Článek
Postavila jsem se na vyvýšeninu a pohlédla do dáli před sebe. Nádherný výhled. Je to ten nejkrásnější kousek naší zeměkoule. Pohlédla jsem do nebe a zatajil se mi dech. Nabídl se mi úchvatný obraz zříceniny, která svou monumentalitou vzdoruje času. Část hradu zničili husité, dále přišel příkaz shora, že mají hrad pobořit a část toho se povedlo zničit větru a dešti. Ale to, co zbylo, se hrdě tyčí do dáli. Žiji na nejkrásnějším místě. Zde jsem se narodila.
Okénko do historie
Lichnice
Hrad Lichnice, původně nazývaný Lichtenburg, vznikl pravděpodobně kolem poloviny 13. století jako královský hrad. Jeho založení je spojováno s vládou krále Václava I., který v této době upevňoval královskou moc v krajině a budoval síť opěrných bodů na strategických místech. Poloha na hřebeni Železných hor umožňovala kontrolu okolního území i důležitých obchodních cest.
Rozestavěný hrad však záhy získal do zástavy Smil, později známý jako Smil z Lichtenburka, příslušník významného rodu Ronovců, a částečně jej dokončil. Smil nevystupuje v pramenech od počátku s tímto jménem. Poprvé je doložen roku 1242 na královských listinách, kdy v Praze dosvědčil privilegia krále Václava I. určená moravským johanitům. V obou případech je uveden bez přídomku pouze jako „syn Jindřicha ze Žitavy“.
Pod Lichnicí v ohradě u koní
Lichnice
Teprve později, v souvislosti s Lichnicí, začal užívat přídomek „z Lichtenburka“, který se stal trvalou součástí jeho jména i označením celé rodové větve. Hrad spravoval po určitou dobu, pravděpodobně přibližně deset let, ale jeho jméno s ním zůstalo spojeno do konce jeho života.
Po něm se na Lichnici vystřídala řada dalších držitelů. V následujících desetiletích byla Lichnice často zastavována a korunním majetkem se znovu stala až za vlády Karla IV. Hrad se tak postupně dostával do rukou různých šlechtických rodů a jeho význam spočíval především v jeho strategické poloze. Prameny zaznamenávají jednotlivé změny držby, nikoli konkrétní důvody těchto změn.
Roku 1421 byl hrad dobyt husity, brzy se však stal oporou katolíků, a proto jej husité v letech 1428–1429 opět obléhali. Potřetí Lichnici roku 1469 neúspěšně obléhalo vojsko krále Matyáše.
V roce 1490 Lichnici získali Trčkové z Lípy, kteří zesílili opevnění a především rozšířili obytné prostory. Ve druhé polovině šestnáctého století se začal význam hradu zmenšovat a jeho úpadek roku 1610 uspíšil požár. Přesto byla pevnost částečně využita během třicetileté války.
Zdivo Lichnice dnes odolává pouze nepříznivému počasí
Lichnice
Zásadní zlom nastal po jejím skončení, kdy bylo opevnění z nařízení císaře Ferdinanda III. pobořeno, aby nemohlo sloužit nepřátelským vojskům. Tím skončila jeho obranná i správní funkce a Lichnice se proměnila ve zříceninu.
V osmnáctém století byl hrad již zříceninou, kterou obyvatelé sousední vsi rozebírali jako zdroj stavebního kamene. První práce na jeho záchraně proběhly na počátku dvacátého století. Současným majitelem hradu je město Třemošnice.
Dodnes se dochovaly zbytky hradeb, věží a dalších stavebních prvků, které dokládají jeho někdejší význam i proměny, jimiž v průběhu staletí prošel.
Hrad Lichnice je nádhernou vzpomínkou na doby dávno minulé, kdy se král snažil o zajištění pevného bodu v krajině, odkud bylo možné hlídat obchodní cesty, pohyb lidí i bezpečnost okolního území. Tímto způsobem upevňoval svou moc a zároveň chránil to, z čeho lidé v království žili.
bm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lichnice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Smil_z_Lichtenburka
