Článek
Role zřizovatelů se v posledních letech dramaticky mění. Čelí tlaku – od převodu financování nepedagogických pracovníků přes stárnutí personálu až po zavádění nového kompetenčního RVP. Jak tyto výzvy zvládnout, kde hledat úspory a proč na to nezůstat sami? To ukázala konference „Škola jako motor regionu“, kterou 4. června na brněnském výstavišti v rámci veletrhu URBIS pořádal Ústav pro kvalitu vzdělávání v regionech, z. ú. (UKVR).
Jak ušetřit až 50 % nákladů ve školních jídelnách
Jindřich Švestka ze společnosti Gastroexin upozornil na alarmující stav, kdy zřizovatelé často dělají tu chybu, že při životě udržují stará zařízení. „V současnosti neexistuje metodika, jak udržitelně provozovat školní kuchyně. Zřizovatelé často udržují v chodu stará zařízení, což v praxi znamená násobně vyšší provozní náklady i zbytečně vysoké zatížení personálu. Téma financování a optimalizace školních kuchyní se tak zdaleka netýká jen samotných mezd,“ popsal přesně situaci z terénu.
Řešením je technologický a procesní audit. Přechodem na moderní multifunkční technologie (např. multifunkční kotle) lze podle dat z praxe dosáhnout při přípravě běžných pokrmů fascinujících výsledků:
- Úspora elektrické energie až 50,6 %
- Úspora času personálu o téměř 42 %
- Snížení spotřeby vody o zhruba 35 %
Tento přístup k datům potvrdil i Ing. Filip Hrůza, Ph.D. z institutu MUNI ECON: „Efektivní řízení regionálního školství ze strany obcí není jen o plošných škrtech, ale může být také o chytré optimalizaci a strategickém plánování. Mění se jak vnější, tak i vnitřní podmínky fungování s ohledem na změny v legislativě, demografické projekce či společenské trendy. Pokud zřizovatelé opřou svá finanční rozhodnutí o analýzy, data a koncepční spolupráci, mohou zlepšit jak kvalitu jejich řízení, tak samotného vzdělávání.“
Co nás čeká: RVP 2025 a prevence vyhoření pedagogů
Zásadní změnou, která školy čeká, je nové kompetenční pojetí rámcových vzdělávacích programů (RVP). Odborníci se shodli, že tento přechod nesmí zůstat jen na bedrech samotných učitelů.
Zástupce nakladatelství Fraus Klett, Lukáš Tykal, k tomu dodal zcela zásadní myšlenku: „Zavádění nového kompetenčního pojetí výuky klade na pedagogy obrovské nároky. Pokud chceme předcházet jejich vyhoření, musíme je vybavit špičkovými didaktickými materiály a metodikou, která jim uvolní ruce pro skutečnou pedagogickou práci s dětmi. Podpora ředitelů a zřizovatelů formou investic do moderního vzdělávacího obsahu je proto pro úspěch transformace školství naprosto klíčová.“
Investice do lidí: Návratnost 2 700 % a sdílení kapacit
Proč by vůbec měly obce do školství investovat svůj čas a prostředky? Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna, představil tvrdá ekonomická data. Zatímco náklad na povinnou školní docházku se pohybuje mezi 540 až 1 000 tisíci korun, celoživotní příjem kvalitně vzdělaného jedince dosahuje 17 až 35 milionů korun, z čehož stát a regiony masivně profitují. Zhodnocení investice do vzdělání je tak neuvěřitelných až 2 700 %.
Cestou pro zřizovatele, zejména ty menší, je nekonkurovat si, ale propojovat se. Předseda Asociace dobrovolných svazků obcí ČR, Viktor Liška, k tématu klastrů doplnil: „Malé obce nemusí na poli školství soupeřit. Právě naopak, strategickým sdílením kapacit – ať už jde o IT správu, náročnou administrativu nebo školní poradenská pracoviště a psychology – mohou i menší školy nabídnout dětem a učitelům špičkové zázemí. Díky vzájemné spolupráci se tak mohou stát skutečným motorem své komunity.“
Spojujeme státní správu, obce a školy
Základním předpokladem dlouhodobého rozvoje každého regionu je kvalitně řízená a financovaná škola. Posláním UKVR je právě přemosťovat propast mezi zřizovateli a vedením škol. Jak shrnul vizi celého setkání ředitel ústavu Vítězslav Dohnal:
„Naším hlavním cílem na veletrhu URBIS bylo ukázat, že starosta a ředitel školy nejsou dvě oddělené planety, ale jeden partnerský tým. Všichni v terénu víme, jak složité a vyčerpávající je čelit nadcházejícím změnám v legislativě nebo financování. My v UKVR jsme tu od toho, abychom propojovali státní správu, samosprávu a vedení škol. Chceme zřizovatelům a ředitelům krýt záda, ulehčit jim od operativy a nabídnout bezpečné prostředí pro sdílení dobré praxe. Jen tehdy, když školy v regionu přestanou soupeřit a začnou růst společně, se škola stane skutečným a silným motorem svého regionu.“
