Článek
Mít skutečné přátele je jako vlastnit ten nejvzácnější drahokam. Protože pouze výjimeční přátelé si vzájemně přejí to nejlepší. Bez závisti, bez nenávisti a bez sobeckých úmyslů. Pouze s poctivou touhou toho nejlepšího. V dnešním světě je to velice vzácné. Proto mě napadla tato fotografie mé dcery s tou nejvěrnější duší nádherného a velice chytrého německého ovčáka, jak jí projevuje svou odevzdanost, svou lásku. Protože i zvíře má duši a projev nedůvěry či naopak důvěry je mu vlastní.
Skutečné přátelství vzniká dlouhodobě a je prověřováno různými úskalími, které se mezi lidi vetkávají. A záleží na nich, jak se s tím poperou a následovně vyrovnají. Jsme jenom lidé a děláme chyby. Každý odpouštět nedokáže a ne každý dokáže svou chybu uznat i přiznat a právě v tom okamžiku se přátelství láme i rodí. Ve schopnosti zůstat, i když druhý není silný, dokonalý, nebo dokonce je zlomený a nepříjemný. Ve chvílích, kdy je unavený, zklamaný nebo tichý. Skutečný přítel neodchází proto, že by se vztah přestal třpytit. Zůstává, protože ví, že opravdová hodnota není v lesku, ale v hloubce.
Přátelství není o neustálém sdílení radostí. Je o prostoru, kde se člověk nemusí obhajovat. Kde může mlčet a přesto být slyšen. Kde nemusí vysvětlovat své pády, protože druhý je chápe dřív, než jsou vysloveny. Takové spojení je vzácné právě proto, že není postavené na potřebě, ale na svobodě.
Možná proto nás tolik dojímá bezpodmínečná věrnost zvířat. Nepočítají, nehodnotí, neodměřují. Jsou přítomná celou svou bytostí. A připomínají nám něco, co jsme jako lidé cestou dospívání často ztratili – že láska a přátelství nejsou směnný obchod, ale silné byť tiché rozhodnutí zůstat.
V době, kdy se vztahy zkracují na zprávy a sympatie na okamžiky, je skutečné přátelství malým zázrakem. Neokázalým, nenápadným, ale hlubokým. A kdo ho ve svém životě má, drží v rukou drahokam, který se nedá koupit, jen opatrovat. Přátelství se skutečně musí opatrovat jako květina. A pro jednoho člověka stačí na množství přátel jedna ruka, na které je pět prstů. Protože i v tomto případě platí pravidlo, že všeho moc škodí. Pokud někdo má přátel hodně, tedy rádoby přátel, nedělá to dobrotu, vztahy nebývají upřímné. Vždycky se s někým budete cítit bezpečněji a s jiným se budete stýkat pouze okrajově. A díky takové neupřímné komunitě vznikají pomluvy.
A tak přeji všem do dalších let pevná a hluboká přátelství.
Nechť se ve vašem životě neustále objevuje velmi blízký člověk, o kterého se můžete vždycky opřít a který vám pomůže zahojit bolístky. Kdo si udělá čas, aby vás vyslechl, kdo dokáže naslouchat a také potěšit vaši duši. Se kterým si s radostí vyměníte vzájemná tajemství a u kterého nemusíte přemýšlet, ze které strany se to vaše intimní tajemství stane veřejným.
Vaše Blanka
