Článek
Ukrajina versus Rusko
Silnější bratr, který se spletl
Dějiny Ukrajiny a Ruska jsou propojené staletími společné minulosti, kulturní i jazykové blízkosti. Rusko se v nich vždy stylizovalo do role „velkého bratra“, silnějšího, mocnějšího, vládnoucího. Ukrajina byla v tomto vztahu často tím menším, slabším a podřízeným. A právě na tento psychologický vzorec sázel Vladimir Putin, když plánoval invazi na Ukrajinu a v roce 2022 ji nařídil.
Putin předpokládal, že Ukrajina se pod tlakem jeho „bratrského objetí“ zlomí. Že se stáhne, ustoupí a složí zbraně. Mýlil se. Ukrajina už dávno není mladší bratr čekající na svolení. Vyrostla, naučila se stát sama za sebe a dokázala světu, že odhodlání, statečnost a touha po svobodě jsou silnější než velikost armády.
Ukrajina již tři roky čelí agresorovi . Jednoznačně ukazuje, že její obrana je stále strategicky silnější než přímý agresívní útok. Odvaha, trpělivost a inteligence dokazují, že převažují i početní převaze.
Obrana je silnější než útok
S hrdostí ráda připomenu skvělou hokejovou legendu Ivana Hlinku, který v době svého trenérství sestavil tým hokejistů a poctivě je vybavil dokonale natrénovanou obranou. A s touto průpravou odjel tým borců v roce 1998 na Olympijské hry do Japonského Nagana. Nemohlo to dopadnout jinak. I když výsledek hokeje byl rozhodnutý jednotlivými nájezdy, princip obrany byl zachován. Tým sportovců výborně bránil a když šlo o klíčové okamžiky, všichni se spojili v jednoho dlouhého hada a puk na ledě hypnotizovali. Jejich myšlení bylo jednotné a díky tomu se energie násobila. A netříštila se ani při běžné hře. Lídr hokejového týmu Ivan Hlinka svým psychologickým přístupem dokázal mezi jednotlivými hráči udržet klid a pohodu. Společná energie se netříštila zbytečnými hádkami, nepohodou, ale naopak. Ivan měl jedinečnou povahu v tom, že dokázal udržet emoce týmu pod kontrolou. Výsledná vnitřní síla se množstvím lidí nesčítá, ale násobí. A naše hokejová legenda k ní svým přístupem velkou měrou přispěla. Ivan Hlinka a jeho kluci přivezli z Nagana olympijské zlato.
Obrana vychází z nutnosti chránit to, co je vlastní, domov, lidi, svobodu, identitu. Tato vnitřní motivace bývá silná, hluboce zakořeněná a vytrvalá. Obránce ví, proč bojuje, a většinou nemá na výběr. Útok naopak často vychází z touhy něco získat. Území, vliv, moc. Pokud je to kolektivní úsilí motivované slíbenou odměnou, i když nejistou, stoprocentně to není u všech útočníků stejné. Jedni bojují ze strachu, jiní z povinnosti, další pro peníze. Taková motivace nemůže být stabilně silná.
Obránce bojuje, protože musí. Je naštvaný, možná rozbolavělý, zoufalý, což je obrovský motor. Kdežto útočník bojuje, protože chce. A kdo útočí, nemá ve svém chování pokoru. To Vesmír neodpouští.
Mezi „musím“ se bránit a „chci“ si násilím něco odnést, je zásadní rozdíl v síle vůle a vytrvalosti.
Navíc obrana oproti útočníkovi má výhodu znalosti terénu, domácí podpory a často i vyšší morální převahy. Svět si pamatuje agresory, ale ctí obránce. A nedej bože, když se obránci daří! Agresor na to konto vydává všechny zbytky své energie a díky tomu následovně ztrácí sílu na dobře promyšlené a uvážlivé kroky. A začne dělat chyby.
Princip OBRANY je vždycky stejný, i když způsob bránění je mnohdy rozdílný.
Astrologický vhled do síly obrany a úpadku ruské útočné moci
Astrologicky vzato je situace v souladu s pohybem planet, které často odrážejí zásadní historické zlomy.
Ukrajina, narozená jako nezávislý stát 24. srpna 1991, má v horoskopu Slunce ve znamení Panny – energie pracovitosti, vytrvalosti a analytického přístupu. V roce 2024 a 2025 se na jejím nativním Marsu a Ascendentu objevují pozitivní tranzity od Uranu a Jupiteru – symboly nových technologií, strategické expanze a mezinárodní podpory.
Naopak Rusko, zrozené 25. prosince 1991, čelí náročným přechodům Pluta, Saturna a Uranu přes své klíčové body – narušení moci, ztráta autority a chaos. Pluto postupně oslabuje mocenský střed státu, zatímco Saturn v opozici přináší omezení, únavu a pád ambicí.
Astrologicky to vypadá, jako by Ukrajina dostávala „nebeskou energii“ na obranu a růst, zatímco Rusko bylo postupně „odpojeno“ od svých zdrojů a podrobeno katarzi. Tyto tranzity ukazují, že skutečná síla nestojí na velikosti.
