou kdykoli vítáni ve výuce, a mohou si pro děti připravit program. Například loni maminka, která má své krejčovství učila děti přišívat knoflíky. Jindy zase přišel táta řidič sanitky a dětem vyprávěl o své práci a nebo také pekly buchty s babičkami.
- Máme se s dětmi doma učit to co jim jde více, než to co jim dělá problémy. Protože to co je baví a jde jim dobře je potřeba od mala rozvíjet a podporovat je v tom.
Jak říkám úplně jiný přístup, než co jsme znali z Česka.
A náš tříletý syn?
Ten se zatím do školy každé ráno těší. Každé ráno ho přivedeme ke škole, kde už čekají učitelé jednotlivých tříd. Děti se s učitelkou přivítají objetím, poté už se automaticky řadí do dvojic a každý ví ke kterému učiteli se zařadit. V 8:55 zamávají rodičům a učitelka si je odvede do třídy. Celkem nás překvapilo, jak se všechny děti naučili tento řád, objetím se vítají i navzájem a všichni se smějí.
Ve třídě se učí hrou, spoustu času tráví venku, kde probíhá i velká část výuky. Na školním hřišti, kam chodí svačit celá škola, mají svou oddělenou část s prolézačkami, skluzavkami a houpačkami. Na rodičovských schůzkách jsme viděli, že se už učí napsat své jméno, počítat do 10 a dny v týdnu a to vše formou hry.
Vyzvedávání dětí probíhá obdobně jako ráno. Učitelka přivede všechny děti před školu, kde se posadí a když přijdou rodiče, učitelka jim řekne, že můžou jít. Je to až dojemné, když vidíte ty prcky s batohy, jak sedí a čekají až uvidí své rodiče a učitelka jim dá povel že můžou běžet k rodičům.
