Článek
Stejně jako v dobách carů i dnes Rusko žije z obrazu vlastní neporazitelnosti.
Země, která se ráda vidí jako duchovní dědic Říma a Konstantinopole, staví svou identitu na pocitu výjimečnosti a na potřebě, aby se jí svět bál.
Carové vždy snili o „velkém Rusku“, které by bylo nejen největší, ale i nejmocnější říší na světě.
Už od 16. století rozšiřovali území do všech směrů – na Sibiř, k Černému moři, do Střední Asie i k hranicím Evropy.
Jejich cílem bylo vytvořit říši od Baltu po Tichý oceán.
Navíc věřili, že Rusko má posvátné poslání – chránit pravoslaví a rozšiřovat svůj vliv nad „zkaženým Západem“.
Tento mýtus o „třetím Římu“ (po Římě a Konstantinopoli) přežívá dodnes. Putin se na něj často odvolává.
Car byl považován za Bohem pomazaného vládce, kterému bylo dovoleno vše. Lidé žili v nevolnictví, bez svobody pohybu i vzdělání. Každý odpor se trestal vyhnanstvím na Sibiř, vězením nebo popravou.
Autokracie, kontrola informací a násilí – to byly pilíře říše, která se navenek tvářila mocně, ale uvnitř byla plná bídy a strachu.
Změnila se jen jména vůdců – car, generální tajemník, prezident – ale princip moci zůstal.
Silná centrální vláda, potlačení opozice, nedůvěra k Západu a přesvědčení o „vyšším poslání“.
Putin převzal dědictví carů i Stalinovu rétoriku: chránit Rusko před nepřáteli, udržet impérium a umlčet ty, kdo se odváží mít jiný názor. Kdo se postaví proti režimu, ten je buď otráven, umlčen, či jinak odstraněn.
Dnešní doba je pro Putina stísněná. Svět se posunul, ale Rusko zůstalo uvězněné v minulosti.
Jak se kolem něj utahuje opasek izolace a sankcí, obrací se k mýtům o někdejší slávě.
Připomíná velké činy předků, aby překryl současnou slabost.
Proto se i v ruském tisku objevují články o ponorce K-129 – technickém zázraku Sovětského svazu, který měl symbolizovat sílu a neviditelnost. V roce 1968 se však potopil do hlubin Pacifiku a s ním i část mýtu o neporazitelnosti.
O šest let později se ji CIA pokusila tajně vyzvednout v rámci projektu Azorian – s pomocí miliardáře Howarda Hughese a legendární lodi Glomar Explorer. Američané získali část vraku, Sověti jen ponížení. Ačkoli možnosti měli stejné. Peněz měli vždy pro své aktivity dost. Ale doufali, že se toho nikdo neodváží. Neměli odvahu ani strategický plán. To nemají ani dnes.
Rusko znovu se snaží svět pouze děsit a díky tomu vyčnívat.
Provokuje narušováním vzdušného prostoru, hlídkováním u amerických břehů a agresivní rétorikou.
Věří, že strachem získá respekt.
Ale čím víc křičí, tím víc odhaluje svou slabost. Bojí se víc, než všichni ostatní.
Protože pouze ten, kdo se bojí, křičí.
bm
zdroj: www.gazeta.ru
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_Ruska
