Článek
Sebe-vědečtější kalkulace kolik je v tomto vesmíru galaxií, v nich úhrnně sluncí a u nich úhrnně planet v obyvatelné zóně, a tedy potencionálně obdařených životem, jsou sice zajímavé leč poněkud zavádějící, v podstatě až nesmyslné.
Vznik života totiž není jev náhodný, ale jev zákonitý. Jsou-li vytvořeny podmínky, život vznikne. Pomíjím zde co je a co není život a tedy i co jsou a co nejsou odpovídající podmínky, to bychom se nikam nedostali. Hovoříme tedy o životě COHN, o životě našeho typu, nikoli o životě na Jupiteru, na Slunci nebo v mezihvězdném prostoru.
Je to jako když házíte kostkou, hrací kostkou, pochopitelně. Házíte a padne-li vám 6, teď, teď, teď, … je jev náhodný, pravděpodobnost je cca 16,7%, že vám padne 6, dříve či později je jev zákonitý a tedy „pravděpodobnost“ je 100%.
Takže, se dá vlastně říci, že vznik života, matematik by asi nesouhlasil, je jev náhodný i zákonitý zároveň.
Počáteční pravděpodobnost genese v daném okamžiku byla mnohem nižší než u hrací kostky, ale byla na to spousta času, miliony let, cca 500 milionů let. A nejspíše se to nepovedlo napoprvé, tedy aby se vzniklý život udržel při životě. Pro vznik života musí být podmínky dostatečně příznivé a dostatečně stabilní, pro jeho vývoj, pro evoluční proces, musí být podmínky přiměřeně nepříznivé a přiměřeně nestabilní, ostatně to platí pro každý ekosystém, i pro lidskou společnost.
