Článek
Věděla jsem, že v této pozemské škole života nejsme jen jednou. Rodíme se stále dokola a většinou se setkáváme s lidmi, s nimiž jsme již něco prožili. Sbíráme zkušenosti prostřednictvím vztahů, a tak se zdokonalujeme, nebo degenerujeme. Každý po svém. Rozhodla jsem se zjistit, jakou roli mám v tomto vztahu hrát a jakou zkušenost si z něj mám odnést. Můj život byl vcelku dost bolestivý, hodně jsem se trápila. Proto jsem se sem už vracet nechtěla. Chtěla jsem odmaturovat a jít za lepším. Jít tam, kde se už emoce neprožívají. Ty se prý prožívají jen na Zemi, a proto je to tu tak náročné. A tak jsem dostala nápad. Regrese! Návštěva minulých životů. To by mi mohlo pomoci. Vyhledala jsem muže, který se tím zabýval. Vladka. Byl to sympaťák, vysloveně jsme si sedli. Viděl, že už mám znalosti a částečné zkušenosti a že nejsem „kvalitně“ naprogramovaná matrixačka. Jistě, že programy, které mi bránily být spontánní a mít se ráda, tu stále byly, ale už začalo vykukovat i mé nejniternější já. Bavil se se mnou tedy otevřeně o své práci a já mu vyprávěla o kurzech, které jsem navštívila. Samotná regrese byla pro mě velmi zajímavá. Dostala jsem se do zvláštního stavu. V jednu chvíli jsem byla i na lehátku, uvědomovala si samu sebe a zároveň sledovala film, který se mi promítal před očima. S Matějem se mi ukázaly tři životy. Ale musím říct, že nadšená jsem nebyla.
První příběh z minulého života:
Jsme manželé a žijeme na ranči. Matěj je agresivní a bije mě. Je mi 33 let a on je o 10 let starší. Bolest už ani necítím. Bije mě dřevem, které vytáhl z plotu. Jsem v předklonu, mám ohnutá záda a spuštěná ramena. (Mimochodem, takový je můj celoživotní postoj i v současném životě: ohnutá záda a spuštěná ramena.) Zemřela jsem mladá. Matěj mě v záchvatu vzteku popadl a surově mě hodil přes plot. Doslova jsem se nabodla na solar plexus, poranila si vnitřnosti a zemřela. Viděla jsem, jak si v dlaních drží svůj vrásčitý a zestárlý obličej (ve 43 letech vypadal na 60). Je velmi nešťastný a pije. Měla jsem dojem, že se v tomto životě upil k smrti.
Druhý příběh z minulého života:
Jsem kurtizána. Žena v nejlepších letech. Krásná blondýnka. Je mi 35 let. Matějovi je 20 let. Je to krásný urostlý muž se světlými vlasy. Skoro jako teď. Je do mě zamilovaný. Zato já si z něj utahuji. Dobírám si ho. Jsem povýšenecká. Jsem jednou z nejlépe placených kurtizán a pohybuji se mezi Římem a Florencií. Ubližuji mu. Zároveň ho k sobě lákám, svádím ho. A opět výsměch. Nezvládl to a zemřel žalem.
Třetí příběh z minulého života:
Vidím Matěje. Sedí s královskou korunou na hlavě. Spokojený se vším a téměř bez zájmu o vládnutí. Ráda jsem se tohoto úkolu chopila za nej. Řídila jsem všechny a všechno. Byla jsem krásná královna v zelenomodrých brokátových šatech. Byly protkané zlatými nitěmi. Vládnutí mi šlo dobře. Jenže… byla jsem už zralá žena, asi padesátiletá, a líbili se mi mladí muži. Služebnictvo jsem zvládala levou zadní a byla jsem k němu hodná, ale když jsem spatřila mladého muže, musela jsem ho mít. Ovšem jakmile se mnou nechtěl mít sex, měl po živobytí. Každý z nich do jednoho. Fyzické násilí jsem nepáchala, ale vystavovala jsem je výsměchu.
