Článek
Pellegrini společně s Ficem vede Slovensko vstříc Rusku
Peter Pellegrini byl oficiálně 6. dubna 2024 zvolen v přímé volbě novým slovenským prezidentem, svého úřadu by se měl ujmout v červnu. Neúspěch jeho protikandidáta Ivana Korčoka byl přitom pro mnohé hořkým zklamáním.
A to nejen pro voliče. Arpád Soltész, novinář, spisovatel, komentátor a zakladatel Investigativního centra Jána Kuciaka otevřeně prohlásil, že Slovensko doslova „hraje o návrat do náruče matičky Rusi“. Petera Pellegriniho západní média přímo označila za proruského populistu.
Tomu nasvědčují nejen jeho výroky ohledně války či pomoci Kyjevu, ale také blízké vztahy s premiérem Robertem Ficem. Ten se svým proruským smýšlením v zásadě netají. Když usedl v roce 2023 do křesla předsedy vlády, potvrdil záhy, jakou cestou bude zemi směřovat. Avizoval, že země už neposkytne vojenskou pomoc Ukrajině a naopak začal hovořit o přípravě normalizace vztahů s Ruskem.
Robert Fico a Dmitrij Medveděv v roce 2010
Strašení v prezidentských volbách
Političtí komentátoři na Slovensku na následné vítězství Pellegriniho v prezidentských volbách zareagovali slovy, že prakticky svou kandidaturu postavil na populistickém prohlášení, že do země přinese mír a nebude posílat slovenské syny na bojiště. Prezident přitom na Slovensku o vysílání vojáků reálně nerozhoduje.
Novopečená hlava státu také neříká, jakým konkrétním způsobem se chystá mír ve své zemi zajistit. Ostatně fakt, že prohlášení o míru vyhlíží působivě na politických billboardech už si v rámci své kampaně vyzkoušel Andrej Babiš. Jemu naštěstí jeho rétorika nevyšla, Pellegrini ale uspěl.
S novou vládnoucí garniturou se tak můžeme obávat toho, že Slovensko bude následovat Maďarsko vedené populistickým premiérem Viktorem Orbánem. Ostatně inspiraci tímto politikem nikterak netají právě ani Pellegriniho spřízněnec Robert Fico. Podle mnohých tím země spěje k faktickému ohrožení demokracie.
Slováci s proruskou orientací nesouhlasí, na zbraně vznikla sbírka
Tento osud se ještě dá zvrátit. Minimálně část Slováků si zřetelně uvědomuje, že je potřeba chránit rodnou zemi i demokratické principy všeobecně. A nedbají přitom na sice politicky líbivá, ve skutečnosti však zcela prázdná prohlášení o míru. Ačkoli Ficova vláda nekompromisně setrvává ve svém postoji, že Ukrajině další náboje neposkytne, občané začali finanční pomoc organizovat sami. A vybrali v rámci sbírky už více než 3 miliony eur.
S těmito prostředky by se tak mělo Slovensko připojit k české iniciativě ze začátku roku, jejímž cílem je nakoupit několik set tisíc dělostřeleckých nábojů pro válkou zmítanou zemi. Tím tak dodalo nejen faktickou materiální pomoc, ale také v symbolickém gestu vyjádřilo, že mu osud sousední země rozhodně není lhostejný.
Ostatně důvodem, proč se nakonec Slováci dokázali v této otázce semknout, je i frustrace z politiky Roberta Fica. Tomu naštěstí ne každý obyvatel Slovenska důvěřuje. Řada inteligentních lidí chápe, kdo je ve válce Ruska a Ukrajiny obětí. Mnozí ale bohužel jsou pod výrazným vlivem proruské propagandy.
Část zničeného ruského raketometu. Bez zbraní by této technice nebylo možné čelit.
Díky zbraním a munici se Ukrajina může bránit
Dodávky zbraní jsou pro Ukrajinu klíčové. Bez nich se totiž nemůže bránit ruské agresi. Na to cílí i známá taktika proruské propagandy, kterou přebírají dezinformátoři. Na Slovensku však bohužel i vláda. Tito lidé volají po zastavení dodávek zbraní a munice s tím, že to přinese okamžitý mír. Jejich teorie však má jednu významnou trhlinu - nikdo by v tu chvíli nepřestal dodávat zbraně ruským vojskům. Cíl je tedy jasný. Odříznout Ukrajinu od zbraní a munice a umožnit Rusku obsadit její území téměř bez odporu.
Je důležité, že velká část slovenských obyvatel tyto účelové a proruské postoje rozpoznala. Slováci tím dokázali, že je nemůžeme házet do jednoho pytle, protože i mezi nimi se najdou rozumní lidé bez proruských názorů. Drží se hesla „když ne vláda, tak my“. Není jim lhostejný osud těžce zkoušené země, která bojuje o přežití.
Anketa
Zdroje:
