Článek
Vznik názvu i území „Morava“ jsme si vysvětlili v článku: https://medium.seznam.cz/clanek/vilemina-blanche-valois-kde-se-vzaly-nazvy-morava-cechy-vltava-ci-pardubice-verte-ze-vsechno-souvisi-se-vsim-226483
Ale co nám dál nabízí historie?
Na jedné straně Morava, rozprostřená kolem řeky, nabízející obživu i útočiště. Na druhé straně Nitra – uzel cest, opevněné centrum, místo, kde se křížily vlivy z východu i západu. Dva vládci. Dvě moci. Navíc malý prostor, který nemohl dlouhodobě unést obojí.
Pribina byl knížetem vládnoucí Nitře. Nebyl slabý. Byl samostatný a uznávaný. Měl své lidi, své bojovníky a nikomu se nepodřizoval. Stejně tak Mojmír byl pouhým lokálním knížetem, ale věděl, že dokud existuje rovnocenný vládce vedle něj, nenastane klid.
Morava pod Mojmírem a Nitra pod Pribinou byly v první polovině 9. století dvě samostatné a v mnoha ohledech srovnatelné mocenské jednotky, které vedle sebe existovaly v křehké rovnováze. Nešlo o otevřenou válku, ale o trvalé napětí: dvě centra moci v jednom prostoru, obě vystavené tlaku Franské říše ze západu a nejistotě přicházející z východu a jihovýchodu. V takových podmínkách nebylo možné vládnout kompromisem. Mojmír se proto projevil jako zakladatel moci v nejtvrdším smyslu slova – odstranil konkurenci a vyhnáním Pribiny sjednotil moravské a nitranské území. Tím vznikl základ Velké Moravy jako skutečné nadregionální síly.
Velká Morava vzniká kolem roku 833, kdy Mojmír I. vyhnáním Pribiny spojil Moravu a Nitransko. Mojmír jako zakladatel vládne zhruba do roku 846, kdy je sesazen Franky, ale stát jako takový nezaniká – naopak pokračuje a posiluje. Za Rastislava a zejména za Svatopluka I. (druhá polovina 9. století) dosahuje Velká Morava svého vrcholu, politického i územního.
Rozpad přichází až na počátku 10. století, kolem let 906–907, v důsledku kombinace vnitřních sporů, oslabení centrální moci a vnějších tlaků (zejména nájezdy Maďarů). To znamená, že útvar založený Mojmírem přežil svého zakladatele o několik generací a fungoval déle než jeden lidský život.
Mojmír nevytvořil krátkou epizodu, ale politickou konstrukci, která obstála po několik desetiletí a stala se modelem, z něhož později čerpaly i Čechy. To je skutečné měřítko jeho významu.
Zatímco Morava se tímto krokem centralizovala, na území budoucích Čech přetrvávala kmenová roztříštěnost. Čechové v okolí Prahy, Lučané, Zličané, Doudlebové a další skupiny měly vlastní knížata, vlastní hradiště i vlastní zájmy. Neexistovalo zde jediné přirozeně dominantní centrum, které by ostatní převýšilo, a oblast byla zároveň silně vystavena franskému tlaku. Právě v tomto prostředí se postupně prosadil rod Přemyslovců.
Za prvního historicky doloženého vládce Čech je považován Bořivoj I., který vystupuje na konci 9. století. Jeho moc však nevznikla izolovaně – Bořivoj byl úzce napojen na Velkou Moravu a tam i byl pokřtěn na dvoře moravského knížete Svatopluka. To ukazuje, že český stát nevyrůstal proti Moravě, ale z jejího stínu a pod jejím vlivem. Teprve postupně se z této závislosti vyvázal a začal formovat vlastní politickou strukturu soustředěnou kolem Pražské kotliny.
Název Čechy se odvozuje od kmene Čechů, kteří dali jméno nejen území, ale i jeho politickému jádru. Stejně jako u Velké Moravy však ani zde nevznikl stát z ideálu společné identity, nýbrž z potřeby přežít v prostoru silnějších mocí. Oba příběhy – moravský i český – tak ukazují, že rané státy střední Evropy se rodily z tlaku, rozhodnutí a schopnosti jednoho centra moci prosadit se v pravý čas.
bm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velkomoravská_říše
https://www.google.com/search?client=opera&q=vznik+čech&sourceid=opera&ie=UTF-8&oe=UTF-8
