Článek
Nový návrh důchodového věku
Poprvé v historii Česka je politiky předložen návrh výpočtu důchodového věku, který je přímo navázán na střední délku dožití. Podobný systém je z pohledu obyvatel nejtransparentnější, protože o odchodu do důchodu rozhoduje skutečný demografický vývoj, a ne rozhodnutí politiků. Ať již jde o populistické stanovení nižšího věku, nebo naopak neadekvátní navýšení v době krize.
Při návrhu výpočtu důchodového věku je třeba splnit dva požadavky, které ale jdou logicky proti sobě. Lidé chtějí znát svůj věk odchodu do důchodu co nejdříve, zároveň ale pro co nejlepší předvídání budoucnosti platí, že čím později se provedou výpočty, tím přesnější budou výsledky.
Návrh se rozhodl stanovit důchodový věk nejméně 15 let před odchodem do důchodu. Podle Vidláka se jedná o dostatečnou dobu, která umožní znát důchodový věk nejméně 10 let i těm profesím, které by odcházely do penze dříve až o 5 let. (Poznámka: seznam profesí a počtu let dřívějšího odchodu zatím nebyl zveřejněn.) V okamžiku, kdy je danému ročníku 50 let, se zjistí podle úmrtnostních tabulek střední délka života této generace dle posledních známých (průřezových) úmrtnostních tabulek a porovná se s obdobnou hodnotou pro ročník 1965 zjištěnou dle úmrtnostních tabulek z roku 2015. Pokud se střední doba dožití prodloužila, prodlouží se i věk odchodu do důchodu.
Návrh zahrnuje dvě pravidla, která mají zajistit hladší průběh vývoje důchodového věku. Rozdíl mezi dvěma sousedními ročníky může být maximálně 2 měsíce. Pokud by došlo k poklesu střední délky života v 50 letech, zastaví se prodlužování odchodu do důchodu až do okamžiku růstu střední délky života v 50 letech.
Tabulka důchodového věku
Z popsaného principu plyne, že v současnosti jsme schopni přesně spočítat důchodový věk pouze pro ročníky 1965 až 1972, protože poslední známé (průřezové) úmrtnostní tabulky máme za rok 2022 (2022-1972=50). Lidé ale díky matematice a modelům dokáží „předvídat“ budoucnost. Stát má pro demografické plánování budoucnosti k dispozici projekci úmrtnosti a přesně tu Vidlák použil. Poslední známá je z roku 2018 a „předpovídá“ vývoj až do roku 2110.
Stejnou projekci využil Vidlák ještě k jednomu výpočtu. Pomocí ní namodeloval i očekávanou dobu, kterou podle projekce (generačních) úmrtnostních tabulek v průměru daný ročník stráví v důchodu, zvlášť pro muže a pro ženy. Pro výpočet střední doby života v 50 letech počítá návrh s jednoduchým aritmetickým průměrem tabulky pro muže a pro ženy, říkejme jim třeba „unisex“ tabulky.
Prognóza věku odchodu do důchodu. Upozornění: odlišný vývoj úmrtnosti v budoucnu znamená jiné hodnoty důchodového věku a jinou dobu strávenou v důchodu.
Vidlák tabulku ukončil pro ročník 1990. Každá prognóza obsahuje chybu, která se s delším časovým horizontem zvětšuje, a nemá tak smysl jít do příliš vzdálené budoucnosti. Stejně tak je třeba brát s rezervou výpočet počtu let strávených v důchodu. Právě do něj se významně promítá prognóza úmrtnostních tabulek. Například pro ročník 1990 je hodnota úmrtnosti v 80 letech projektovaná pro rok 2070. A to je opravdu hodně daleko.
Základní představu vývoje si ale z modelu lze udělat. Například z tabulky je vidět, že návrh vede k podobné době strávené v důchodu pro jednotlivé generace. Drobný pokles v čase není vzhledem k nepřesnostem prognóz relevantní. Zjednodušeně řečeno, muži stráví v důchodu přibližně 20 let a ženy 23 let, průměr odpovídá cíli 21,5 roku.
Otázky a odpovědi
Než začneš psát do diskuze komentáře, mrkni prosím ještě na několik nejčastějších otázek a odpovědí. Možná ti pomohou lépe formulovat diskuzní příspěvky.
- Proč muži stráví v penzi méně času než ženy?
