Článek
Poslední dobou za mnou přicházejí převážně ženy s dotazem, jak to, že se jim jejich přání neplní. Ať udělají cokoli, nemá to na výsledek žádný vliv.
Prý: vždyť se všude píše, jak se vytoužená přání plní a mě nic!!!
Proč to tak je?
Obvykle mívají za sebou konzultace u astrologů či léčitelů, kde dostali nabídku, že za ně provedou rituál a že se jejich přání konečně vyplní. Zaplatí, čekají a nic se neděje.
Jak to tedy s těmi přáními je?
Představte si vesmír jako gigantický prostor, který je minimálně z osmdesáti procent prázdný nebo-li plný vakua a ve zbytku prostoru se sem tam pohybuje tak zvaná vesmírná hmota sestavená z atomů. V tomto prostoru probíhají všechna hnutí, která známe z právě prožívaného života i která neznáme. Ta jsou ukrytá před pamětí našeho těla hluboko v našem podvědomí a zobrazují se nám v určitých symbolech vyvěrající ze životů minulých.
Do tohoto prostoru vysíláme energii svým myšlením, mluvením či konáním spolu s emocemi v podobě menších částic, než jsou atomy, nazývající se subatomy.
Balík energie obsahuje vše, co tvoří náš způsob života, který s přáním či potřebou a k tomu patřícími emocemi letí do obrovského Vesmíru, aby následovně vykonal práci na životě každého z nás, abychom se zdokonalovali.
Vyslaná myšlenka se nezastaví v atmosféře, ale přesně určenou cestou dojde ke svému cíli. Důležité je vědět, že cíl je pro všechny stejný, tím je duchovní výše, moudrost, nadhled, vnitřní klid. Člověk s hodně starou duší má v očích zvláštní až fascinující klid a své jednání nikdy nezačíná slůvkem JÁ. V každém případě se takový člověk svou sociální inteligencí výrazně liší od svých vrstevníků. A co je podstatné, nemusí být nijak výrazně vzdělaný.
Proto se CESTA životem každého z nás liší. Když děláme chyby, najednou se nám v ničem nedaří. Je to jako když jedeme do stále stoupajícího kopce na kole, které má jednoduchou převodovku. Nakonec zjišťujeme, že to neušlapeme, ani neudýcháme.
A čím víc po něčem toužíme a čím víc za tím jdeme navzdory všem a všemu, tím spíš se nedaří. Zjistíme, že veškerá síla jde někam do okolního prostoru. Co tím získáváme, je velmi cenná zkušenost, a pokud to tak přijmeme, cíl se začne přibližovat, protože přestaneme dělat chyby. Pokud to tak nepřijmeme a ke svému snažení přimícháváme strach a vztek, že se to zase nepodaří, cíl se vzdaluje.
Například si můžete představit řeku, po jejíž stranách poklidně plují malé lodičky. Vy jedete středem řeky velkou lodí vysokou rychlostí a vztek, strach a touha dojet co nejdříve do cíle, vás činí slepými ke svému okolí. Co se stane s těmi malými lodičkami? Velká loď svou rychlostí zvedne obrovskou vlnu, která lodičky nebezpečně rozkymácí a z těch nejmenších lidi vyklopí. Všichni kolem jsou rozzlobení a vy se díváte jenom dopředu. Okolí nevnímáte.
V nepřipravenou chvíli, třeba za rok, potkáte člověka z jedné převrácené lodičky a ten na vás začne být velmi nepříjemný. Vlna emocí z jeho strany zvedne druhou vlnu emocí ve vás. Vše utíká nahoru do vesmíru. Stáří duše a tím daná úroveň jednání tento plamen emocí rozdmychá či zklidní. Záleží na vaší reakci a následovném jednání.
Jak poznáme stáří své duše? Intuice napoví, ale nejlépe stáří duše rozpoznáme podle charakteru chování sociálního pudu v jednotlivých situacích. Nejde o pud, který přichází na řadu v okamžiku, kdy jde o přežití, kdy se člověk ocitne v krizi. Jde o pud, kdy se projevuje, jak člověk i v krizi je schopen myslet na své okolí či jestli jenom zohledňuje sebe.
