Článek
Se značkou Alfa Romeo jsem se poprvé seznámil ve svých 18 letech, když můj táta na mé doporučení pořídil model 164 2.0 Twin Spark. Mé odůvodnění k jejímu pořízení bylo prosté. Alfu jsme ještě neměli. Když táta poprvé přivezl tuto modrou krasavici domů, tak jsem vůbec neměl ponětí, co toto rozhodnutí bude znamenat. Byla to láska na první pohled, která trvala mnoho let a přinesla mnoho zajímavých zážitků.
S modrou Alfou jsem se naučil řídit, takže jsem s k ní vytvořil speciální vztah. Bylo to skvělé a pohodlné auto, jehož dokonalé vyvážení mi dokonce zachránilo život. Jako většina mladých řidičů, i já jsem si myslel, že jsem za volantem „mistr světa“. Jenže jedna levotočivá a zatáčka, špatný nájezd a přílišná rychlost mě přesvědčila o opaku. Naštěstí vše dopadlo dobře a s Alfou jsme to ustáli.
Moje šlechtična měla, stejně jako všechny Alfy, mnoho neduhů. Ty se týkaly hlavně elektronických prvků. Displej klimatizace nesvítil, stav najetých kilometrů byl také nečitelný, a především nefungovalo stahování oken u třech dveří. Mechanismus stahování fungoval pouze u řidiče, takže se v horkých dnech bez použití klimatizace tak nějak dalo. Nicméně s tím, jak málo jsme do auta investovali, tak jezdilo spolehlivě. Pokud byl v šlechtičně benzín, tak nás vždycky všude dovezla. Dvoulitrový motor Twin Spark patřil mezi velké držáky. Dovolím si říct, že pro běžného řidiče byl podobně skvělý, jako mezi alfisty hojně opěvovaný třílitrový Busso V6, kterým se tyto Alfy také osazovaly.
Již jsem zmínil, že design automobilů Italové opravdu umí. To jsem si potvrdil při své návštěvě muzea Alfy Romeo nedaleko Milána. Zde jsem spatřil mnoho nádherných kousků. Mojí pozornost nejvíce upoutaly tři exponáty, mezi něž patří vůz formule 1 Alfa Romeo 158, model Disco Volante z padesátých let, a na konec vůz Alfa Romeo 8C Competizione. Mít možnost svézt se s jakýmkoliv z nich by bylo něco úžasného, ale to se mi zřejmě nikdy nepodaří. Naštěstí jsem si mohl svojí lásku k této italské značce vynahradit vlastnictvím vozu Alfa Romeo 159 Sportwagon.
Jeremy Clarkson mnohokrát řekl, že Alfy jsou jako lidé a díky svým chybám mají charakter, což jsem si potvrdil při vlastnictví svého druhého vozu této značky. Moje „Alfetta 159“ bylo úžasné auto, jehož pořízením jsem si splnil svůj dětský sen. Svezení v tomto voze bylo naprosto perfektní. Bohužel značné investice do funkčnosti motoru, a také podvozku, mě od dalšího soužití s touto automobilovou značkou odradily. Alfu Romeo by si měl pořídit každý automobilový nadšenec. Mě osobně láska k této značce ještě úplně nepustila, ale i tak dnes raději jezdím spolehlivějšími německými vozy.