To je teda síla! Nebylo mi do smíchu. Společně s Vladkem jsme tyto životy vyčistili. On mě vedl a já ho pokorně poslouchala. Projevila jsem soucit vůči lidem, kterým jsem ublížila. Nabyla jsem naději, že se vztah s Matějem urovná. Byla jsem mile překvapená, když mi intuice přinesla zprávu v tomto znění:
„I z Matěje jsme vytáhli tři životy.“
Pro tento vztah jsem byla ochotna udělat vše, co bylo v mých silách. Když mi tedy moje dlouholetá kamarádka Valéria, které říkám Val, navrhla, abych zkusila ještě andělské písmo, souhlasila jsem a odjely jsme spolu do Banské Bystrice.
Andělské písmo dělal sympatický zralý muž. Nepotřeboval ode mě nic, jen křestní jména těch, o kterých chci mluvit. Pak zavřel oči, psal na papír neidentifikovatelné tvary a mluvil přitom podivným jazykem. Naštěstí slovensky, ale slovosled a přízvuk byly doslova historické. Věřila jsem mu, protože i já jsem dostávala zprávy ve slovech, která se už téměř nepoužívají a znám je jen ze starý filmů. Některá mi dokonce musel vysvětlit strýček Google.
Hned na začátku mě přivítal můj duchovní průvodce a představil se jménem. Neuvádím ho, protože je to údajně jen pro mě.
„Zdravím tě, duše, ženo. Nezapomínej se modlit za své rodiče a jejich památku. Na všelico jsi přišla, sáhla sis na životní dna, a to tě přivedlo ke mně. Mám radost, že ty, duše v naplněnosti, můžeš lidem pomáhat. Máš velký dar slova a myšlenek a fundovaný jazyk. Přeji ti mír, pokoj, lásku v srdci a ať se nevzdáváš a kráčíš kupředu.“
Když jsem to slyšela, měla jsem zvláštní pocit a zvlhly mi oči. Na rodiče jsem myslela opravdu mnohem méně. A dojalo mě, že mám dar slova. V té době jsem netušila, že někdy budu psát. A tehdy jsem ještě nevěděla ani to, že budu přednášet a pomáhat lidem zbavovat se bolesti, žárlivosti, hněvu a dalších emocí.
Tento muž mi řekl i o mých sestrách, i když jsem ho o to tehdy nežádala. Bylo to však zajímavé a přínosné. A také mi prozradil, že s kamarádkou Val jsme už prožily několik životů. Vždy jsme si navzájem pomáhaly, a proto sdílíme stejnou energii. V Itálii jsme dokonce zřídily azylové centrum pro ženy. Je zajímavé, že máme obě rády Itálii. Módu, hlavně boty a kabelky, jídlo, nádhernou architekturu, moře a šťavnaté vyzařování lidí. V našem současném životě jsme spolu také podnikaly. Měly jsme obchod s módním zbožím.
Tohle mi řekl o Matějovi:
„Matěj. Znáte se z minulých životů. Ještě na sobě bude muset hodně zapracovat, aby v sobě naplnil rovinu muže. Už ve staré Atlantidě byl tvým žákem.
Setkali jste se také ve starém Egyptě. Byl tam ženou a ty mužem. Chodili jste spolu do chrámové školy, kde se učili kněží a kněžky. Poté jste byli odvedeni každý na jiné místo. Vaše procházky a rozhovory u Nilu byly úžasné, a proto jste si slíbili, že se znovu setkáte.
S Matějem už byl vztah i za starých keltských časů, kdy jste spolu řešili věci a rozuměli jste si.“
Jedna žena (raději jsem nechtěla znát její jméno) proklela naše srdce následovně: Abychom svá srdce a životy nespojili, dokud jsme na Zemi. Já budu trpět a on mi bude do života vnášet zklamání. Nikdy jsem nevěřila na kletby a podobné věci. Nevěděla jsem, co mě v Banské Bystrici čeká, ale některé věci se mezi námi opravdu děly. Matěj byl na svůj věk velmi vyspělý a jeho vnímání a intuice byly na muže velmi neobvyklé. Jeho bystrost a komunikace dávaly najevo, že zde nežije svůj první život. To, co bylo pro mě velmi neobvyklé a nepochopitelné, bylo hojné střídání jeho sexuálních partnerek. Ale v každém případě byl pro mě velmi zajímavý a přitažlivý. Věřila jsem, že mi informace o minulých životech pomohou lépe se orientovat v tomto vztahu, a netrpělivě jsem čekala na Matějovo rozhodnutí.