Životní moudrost vyvěrající z nitra člověka nejde ruku v ruce se stářím určeným datem narození podle rodného listu. Není dána výchovou ani vzděláním, ale množstvím minulých životů a tím získanou duchovní úrovní.
Další příklad. Plánujete svůj vysněný domeček, ale pokud jste plná/ý nenávisti ke svému šéfovi, který po vás chce víc, než unesete, vysíláte do vesmíru balík, ve kterém je vaše povaha plus sen o domečku společně s pěkným nepořádkem. Pokud vás k tomu domečku dovedl partner či kamarádka, přibalte povahovou stránku, která vedla vypravěče a emoce, které společně při povídání vznikaly. A pokud je někde uvnitř v podvědomí ukrytá ještě silnější touha ukázat matce, že přeci jenom máte na víc, než byla její slova: „ty stejně ničeho v životě nedosáhneš“, přibalte strach, že se přání nesplní. Pro jednoduchost si ke každé kvalitě napište plusy a mínusy a podívejte se na to jako na celek. Když sečtete klady a odečtete zápory, za znaménkem rovná se vám něco zbyde? A to tam nemáte emoce, které se těžko určují. Museli byste dokázat objektivně vyjádřit každou povahovou stránku s emocemi podle určité stupnice od jedné do deseti, možná do dvaceti. Obrovská radost či příšerný vztek, neuvěřitelná úzkost ze starosti o někoho či vztek snoubící se se závistí a strachem. Člověk zacházející s vizemi dokáže určit kvalitu a sílu každé vaší emoce a potažmo i myšlenky.
Nebo další například: jsem egoistický obchodník, který si přeje získat firmu, se kterou začínám spolupracovat, na svou stranu. Co vysílám? Do myšlenky jde celá má materialistická povaha plus emoce spojené s přemírou sebevědomí. U egoisty se dá předpokládat, že dává příkazy, nepodřizuje se a proto: vezmeš, uděláš, přijmeš, já vydělám atd. Taková povaha nemá dostatečné množství pokory, proto začne narážet na odpor a bude přitahovat protipól v podobě zrcadla.
Jinak řečeno, co někde uvnitř sebe člověk schovává, to bude protivník nabízet. Tak se bude chovat, aby rozbouřil emoce a tím ukázal na povahové stránky, které je potřeba napravovat. To jsou vesmírné návraty.
Co vyzařujeme, to přitahujeme.
Jenom si to přiznat, že se tak někdy chováme. Egoista si to nepřizná. A pro někoho s podivem bude takový člověk převážně jednat s lidmi, kteří stejný egoismus budou mít ve své povahové stránce také a jeho to bude iritovat. Proč asi??? Protože co vyzařuji, to přitahuji. Nikdy nebudu spokojená.
Pokud to takový člověk včas pochopí a začne se chovat moudře, podle zásluh bude odměněn. Pokud to nepochopí a bude se dále chovat nabubřele, jím vyslaná energie do vesmíru se posílí a vše zase dostane zpátky.
Návraty jsou přesně načasované do určitého časového období našeho života. A jak jsou řízeny?
Žádným rituálem člověk nenapraví své chyby. Pouze pokud je skutečně připraven, pokud je jeho cesta čistá a přání, která člověk vysílá, jsou zřetelné, pak jej rituálem pouze posílí. Ale musí to udělat pouze on sám. Ne v zastoupení. Protože pokud to někdo za konkrétní osobu posílá, vyřizuje, je potřeba ke stávající kvalitě energie vysílaného přání přidat vše, co si sebou nese osoba, která koná v zastoupení. I ty průšvihy, o kterých nemluví, o kterých veřejnost neví. Prostě vše.
Vesmírné zákony se nedají obejít.
Prostě Vesmír neošálíš.