Muži mají ve většině věků vyšší pravděpodobnost úmrtí než ženy. Proč tomu tak je, je námět na celou knihu, vše začíná tím, že muži mají na rozdíl od žen jeden chromozóm „pokažený“ (Y), ženy jsou na rozdíl od mužů dokonalé (chromozóm X). - Může být důchodový věk spravedlivý?
Pokud myslíš spravedlností to, že každý člověk stráví v důchodu stejnou dobu, tak ne. Nikdo neví, kdy si pro něj „zubatá“ přijde, bohužel část lidí se důchodového věku ani nedožije. Můžeme ale spravedlnost požadovat pro jednotlivé ročníky a chtít, aby každý ročník strávil v důchodu podobnou dobu. A přesně o tuto spravedlnost se návrh snaží. - Opravdu se střední doba života začala prodlužovat po konci komunistů?
V minulém článku Vidlák napsal, že střední doba života se začala prodlužovat po konci vlády „komančů“ a někteří diskutující tomu nevěřili. Tak tady dole jsou data vývoje průměrné délky života mužů při narození. Platí, že komunismus a kouření škodí zdraví - podobných důkazů je víc než dost.
Naděje dožití mužů spočtená dle průřezových úmrtnostních tabulek. Červeně vývoj za totalitního režimu, modře během demokracie. Roky 2020 a 2021 jsou ovlivněny zvýšenou úmrtností během epidemie Covid-19.
- Nevěřím statistikám o …, protože v mém okolí …
Statistiky úmrtnosti nejsou jako volební průzkumy. Vznikají na základě všech evidovaných úmrtí a chybovost je minimální. Naopak usuzovat na obecné trendy pouze podle malého vzorku z tvého okolí je statistická hloupost, za kterou se vyhazuje od zkoušek. Pracovat pak můžeš jít jen do agentury STAR Research, která prorokovala Jaroslavovi Baštovi (SPD) 18 % hlasů v prezidentských volbách. - Jak může důchodce při odchodu do důchodu v 65 letech v penzi strávit v průměru 21 let, když střední doba života je 78 let? Už nám zase lžou!
Nelžou. Podobná otázka a nepochopení se vyskytuje často a proto pozor, ať se také nenachytáš. Jsou v ní schované rovnou dvě chyby.
Ta první je, že střední délka života (např. 78 let) se počítá i z těch lidí, kteří se ani věku 65 let nedožili. Když budeš mít dva lidi, první zemře v 40 letech a druhý v 80 letech, tak střední doba života je 60 let, ale střední délka života v 65 letech je 15 let (počítá se už jen z druhého přeživšího člověka).
Vyhneme se první chybě a nebudeme koukat na střední dobu života při narození, ale až v 65 letech, tj. při odchodu do důchodu. V tabulkách najdeme, že je rovna např. 18 rokům a ne 21 letům. Takže nám stejně lžou? Ale kdepak. Je třeba si uvědomit, že (průřezová) úmrtnostní tabulka zachycuje situaci v daném roce, ale ne pro určitý ročník. Pokud chceme spočítat střední dobu života pro konkrétní ročník, musíme z této tabulky vzít jen hodnotu pro věk 65 let, z tabulky o rok později hodnotu pro věk 66 let, z tabulky o 2 roky později hodnotu pro věk 67 let a tak dále. Tím získáme tzv. generační úmrtnostní tabulku. Z ní pak dokážeme vypočítat skutečnou střední délku života určitého ročníku. A díky postupnému poklesu úmrtnosti v jednotlivých letech získáme samozřejmě hodnotu vyšší než 18, třeba právě 21 let. - Má návrh nějaké nedostatky?
Podle Vidláka je příliš citlivý na krátkodobé vlivy jako byla pandemie covidu. Díky němu se v letech 2020 a 2021 snížila vypočtená střední délka života v 50 letech pro ročníky 1970 a 1971, a tedy nedošlo k navýšení věku odchodu do důchodu. Až tento ročník zestárne do důchodového věku, nebude jej nijak ovlivňovat vyšší úmrtnost před 15 lety způsobená pandemií. Bylo by tak lepší pracovat s vyhlazenou tabulkou úmrtnosti, která ignoruje sice tragické, ale naštěstí krátkodobější výkyvy typu Covid-19.
Anketa
Poděkování: Vidlák děkuje ČSÚ za poskytnutí projekce úmrtnosti (střední scénář úmrtnosti z roku 2018) a MPSV za odpovědi na dotazy ohledně návrhu. Za případné chyby v článku ale nese odpovědnost pouze Vidlák.
