Článek
Kolem vládou představeného konsolidačního balíčku je dusno. Na potřebě uzdravit veřejné finance se shodnou téměř všichni. Ale na tom, co by to mělo znamenat, se ukazují velké rozpory jak mezi koalicí a opozicí, ale i mezi analytiky a komentátory v médiích. Je to dáno jak nejistotou ohledně konkrétních dopadů, tak i vyšší mírou komplikovanosti změn danou jejich počtem a rozsahem.
Část nejistoty by nicméně mohla být účinně vyřešena tím, že budeme systematicky dělat dopadové studie podobných legislativních změn na vybrané dotčené skupiny. Přitom v jiných zemích je to zcela běžné a bývá to součástí veřejné debaty k jakýmkoliv významnějším opatřením, které na ně mají mít dopad.
Bohužel, prozatím to u nás není úplně zvykem a nemáme pro to vybudované dostatečné kapacity ani metodiky. Takže v důvodových zprávách k legislativním opatřením je obvykle nenajdeme. V některých případech se to děje, ale je to spíše výjimka, což je škoda.
Ve STAN a v našem think-tanku iSTAR chceme jít příkladem a už teď se v rámci našich analytických kapacit o posuzování dopadů na vybrané modelové případy snažíme. V tomto případě jsme si namodelovali na základě dat EU-SILC několik typů domácností, na kterých jsme dopočítávali známé dopady konsolidačního balíčku.
Statistika příjmů a výdajů domácností EU-SILC, kterou k tomuto využíváme, zahrnuje data o struktuře příjmů a výdajů rozdělené do skupin podle výše příjmů ale i podle dalších kritérií, jako je pracovní aktivita, počet dětí apod. Z této statistiky lze vyčíst, jaké jsou průměrné příjmy domácností nebo průměrné výdaje za různé kategorie zboží a služeb, takže můžeme poměrně rychle dopočítat dopady změn daňového zatížení v těchto oblastech (daň z příjmů fyzických osob, DPH, spotřební daně).
Tento přístup má samozřejmě své limity. Hlavní je ten, že se jedná o průměry za danou kategorii a struktura výdajů individuální domácnosti se tedy může dost lišit. V podstatě také opomíjíme nepřímé dopady změn, například o ohledem na inflaci nebo chování zaměstnavatelů. Změny nejspíš nastanou i v chování samotných domácností, právě například s ohledem na strukturu výdajů. Ale i přes tato omezení nám to dává alespoň hrubý obrázek o tom, jak velké změny skutečně nastanou a jestli mohou mít zásadní dopad na hospodaření domácností. A v tom je základní užitečnost tohoto přístupu.
A teď už konečně k těm jednotlivým případům. Vybrali jsme si tyto:
- rodina s dvěma dětmi (5 a 10 let), oba zaměstnanci, hrubý měsíční příjem 38 + 18 tisíc korun, jedno dítě je tedy ve školce a lze na něj při daných příjmech částečně uplatnit odpočet na školkovné
- rodina OSVČ s jedním dítětem, výdělek muže 38 tisíc korun, uplatňuje paušál na výdaje 60 %, hrubý měsíční příjem ženy 20 tisíc korun, dítě ve školce
- matka samoživitelka s dítětem (4 roky), hrubý měsíční příjem 20 tisíc korun, přídavek na dítě 1300 korun měsíčně
- manželský pár seniorů, průměrné důchody za muže a ženy
A jaké jsou výsledky? Velmi malé jsou dopady změn DPH a spotřebních daní. Ty pro všechny tyto typy domácnosti činí do dvou set korun měsíčně. Další dopady se logicky projeví více u těch, kteří jsou ekonomicky aktivní. Hlavně kvůli případné ztrátě odpočtu školkovného, které může činit kolem tisíce korun měsíčně. Také zapojení nemocenského pojištění u zaměstnanců má dopad ve výši do 350 korun měsíčně.
Největší dopad na hospodaření domácnosti, konkrétně téměř 1800 korun měsíčně, ale bude mít zvýšení odvodů pro OSVČ. Jejich nárůst bude rozložen do tří let po třetinách, v prvním roce to tak bude 600 korun měsíčně. Tady je to nicméně vyváženo významným zvýšením budoucího důchodu. Takže konečný efekt je zvlášť pro OSVČ s nízkými odvody v podstatě pozitivní.
Ostatní efekty, například zvýšení ceny dálničních známek (+ 800 korun ročně) nebo zrušení daňové výjimky na benefity od zaměstnavatelů se už dají posoudit a přidat podle individuální situace. Ale z výše uvedeného vyplývá, že dopady nikterak drastické nebudou a v průměru by mohly být kolem tisíce korun měsíčně na celou domácnost. U vysokopříjmových domácností to bude samozřejmě více, ale to bylo záměrem.
Tím, že celý balíček omezuje koupěschopnou poptávku, v podstatě působí i protiinflačně. A třeba změny ve spotřebních daních z neřesti i DPH mohou vést k omezení spotřeby, které v podstatě může být pro společnost i jednotlivce pozitivní - například u slazených nápojů.
Detailní propočet bude zveřejněn příští týden na stránkách think-tanku iSTAR. A já doufám, že se podobné propočty budou v přípravě legislativy objevovat stále častěji, budeme tím pádem lépe znát konkrétní dopady změn a i veřejná debata o nich bude kvalitnější.
