Článek
Chvála, respekt, obdiv, uznání. Reakce na prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského jsou v posledních dnech pouze kladné. Stačí se podívat na veskrze pozitivní texty o něm nejen u nás, ale napříč Evropou. Jen namátkově. Německý deník Bild věnuje téměř každý článek na své hlavní straně právě ódě na Zelenského odvahu, jaká by to byla tragédie, kdyby odstoupil atp.
S tím se dá vesměs souhlasit. Zelenskyj dokázal na diplomatické rovině pospojovat téměř celou Evropu, motivovat zraněnou Ukrajinu k vytrvalosti, naklonit si na svou stranu USA. Sám se stal symbolem síly a odolnosti. Nakonec má podporu i běžné populace v jiných zemích než jen na Ukrajině. A když se dokázal v Oválné pracovně Donalda Trumpa tomuto velikánovi vzepřít, jen těžko byste hledali moment, kdy měl Zelenskyj větší podporu Evropy.
Jenže když se řekne „A“, musí se říct i to „B“.
Ukrajina potřebuje pomoc USA
A to „B“ v tomto případě znamená vztah mezi Ukrajinou a USA. Ať totiž chceme, nebo ne, podpora USA je pro Ukrajinu klíčová. Data mluví poměrně jasně. Když se nejdříve zastavíme u EU, tak její pomoc Ukrajině k poslednímu prosinci 2024 čítala částku 134,9 miliard eur. I tady je třeba zmínit, a mnozí si to nemusí uvědomovat, že ani EU nepomáhala zadarmo. A přestože další pomoc chystá, tak je převážně provozována právě formou úvěrů s úroky.
A pak tu máme zmiňované Spojené státy americké. Jejich finanční podpora se rovnala částce 114,2 miliard eur, budeme-li vycházet z dat německého Kiel institutu. Tedy o něco málo méně než EU. Samotný Trump tvrdí, že je to více než 300 miliard eur, ale k tomu nejsou důkazy. Co je ale naprosto zásadní, je právě forma pomoci. Společnost BBC proto na základě dat z Kiel institutu informovala v přehledné tabulce, že přibližně dvě třetiny pomoci USA spadaly do sekce Grant. Tedy přímá podpora a dar směrem na Ukrajinu bez finanční návratnosti. Když se ale podíváme na EU Institutions, tak přibližně 90 % pomoci je právě ve formě půjček s úrokem. Ve výsledku je tak pomoc USA naprosto zásadní. A to nezmiňuji tu psychologickou, kdy mít USA za zády je i velký morální benefit.
Zelenskyj zapomněl na přísloví: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej
Když vezmeme v potaz, jak ležérně se často Evropa chovala, jak dlouho se rozhoupávala k pomoci Ukrajině, a jak opatrné sankce volila směrem k Rusku – je třeba si vztahy s USA o to víc hýčkat. Na Evropu se Ukrajina nemůže spolehnout. Nebo při nejmenším ne „pouze“ na Evropu.
Použití přísloví Koho chleba jíš, toho píseň zpívej je možná v tomto případě příliš přehnané. Je ale třeba v tomto duchu přemýšlet. Získat si uznání celé Evropy za odvážný Zelenského výstup a nesouhlas s Trumpem je jedna věc. Zároveň ale nejen v diplomacii platí, abychom se nehádali s tím, od koho něco potřebujeme. Jinak mohou tyto kroky vyvolat nechtěné důsledky. A v nejhorším případě kompletní stažení se USA. A tak přestože většina z nás patrně Zelenskému v Oválné pracovně fandila, podporovala jeho neformální dress code, a byla hrdá pokaždé, když skočil Trumpovi do řeči a vymezil se, můžeme si jen přát, aby to nepřimělo USA ke stažení se.
Nikdo neříká, že se má Ukrajina plazit po kolenou a prosit. Nikdo netvrdí, že Trump je skvělý člověk a ještě lepší politik, který vše, co říká, je pravda. Ale v situaci, kdy je podpora spojenců naprosto zásadní pro ukončení války, je třeba právě na vztahy se spojenci myslet dvojnásob. Právě tak, jak tvrdí například šéf NATO Mark Rutte.
