Článek
Zaplatily jsme. Já jsem se zvedla první a začala jsem si dávat věci do kabelky, když v tu chvíli se otevřely dveře a do kavárny vstoupil muž střední výšky. Zůstal stát u vchodu a pomalu se rozhlížel. Jako by někoho hledal. Najednou se jeho zrak opřel o mě a vzápětí sjel očima po kamarádce Zdeně. Vypnul nám mozek a nohy zamrzly. A vše, co jsme chtěly udělat, se v tom okamžiku ztratilo někde v mlze.
Asi mu to imponovalo, protože se zhluboka nadechl a lehký úsměv jeho smyslných rtů ozdobil opálenou tvář.
Bože, ty to vidíš, proběhlo mi hlavou, protože tím nádechem odhalil svůj úžasně vypracovaný hrudník který kopíroval přiléhavý svetr barvy velbloudí srsti. Mužskej, jak má být!
I dýchat jsme přestaly. Obě. Podívala jsem se na Zdenu v okamžiku, když jsem si uvědomila, že ještě chvíli a zmodrám. Ona na tom byla stejně. Navíc si přikryla otevřenou pravou dlaní srdce. Asi aby jí nevyskočilo za ním. Byl totiž dokonalý.
Otočil se zpátky ke dveřím, aby zkontroloval jejich zavření a nám se nabídl obrázek jeho ramen s nádherným rozpětím křídel orla. A jeho vosí pas s pevnou prdelkou, o jakém se snilo nejedné ženě, dotvářel dokonalou postavu.
Hezoun se otočil, usmál se a nakročil směrem k nám. Pohyby jeho těla byly ladné, přímo panteří. Každý sval jeho těla viditelně pracoval v dokonalé souhře. Byl to balzám pro naše hladové oči.
Navíc kvalitní látka džín perfektně obepínala vypracovaná stehna a jeho mužství nešlo přehlédnout. Ach ta fantazie. Co nebylo vidět okem, představivost dokreslila v těch nejživějších barvách.
Kolena se mi podlomila a já si doslova dřepla zpátky na židli. Najednou za mnou stál číšník a ptal se, co si ještě dáme.
,,Sklenku bílého,'' jsem ze sebe vysoukala. Mé oči přestali poslouchat a zůstaly přilepené na příchozím fešákovi.
Uvědomila jsem si, že je podobný herci Joe Pennymu ze seriálu Jack a tlusťoch.
Když se k nám přiblížil, všimla jsem si Zdeny, která suché sliny polykala také. Přišlo mi to k smíchu. Že by měla smutnění z rozvodu za sebou?
,,Dámy, co pijete? Můžu si přisednout?''
Tak na tuto otázku nešlo říct ne.
,,Samozřejmě,'' zašveholila Zdena.
Objednal si také skleničku vína a když ji zvedl na přátelství, otevřely se dveře a vstoupil další šikula. Napili jsme se. Ale vzhledem k tomu, že se hezoun nestihl představit, přezdívka Jack mu už zůstala navždy. Omluvil se a šel přivítat svého kamaráda a sednout si s ním na druhou stranu kavárny.
U našeho stolu nastalo ticho. Podívaly jsme se na sebe a ze Zdeny vypadlo:
,,Co to bylo?''
,,Ozdravná terapie od Vesmíru. Dobrý, co?'' byla má odpověď a obě jsme se začaly docela nahlas smát.
,,Mě se ani nechce domů,'' zasmála se uvolněně a hlavu si vzala do dlaní.
Zdenka byla pětadvacetiletá krásná žena štíhlé postavy s velkýma očima a hustými dlouhými vlasy, která nenechala žádného muže v klidu. Doma měla obtloustlého manžela, který na ni neustále žárlil, urážel jí a při tom nedávno zjistila, že jí zahýbá. Nečekala to a proto je z jeho chování strašně nešťastná. Poslední týdny sedí doma a brečí. Neví, co se sebou, jak se z toho dostat. Ale k psychologovi se ji jít nechce a tak se v tom svém žalu utápí.
Chtěla jsem jí pomoct a proto jsem se rozhodla jí vytáhnout mezi lidi.
O rozvod zatím nezažádala, protože se svého manžela bojí. Spíš čeká, že to udělá on. Ale já ji pořád tvrdím, proč by to ten zmetek dělal? Má plný servis a neomezené možnosti. Zdena je vysoce inteligentní holka, která vede účetní oddělení, pod sebou má třicet zaměstnanců. I výplatu má velmi dobrou, tak bych chtěla slyšet jediný důvod, proč by ten její šmejd chtěl od ní odejít?
Musím přiznat, že její reakce na místního hezouna mě potěšila. Alespoň malá jiskřička dobré nálady v ní zažehla chuť do života.
„Tak, co na něho říkáš? Máš chuť si najít nějakého mužského? A tu obtloustlou nevychovanou kreaturu vyměnit?“
„Tenhle by se mi líbil,“ kývla hlavou směrem ke dvojici mladíků.
„Na pohled dobrý, ale mít to doma? To jsem holka už zažila a nedoporučuji.“
„Proč myslíš?“
,,Ale vždyť můj příběh s hezkým chlapem znáš. Sportoval, nesměla jsem přibrat jediný deko, po porodu jsem pro něho byla tlustá, i když jsem měla o šest kilo míň, než dnes.“
Zdena na mě zírala a nějak to nechtěla pochopit.
„Víš, to si holka musíš rozmyslet, jestli chceš krásnýho obdivovanýho chlapa, který ti bude hlídat každý deko a nebo obtloustlýho muže, kterýmu je to jedno. Věrnost, jak vidíš, nemůžeš očekávat od žádného. A u tamtoho,'' kývla jsem hlavou k Jackovi, ,,s tím počítat nemůžeš na sto procent.''
,,Myslíš?''
,,Radši nemyslím,'' řekla jsem s jakousi odevzdaností.
,,Měla jsem hezouna doma, každá ženská mi ho záviděla, ale už jsem se zařekla. Takového už nikdy více. O chlapa se dělit neumím.''
Zmlkla jsem a v srdci se mi ozvala stará jizva. Zabolela jako otevřená nezahojená rána.
Říkám si, že Vesmír si ze mě nejspíš dělá legraci. Zkouší, co vydržím. Nebo že bych se nad formulací svého přání měla zamyslet? Uvědomila jsem si, že ho nejspíš nemám upřesněné. Asi někde hluboko v mém srdci je chlap, který se nám přišel ukázat. Mám ráda zdravou výživu, lehce si zasportovat, být prostě aktivní. Líného chlapa bych doma mít nechtěla.
No, budu muset detaily svého protějšku, přehodnotit.
A co vy? Máte jasno ve svých přáních?
A víte, jak zpracovat své přání, aby se splnilo do puntíku? Popsala jsem to v tomto článku: Jak si správně přát toho nejlepšího životního partnera či partnerku.
https://medium.seznam.cz/clanek/vilemina-blanche-valois-recept-jak-si-spravne-prat-toho-nejlepsiho-zivotniho-parnera-ci-partnerku-9988
