Kde se vzaly názvy Morava a Velká Morava?

Nejdříve byl vesmír. A co bylo dřív než vesmír? Toť otázka.
Je to podobné, jako když se ptáme, zda bylo dříve vejce, nebo slepice.

Někde v hlubinách vesmíru došlo k obrovské chemické a fyzikální reakci a vznikla dvojčata, která někdo později pojmenoval Země a Slunce. Nebudu se zde zabývat dalšími planetami ani hvězdami. Podstatné je, že vznikla Země – a spolu s ní procesy, které po miliony let formovaly její tvář. Gravitační, chemické, atmosférické. Od samého počátku a až dodnes na naši planetu nepřetržitě působí její nejbližší sourozenec – Slunce.

Postupně se utvářely kontinenty, které se dodnes mění. Vznikaly oceány, moře, řeky, potoky i jezera. Voda si hledala své cesty, vyznačovala linie v krajině, modelovala její charakter dávno před tím, než se na Zemi objevil člověk.

Teprve později se po této zemi začali pohybovat lidé. A aby se v prostoru dokázali orientovat, začali své okolí pojmenovávat.

První územní název našeho státu byl podle dostupných zdrojů odvozen od řeky Moravy.
Tolika slovy Wikipedie.

Co však bylo skutečnou příčinou tohoto jména?

Název Morava je odvozen od jména řeky Moravy, které má předslovanský původ a jeho význam je vykládán jako voda, močál či bažina. Názvy řek ovšem nikdy nebyly nahodilé. Jsou záznamem pozorování, zkušenosti a hlubokého porozumění chování vody v krajině.

Některé hydronymy jsou velmi staré – jejich původ sahá až k roku 1500 př. n. l. V té době se na našem území podle dochovaných indicií pohybovalo indoevropské etnikum, označované jako Ilyrové. Právě jim je připisován název Morava a další jako například název řeky Metuje, odvozený od slova met – „střed“, tedy střední řeka mezi Úpou a Orlicí.

Vraťme se však k Moravě.

Kořen slov MOR / MAR / MUR se objevuje po celé Evropě a souvisí právě s indoevropskými jazyky. Vždy se vztahuje k vodě – k mokřadům, rozlivům, bažinám, k velké a živé vodní síle.

Morava je řeka, která zaplavuje, překračuje břehy a proměňuje krajinu. Vytvářela lužní lesy, měnila své koryto, rodila mokřady. Přesně tak, jak se Morava chová dodnes.

Koncovka -ava je velmi stará hydronymická přípona: Vltava, Sázava, Jihlava či Morava. Její význam lze vyložit jako „ta, která plyne“, případně jako označení vodní bytosti.

MOR–AVA
tekoucí mokrá síla.

Z toho vyplývá, že řeka Morava je „mokrá síla, která utváří krajinu“. Její název je starší než národy i státy, a možná právě proto přežil všechny dějinné zvraty. Nikdo jej nepřejmenoval, nikdo nehledal jinou variantu.

I numerologický rozbor písmen potvrzuje tentýž charakter: živý proud, který nese krajinu, ale nikdy ji zcela neovládne.

Původní Morava nebyla říší ani státem v dnešním slova smyslu. Byla to oblast kolem řeky Moravy, osídlená už od 6. století. Její jádro tvořila dnešní jižní a střední Morava – údolí řeky Moravy a oblasti kolem Uherského Hradiště, Mikulčic, Starého Města a Hodonína.

Morava nejprve nebyla žádným státem, šlo pouze o oblast kolem řeky Moravy, která byla kmenovým územím Slovanů, kteří se zde usadili v 6. století.

Neexistoval žádný nadřazený vládce, šlo o volné svazy rodů a knížat.

Morava byla geografický pojem popisující přírodu. Nebyl to žádný mocenský útvar.

Numerologický rozbor názvu MORAVA

M
– hmota, mateřství, základ, země
– písmeno hmoty a zrodu, toho, co nese a drží tvar

O
– kruh, celek, návrat
– cykličnost, opakování, koloběh (přesně jako rozliv řeky)

R
– pohyb, proud, síla
– aktivní energie, která se dere vpřed a mění okolí

A
– počátek, zrod, impuls
– životní jiskra, začátek cesty

V
– vlna, tok, vibrace
– plynutí, proměnlivost, schopnost přizpůsobení

A
– znovu počátek
– potvrzení, že nejde o jednorázový akt, ale o nekonečný proces

👉 Už samotná skladba slova ukazuje na živý cyklus:
hmota → pohyb → zrod → tok → návrat k počátku

M (4) + O (6) + R (9) + A (1) + V (4) + A (1)
= 25 → 2 + 5 = 7

Sedmička je číslem:

Nejde o expanzi silou, ale o vliv, který trvá.
Sedmička nedominuje – formuje.

👉 To přesně odpovídá Moravě:

Morava = živá mokrá síla, která nese paměť krajiny. Utváří ji a určuje směr.

