Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Proč školy nemají učit klikat, ale formovat postoje

Foto: Vítězslav Dohnal / vygenerováno v Gemini

Hodina digitální gramotnosti, verze 1.0. Když se snažíme technologie vtěsnat do starých šablon, bývá to občas k smíchu. Škola 21. století nepotřebuje kreslit displeje na tabuli, ale učit děti, jak s nimi žít.

„Já bych ty internety zakázala!“ Bojujeme ve školách minulou válku? Podle dat PISA lavice zaplavil digitální smog a úzkost. Zapomeňme na výuku promptování. Škola nemá učit klikat v aplikacích, ale formovat lidské postoje, vůli a charakter.

Článek

Sokratův strach z digitální demence antiky

Kdykoliv slyším, že nám umělá inteligence „vypne mozky“, musím se s mírnou ironií usmát. Nejsme v tom totiž jako lidstvo poprvé. Už v roce 370 př. n. l. v Platónově dialogu Faidros Sokrates varoval před převratnou technologií: písmem. Vyprávěl příběh o bohu Theuthovi a králi Thamusovi, kde král vynálezci písma prorokoval, že jeho objev přinese lidem jen zapomínání. Tvrdil, že lidé přestanou cvičit paměť a místo skutečné moudrosti získají jen její „zdání“.

Tento cyklický strach je naší antropologickou konstantou. Stejnou paniku, jakou dnes vyvolává ChatGPT, vyvolaly v minulosti logaritmické tabulky (nahradily přece sčítání v hlavě!), kalkulačky v hodinách matematiky i vznik Wikipedie. Pokaždé jsme se báli, že nástroj nahradí myšlení. A pokaždé se ukázalo, že lidský duch je adaptabilní – pokud ovšem pedagogika nezůstane stát v minulosti.

Detektivové versus naivní optimisté

Jako člověk, který deset let vedl progresivní školu a dnes radí zřizovatelům po celé republice, vidím dva extrémy, které školství nikam neposunou:

  • Detektivní zakazovači: Tento přístup je založen na atmosféře nedůvěry a presumpci viny. Školy investují energii do nespolehlivých detektorů AI a v panice se vrací k papíru a tužce jako k jedinému „pravdivému“ médiu. Výsledkem není vyšší kvalita, ale destrukce vztahu mezi učitelem a žákem. Pokud budeme na děti koukat jako na podvodníky, naučíme je jen lépe maskovat stopy.
  • Naivní techno-optimisté: Tento tábor věří, že spásou je učit děti „klikat“ – tedy ovládat konkrétní technické úkony, včetně aktuálně populárního promptování. Jenže učit se konkrétní rozhraní AI jako předmět sám o sobě je stejně absurdní, jako byste se v roce 1985 učili nazpaměť konkrétní sekvence kláves sálového počítače. Technická obsluha nástroje dnes zastarává rychleji, než žák stihne postoupit do dalšího ročníku.

Proč je škola v ohrožení jako investice

Abychom mluvili jazykem faktů, podívejme se na šetření OECD PISA 2022. Ta data jsou varovným signálem nejen pro pedagogy, ale i pro starosty. Škola je pro obec klíčovou investicí a hlavním motorem rozvoje regionu. Pokud ale technologie ve třídě neřídíme, tato investice dramaticky ztrácí hodnotu:

  • Digitální rozptýlení: 65 % žáků uvádí, že je při učení vyrušuje jejich vlastní zařízení.
  • Sekundární rozptýlení: 59 % žáků je vyrušováno zařízeními svých spolužáků.
  • Digitální úzkost: 45 % žáků pociťuje úzkost, pokud u sebe nemá telefon.

Data jasně ukazují, že rekreační používání technologií nad hodinu denně vede k propadu matematické gramotnosti. Pokud děti ve škole ztrácejí schopnost soustředění, obec v budoucnu neuvidí návratnost svých peněz v podobě vzdělané a konkurenceschopné generace. Místo „motoru rozvoje“ budeme mít „prázdné obce“, ze kterých schopní lidé odcházejí jinam.

Postoje jsou víc než nástroje

Podle Future of Jobs Report 2023 (World Economic Forum) zaměstnavatelé už nehledají úzkou technickou gramotnost. Hledají to, co AI (zatím) neumí. Tato zpráva je přímým řešením krize, kterou vidíme v datech PISA. Škola musí místo „klikání“ formovat tři pilíře:

  1. Sebeřízení a vůle: Odolnost vůči algoritmům sociálních sítí. Schopnost vědomě odložit nástroj je důležitější než schopnost ho zapnout.
  2. Kritické myšlení: V éře hlubokých fejků je klíčová kompetence ověřování faktů a odstup od dezinformací. Musíme se ptát „proč“, ne jen „jak“.
  3. Lidskost: Ochrana vztahů a empatie. To je naše komparativní výhoda oproti stroji.

Podvádění: selhání zadání, ne morálky

Ve ScioŠkole jsme se naučili jednu věc: pokud žák dokáže vyřešit domácí úkol pomocí AI za 10 vteřin, pak ten úkol pravděpodobně neměl žádnou pedagogickou hodnotu. AI nám nastavuje zrcadlo naší vlastní lenosti v zadávání práce.

Musíme se posunout od hodnocení výsledku k hodnocení procesu učení. Skutečná známka (nebo lépe slovní hodnocení) by měla patřit tomu, jak žák dokázal kriticky revidovat chyby, které AI vyprodukovala, nebo jak dokázal svůj postup obhájit. Pokud AI napíše bezchybný referát, úkolem žáka je být jeho editorem a oponentem.

Projekt AI365 jako kompas pro regiony

V Ústavu pro kvalitu vzdělávání v regionech (ÚKVR) proto nepropagujeme technické manuály, ale metodický rámec AI365 (ai360.ukvr.cz). Nejde o kurz ovládání ChatGPT pro sborovny. Je to strategický nástroj pro ředitele a zřizovatele.

Apeluji na starosty a radní: Kvalitní škola, která zvládá AI holisticky (řeší duševní zdraví, klima a rozvoj osobnosti), je školou, která do vašeho regionu přitáhne mladé rodiny s vysokým potenciálem. Je to nejlepší obrana proti vylidňování venkova. Přestaňme se ptát, jaké tablety nakoupit do rozpočtu. Ptejme se, jaké postoje chceme u dětí pěstovat, aby v digitálním světě nezůstaly jen pasivními konzumenty, ale staly se jeho sebevědomými tvůrci.

Zdroje pro hlubší zájem

Myšlenky a vize v tomto textu vycházejí z desetileté praxe autora v čele školy a současné strategie ÚKVR. Umělá inteligence byla v tomto procesu využita jako moderní partner pro stylistické vytříbení a strukturování textu, nikoliv jako náhrada za autorskou zkušenost.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz