Článek
Diane de Poitiers (1499–1566) patří k nejpozoruhodnějším ženským postavám francouzské renesance. Nejen proto, že byla považována za mimořádně krásnou, ale především proto, že si svůj půvab dokázala uchovat hluboko do zralého věku. V době, kdy se stala oficiální favoritkou krále Jindřicha II., byla o více než dvacet let starší než on – a přesto byla vnímána jako nejpůvabnější žena dvora.
Dobové portréty a svědectví ji popisují jako štíhlou ženu se světlou, téměř porcelánovou pletí, jemnými rysy a klidným, soustředěným pohledem. Její krása nebyla vášnivá ani okázalá. Působila spíše chladně, aristokraticky a zdrženlivě. Právě tato kontrolovaná elegance z ní činila osobnost, která přitahovala pozornost bez jediného gesta navíc.
Diane věřila, že krása není náhoda, ale výsledek disciplíny a řádu. Pravidelně jezdila na koni, plavala a dbala na pohyb, což bylo pro ženy její doby spíše výjimečné. Velký důraz kladla na hygienu a každodenní očistu. Koupala se v chladné vodě, otužovala tělo a vyhýbala se přejídání i přepychu. Kosmetiku používala střídmě, více než líčení ji zajímala čistota a přirozený vzhled pleti.
Zvláštní kapitolou byly elixíry mládí, které Diane užívala. Podle pozdějších analýz jejích ostatků pravděpodobně obsahovaly zlato, tehdy považované za látku prodlužující život a vitalitu. Ironií osudu je, že právě tyto prostředky mohly přispět k jejímu zdravotnímu úpadku ve stáří.
Diane de Poitiers však nebyla jen krásnou ženou v pozadí krále. Byla vzdělaná, inteligentní a politicky vlivná. Jindřich II. jí důvěřoval, radil se s ní a svěřil jí rozsáhlá panství. Její postavení u dvora bylo stabilní a dlouhodobé – stejně jako její vliv. Krásu nikdy nepoužívala k okázalému svádění, ale jako tichou autoritu.
Její styl byl promyšlený a symbolický: černobílé oděvy, perly a půlměsíc – znak bohyně Diany. Nepodléhala rychle se měnící módě, ale vytvářela vlastní, nadčasový obraz. Krása pro ni nebyla prostředkem moci, ale jejím přirozeným doprovodem.
Diane de Poitiers zosobňuje jiný typ ženské krásy než romantické či tragické hrdinky dějin. Je to krása vytrvalosti, sebekontroly a vědomé volby. Krása, která se nepodřídila času – protože byla postavena na řádu, nikoli na pomíjivém kouzlu.
bm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diana_de_Poitiers
