Článek
V Česku je dle Českého statistického úřadu něco kolem 150 tisíc učitelů, pokud máme na mysli ty působící na středních, základních a mateřských školách. A především v posledních letech je velmi oblíbeným tématem diskuze nad jejich odměňováním. A to hned ze dvou důvodů.
V prvé řadě jde o poměrně velkou skupinu státních zaměstnanců, která pochopitelně spolkne část státního rozpočtu. Vynásobíme-li těchto 150 tisíc učitelů průměrným platem 50 tisíc hrubého, dostaneme se jednoduchým výpočtem na částku kolem 7 miliard korun ročně. Nákladově pak včetně odvodů na přibližně 10 miliard korun.
Tím druhým důvodem našeho zájmu o učitelské platy jsou pak samotní učitelé.
Platy svázané třídou a praxí
Pro nás nepedagogy je jen těžko představitelné, že bychom nastupovali do kterékoliv školy v libovolném městě za stejné peníze. Rozhodující pro učitele je totiž platová třída a dálka praxe. A především délka praxe, která má přímý vliv na výši platu, může být na sklonku kariéry učitele hlavní demotivační složkou.
Ono už je demotivační jen to, jak malý procentuální růst je mezi učitelem s roční praxí nebo s praxí například 33 let. Vezmeme-li pro účely výpočtu 12. platovou třídu, která bývá pro mnohé učitele tou nejběžnější, dozvíme se, že učitel s praxí do dvou let bere 35 120 korun, zatímco mzda učitele s praxí nad 32 let odpovídá částce 45 780 korun. To znamená, že takovému učiteli vyroste za 31 let mzda o 30 %. Tedy v průměru méně než procento za rok.
Strop u 32 let praxe
Snad ještě horší je pak z tohoto pohledu samotný konec pracovní dráhy učitele. Vyberme si za příklad takového člověka, který po střední škole věnoval další pět let studiu vysoké školy a bezprostředně po absolvování studia nastoupil přibližně ve 24 letech jako učitel. Do důchodu se podívá nejdříve v 65 letech. Pokud by tedy celou dobu působil jako učitel, jeho praxe by dosáhla rovných 41 let. Systém je ale nastavený tak, že ho posledních devět let nečeká žádné navýšení platu. Poslední navýšení základního platu je totiž spojeno s dovršením 32 let praxe (viz sedmý řádek a sedmý platový stupeň v tabulce). Samozřejmě, že může dostávat mimořádné odměny za výkon, bonus za třídnictví atd. Jeho základní mzda ale neroste. Vzhledem k inflaci naopak klesá. A to rovných devět let v řadě.
Důsledkem pak bohužel může být demotivace těchto učitelů a rezignace na proaktivní přístup, který nejen dnešní studenti tolik potřebují. A pokud nechceme žákům studium otrávit, měli bychom co možná nejvíce dbát na to, abychom jim do tříd posílali motivované učitele.
Zdroje: csu.gov.cz, novinky.cz, kurzy.cz