Článek
Alexandr III. Makedonský se narodil roku 356 př. n. l. v Pelle, hlavním městě Makedonie. Už jeho původ ho předurčoval k výjimečnosti. Otec Filip II. byl geniální vojevůdce a reformátor armády, matka Olympias pocházela z královského rodu Epeiru a synovi od dětství vštěpovala přesvědčení, že není obyčejným smrtelníkem. Alexandr vyrůstal s vědomím, že je určen k vládě a že jeho tělo i mysl jsou nástroje moci.
Antické prameny se shodují, že byl fyzicky krásný s atletickou postavou, s výrazným pohledem a přirozeným charismatem. Nebyl jen vysoce inteligentní a strategicky nadaný, ale také viditelně mužný. Právě to z něho činilo vůdce, kterého vojáci následovali bez váhání. Alexandr bojoval v první linii, sdílel nebezpečí se svými muži a jeho tělesná zdatnost posilovala dojem neporazitelnosti. Krása u něj nebyla slabostí, byla zbraní.
Rodina jeho potenciál cíleně rozvíjela. Aristotelés ho učil filozofii, politice i etice, vojenský výcvik formoval jeho tělo a disciplínu. Alexandr dokázal svou přitažlivost využívat i diplomaticky: podmaňoval si nejen armády, ale i elity poražených zemí. Kdyby byl fyzicky nevýrazný, malý či obtloustlý, sotva by kolem sebe vytvořil tak silný kult osobnosti. U muže jeho doby krása neomezovala – legitimizovala.
Ženy v jeho životě byly součástí jeho strategické role, jinak byl údajně velmi zdrženlivý v sexuálních aktivitách. Byl zdrženlivý, disciplinovaný , zaměřený na výkon a slávu. Měl tři manželky a také se v poslední době často skloňuje jméno Hafaistión, ke kterému údajně cítil hlubokou lásku. Což by i vysvětlovalo, proč ženy nebyly centrem jeho osobního života a proč se o Alexandrovi uvádí, že nebyl „ženichem z lásky“, ale panovníkem, který manželství používal jako státnický nástroj – bez rozvodů, bez emocí, bez skandálů.
Po pravdě, ve svém velice krátkém životě toho stihl hodně. Alexandr Veliký byl totiž výjimečným vůdcem, protože své muže neřídil z dálky, ale vedl je osobním příkladem v první linii. Za pouhých třináct let dobyl území od Řecka až k Indii a nikdy neprohrál jedinou bitvu. Jako státník chápal, že říši nelze udržet jen silou, a proto respektoval místní zákony, elity i tradice. Vědomě propojoval Východ a Západ a vytvářel nový, kulturně smíšený svět. Tím položil základy helénistické civilizace, která přežila jeho smrt o celá staletí.
Zemřel roku 323 př. n. l. v Babylóně ve věku 32 let. Příčina smrti dodnes není jistá. Historici se přiklánějí k těžké infekci, pravděpodobně malárii nebo břišnímu tyfu, zhoršené vyčerpáním, zraněními a nadměrným pitím. Spekulace o otravě nikdy nebyly spolehlivě doloženy. Jeho tělo, které mu po celý život sloužilo jako nástroj moci, nakonec podlehlo hranicím lidské fyzické existence.
Alexandr Makedonský zůstává jedním z nejčistších příkladů toho, že krásný muž mohl v dějinách vládnout snadněji právě díky své kráse. To, co ženy často svazovalo, jemu otevřelo svět.
bm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Veliký
kniha Alexander Veliký a jeho elitní pěchota, Waldemar Heckel, Ryan Jones