Když už se jméno Morava usadilo v krajině a řeka po staletí tvarovala břehy, lužní lesy a údolí, začali se kolem ní usazovat lidé natrvalo. Nešlo o náhlý vznik říše ani o jediné rozhodnutí jednoho vládce. Velká Morava nevznikla dekretem – vyrostla z potřeby přežít, chránit se a udržet řád.

Slované, kteří sem přišli v 6. století, se neusazovali náhodně. Řeka Morava jim nabízela vodu, úrodnou půdu, přirozené obchodní cesty i ochranu. Podél toku vznikala hradiště – ne jako symbol moci, ale jako opěrné body v krajině. Mikulčice, Staré Město, Pohansko – místa, kde se setkával obchod, řemeslo i duchovní život.

Postupně se z jednotlivých rodových území začalo rodit něco většího. Ne říše v dnešním slova smyslu, ale společenství, které sdílelo jazyk, zvyky i krajinu. Vnější tlak sehrál klíčovou roli. Frankové na západě, Avaři na jihovýchodě – hrozby, které nutily ke spolupráci. Obrana přestala být záležitostí jednotlivých rodů a stala se věcí celku.

A právě v tomto bodě se objevuje první skutečný sjednocující prvek – knížecí moc. Mojmír I. nevytvořil Velkou Moravu z ničeho. Převzal již existující struktury a propojil je pod jedním vedením. K tradičnímu území Moravy postupně připojil Slovensko (zejména povodí Váhu, Nitry a Hronu), které se stalo klíčovou součástí říše, části dnešních Čech (pravděpodobně zejména jižní a východní oblasti), Slezsko, části Panonie (dnešní západní Maďarsko) a okrajově také území dnešního Rakouska a Polska

Rozloha Velké Moravy se měnila v čase a nebyla pevně vymezena moderními hranicemi. Šlo o mocenský a správní celek, jehož vliv sahal napříč střední Evropou a spojoval různé slovanské oblasti do jednoho politického a kulturního prostoru.

Velká Morava tak nebyla impériem založeným na výbojích, ale organismem, který se rozrostl kolem řeky, obchodu a víry. Přijetí křesťanství a později příchod Cyrila a Metoděje dal tomuto útvaru jazyk, písmo a duchovní osu. Poprvé se zde moc neodvozovala jen od meče, ale i od slova.

Je důležité si uvědomit, že Velká Morava nebyla „velká“ rozlohou podle dnešních měřítek. Byla velká významem. Byla prvním pokusem o státnost ve střední Evropě, prvním prostorem, kde se krajina, jazyk a víra spojily do jednoho příběhu.

A stejně jako řeka Morava – i Velká Morava byla proměnlivá. Měla své rozlivy i ústupy. Nevydržela věčně, ale zanechala stopu, která nezmizela. V názvech, v paměti krajiny i v základech budoucích států.

V
– vlna, tok, vibrace
– plynutí energie, pohyb mezi světy, přenos síly

E
– spojení, výměna
– komunikace, most mezi lidmi, schopnost propojovat

L
– zákon, osa, řád
– vertikála, která dává tvar a strukturu

K
– čin, rozhodnutí
– aktivní zásah do reality, vůle uskutečnit

Á (A)
– počátek, zrod
– vědomé nastavení směru

M
– hmota, mateřství, základ, země
– to, co nese a drží celek

O
– kruh, celek, návrat
– cykličnost, ochrana, uzavřený prostor

R
– pohyb, proud, síla
– expanze, dynamika, šíření vlivu

A
– počátek, impuls
– vznik nového řádu

V
– tok, vibrace
– přizpůsobení, životnost systému

A
– návrat k počátku
– potvrzení kontinuity a trvání

👉 Skladba názvu ukazuje jasný sled:
energie → spojení → řád → čin → zrod → hmota → celek → expanze → nový začátek → tok → kontinuita

V (4) + E (5) + L (3) + K (2) + A (1)

= 40 → 4 + 0 = 4

Čtyřka je číslem:

řádu
základů
struktury
trvalosti
hmotného ukotvení

Je to číslo stavby.
Nevzniká samo – musí být vybudováno.

Čtyřka nevládne impulzem, ale systémem.
Nevybuchuje – drží.

Velká Morava není jen „větší“ Morava.
Je to vědomě vystavěná struktura nad přirozeným základem.

Morava (7) je paměť a duchovní osa.
Velká Morava (4) je architektura moci, práva a řádu, postavená na této paměti.

👉 Numerologicky i významově:

není to dobyvatelský název
je to zakládající název

Velká Morava = stavba světa na starém, živém podloží, které dává říši řád.

Je to název:

pevný
uzemněný
dlouhodobý

a proto také zranitelný, protože vše, co je postavené, může být rozebráno.

To, co vzniklo kolem řeky, přežilo samotnou říši. A možná právě proto se k Moravě znovu a znovu vracíme – ne jako k dávné moci, ale jako ke kořenům.

bm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Morava

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3983

.
Numerologický rozbor názvů je můj obor. Na to jsem nepotřebovala žádnou odbornou literaturu, s numerologií pracuji od roku 1995. Což je už třicet let v kuse.