Hlavní obsah
Věda a historie

Byl Král Slunce krásný? Historie si ho pamatuje jako velmi mocného panovníka

Foto: pixabay

Byl dlouho očekávaným dědicem francouzského trůnu. Tak se k malému princi od prvních okamžiků všichni chovali. Když se ještě v útlém dětství po smrti otce Ludvíka XIII. stal králem, stal se výjimečným a vyvoleným Bohem.

Článek

Ludvík XIV., později nazývaný Král Slunce, se narodil 5. září 1638 ve Versailles jako dlouho očekávaný dědic francouzského trůnu. Už jeho příchod na svět byl vnímán jako zázrak – po více než dvaceti letech bezdětného manželství královského páru. Od prvních dnů byl obklopen vědomím vlastní výjimečnosti. Ne jako dítě, ale jako budoucí symbol moci.

Královskou korunu získal ve čtyřech letech, po smrti otce Ludvíka XIII. Skutečná vláda však tehdy ještě neležela v jeho rukou. Jeho dětství a dospívání formovaly dvě klíčové postavy: matka Anna Rakouská a její první ministr kardinál Jules Mazarin. Právě s nimi trávil Ludvík nejvíce času – a oba ho ovlivnili zásadním, ale rozdílným způsobem. V každém případě mu vkládali pocit jedinečnosti a nadřazenosti.

Anna Rakouská byla nejen regentkou, ale především matkou, která synovi vštěpovala hluboké přesvědčení, že král je Bohem vyvolený. Učila ho důstojnosti, sebekontrole a odstupu. Láskyplná, ale přísná – nikdy mu nedovolila zapomenout, kým je. Citová blízkost k ní zůstala jedním z mála skutečně osobních pout jeho života.

Mazarin byl naopak jeho učitelem moci. Naučil ho trpělivosti, politickému instinktu a umění vládnout bez zbytečných gest. Během povstání Frondy byl mladý král svědkem chaosu, útěků a ponížení královské autority. Právě tehdy v něm dozrálo rozhodnutí, že jednou nebude vládnout nikdo jiný než on sám.

Ludvík XIV. začal vládnout samostatně v roce 1661, po Mazarinově smrti. Tehdy se z krásného, charismatického muže stal absolutní panovník, který spojil osobní půvab s neochvějnou autoritou. Jeho krása nebyla slabostí – byla součástí obrazu moci. Tělo, držení, pohled i přítomnost se staly politickým nástrojem.

Ludvík XIV. je důkazem, že u mužů krása často neomezovala, ale posilovala. Naučil se ji ovládat, kultivovat a proměnit v jazyk vlády. Nevládl jen Francii – vládl obrazu krále samotného.

bm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludvík_XIV.

https://crg.cz/sekce/historie/referaty/novovek/francie/LudvikXIV.htm

https://www.dejepis.com/ucebnice/francie-za-vlady-ludvika-xiv/

kniha - Ludvík XIV. - Paměti krále slunce

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz