Velký přehled poplatků penzijních fondů. Rozdíl je v bonusech

V Česku napočítáme celkem 44 penzijních fondů od 9 penzijních společností. Všechny lze z pohledu regulované výše poplatků rozdělit do čtyřech skupin.

Základní poplatky jsou dva: správcovský poplatek z objemu fondu a výkonnostní poplatek z výnosu. Správcovský poplatek je dán procentem z průměrné hodnoty úspor v roce. Pokud je jeho výše 1 % a klient má již naspořen jeden milión Kč, zaplatí za rok 10 000 Kč na tomto poplatku. Výkonnostní poplatek funguje stejně jako daň z výnosu. Pokud se peníze našeho vzorového klienta s jedním miliónem zhodnotí o 10 % za rok, nepřipíše se mu 100 000 Kč, ale v případě výkonnostního poplatku 15 % dojde ke stržení 15 000 Kč z výnosu a klientovi se zhodnotí peníze pouze o 8,5 %. Proto daně nemá nikdo rád.

Na příkladu je tak dobře vidět, že každá desetina poplatku má zásadní vliv na zisk klientů. Zejména výkonnostnímu poplatku se každý racionální investor snaží vyhnout a vybírá si investice bez tohoto poplatku. A takových investičních produktů je naštěstí většina, bohužel penzijní spoření tento poplatek obsahuje.

Pro každou skupinu fondů definuje zákon maximální výši poplatků.

Vidlák prošel všechny sazebníky poplatků a zjistil, že pouze 2 účastnické fondy neúčtují klientům maximální možné poplatky. Snížení je ale téměř neznatelné: dluhopisový fond ČS s názvem Etický nemá výkonnostní poplatek 15 %, ale „pouze“ 10 %. Druhý fond je specifický - peněžní fond od KB. Jeho očekávaný dlouhodobý výnos je nižší než u povinných konzervativních fondů, a proto jeho poplatky KB nastavila stejné jako u konzervativního fondu.

Pouze dvě penzijní společnosti se rozhodly využít část strženého poplatku na vytvoření bonusového systému. Po čase vrátí klientovi část poplatku zpět za předpokladu, že klient splní podmínky, tj. vydrží u společnosti stanovenou dobu. Jedná se o tzv. retenční (klienty zadržující) systém. Pokud by klient odešel dříve, bonus propadne společnosti.

Rentea penzijní společnost každých 5 let připíše klientovi bonus ve výši 1 % z průměrné hodnoty aktiv v libovolných účastnických fondech. Jinými slovy – efektivní správcovský poplatek tak není 1 %, ale 0,8 % (1 % - 1 %/5). Bonus může být ve specifických případech vysokého zhodnocení i vyšší, podmínky ale již nejsou tak jednoduché. Rentea garantuje bonus formou veřejného příslibu, ve kterém předjímá případnou změnu zákona v budoucnu vedoucí ke snížení maximálních poplatků. „Rentea si vyhrazuje právo minimální výši bonusu nevyplatit, pokud by došlo ke změně právních předpisů, v jejímž důsledku by byla snížena výše úplaty penzijní společnosti oproti stavu ke dni účinnosti tohoto veřejného příslibu.“

Conseq penzijní společnost má podmínky oproti Reneta přísnější. Bonus se klientovi připíše až na konci spoření (splnění podmínek DPS). Výše bonusu u předpokládané doby do 10 let je nulová, mezi 10 a 25 lety je to 10 % až 25 % z poplatku z objemu a nad 25 let 25 %. Tedy např. pro 20 let je bonus 20 %, tedy 0,2 % ročně. Bonus se průběžně připisuje do bonusového fondu, který je něco jako dluhopisový fond, dlouhodobé zhodnocení je tak nižší než u akciových fondů. A ještě jedno omezení, které u Rentea nenajdeme: bonus Conseq nepřiznává pro peníze v povinném konzervativním fondu. I Conseq počítá s tím, že v budoucnu může stát poplatky snížit: „V případě, že by došlo k podstatné změně okolností, na základě kterých Penzijní společnost poskytuje Slevu (např. změna zákonných limitů pro výši úplaty …), je Penzijní společnost oprávněna upravit sazbu Slevy, nebo poskytování Slevy zcela ukončit.“

Penzijní společnosti mají díky státnímu příspěvku, daňovým odpočtům a podmínkám pro příspěvek zaměstnavatele zajištěn přísun klientů i jejich peněz. Nemusí o klienty soutěžit lepšími nabídkami nižších poplatků a výsledkem je málo konkurenční prostředí.

Pokud si nyní spotřebitel chce vybrat penzijní společnost s nižšími poplatky, a tedy dlouhodobě vyšším zhodnocením, nemá moc na výběr. Racionálně by se měl rozhodnout pro nabídku některého produktu s bonusem (Rentea nebo Conseq) a čekat, zda některá z politických stran prosadí změnu maximálních zákonných poplatků.

*********************************

Zdroje (je jich hodně 😀)

1) Sazebníky poplatků penzijních společností, tady si je lze přečíst:

2) Bonusy popsané v článku jsou zde:

3) Maximální výši poplatků penzijních společností definuje Zákon č. 427/2011 Sb. Maxima jsou v § 192 (transformovaný fond), § 60 (konzervativní a ostatní účastnické fondy) a v § 108b je „schovaná“ výjimka pro alternativní fondy (2,5 % z úspor a 25 % ze zisku).