Článek
John Winston Lennon se narodil 9. října 1940 tedy v době, kdy druhá světová válka bujela na plné obrátky. Byl pokřtěn anglikánskou církví a jako křestní jméno dostal do vínku jméno po vzoru legendárního politika té doby Winstona Churchilla. Ačkoliv několik let příležitostně zpíval v církevním sboru, tak se John o náboženství nikdy nezajímal. Ba naopak se proti němu značně vyhraňoval a v březnu roku 1966 si poprvé proti sobě poštval věřící lidi po celém světě. Jeho prohlášení, že The Beatles jsou populárnější než Ježíš Kristus, značně pobouřilo fanoušky, kteří na protest pálili desky s jejich hudbou.
O další rozruch se John Lennon postaral už po boku Yoko Ono. Japonská umělkyně u něj vzbudila zájem o avantgardní umění a na konci roku 1968 spolu vydali první společné album Unfinished Music No.1: Two Virgins. Nahrávky složené z nesourodé směsice zvuků byly odsouzeny jak odbornou, tak i neodbornou veřejností, ale svět nejvíce pobouřil kontroverzní obal desky. Na něm jsou oba umělci zobrazeni nazí. Ve Spojených státech byla tato deska kvůli obscénnosti zabavována, a v New Jersey dokonce zmizelo z prodeje 30 tisíc kopií. Nakonec byla prodávána v hnědém papírovém obalu zakrývající nahotu obou protagonistů.
V březnu následujícího roku strávil slavný pár své líbánky v prezidentském apartmá číslo 907 amsterdamského hotelu Hilton. John a Yoko celý týden v reakci na válku ve Vietnamu rozmlouvali s novináři o nutnosti celosvětového míru. Novináři se za nimi po celou dobu hrnuli, jelikož očekávali, že se stanou svědky při nejmenším milostného aktu. Vzhledem k otevřenému postoji Yoko Ono k nahotě, který se projevil již dříve, když nechala návštěvníky její výstavy ze sebe odstříhávat kusy oblečení a také počátkům excesivního chování Johna Lennona, se není čemu divit. Místo toho pár pokračoval ve svých rozhovorech o „míru v posteli“ v kanadském Montrealu.
John a Yoko strávili své líbánky v posteli tím, že s novináři hovořili o nutnosti míru.
Zde v červnu Lennon složil svou první protestní píseň Give Peace a Chance (Dejte šanci míru). Lennonovi měli v plánu se usídlit v New Yorku, ale vstup do Spojených států jim kvůli Johnově zatčení za přechovávání drog z října 1968 nebyl povolen. Rozhodně nepomohla ani jejich další protiválečná kampaň, během které zaplavily ulice 12 měst po celém světě včetně amerického Los Angeles a New Yorku plakáty a billboardy s nápisem „WAR IS OVER!“ (Válka skončila!). Ty se objevily před vánočními svátky roku 1969 a dvojice zamilovaných aktivistů k nim zcela bezostyšně připojila svá jména spolu s přáním šťastného Nového roku.
Zabydlet se natrvalo v New Yorku se jim povedlo až v srpnu 1971 a usídlili se v mnohými umělci opěvované budově Dakota na západní části Manhattanu. Město Lennona natolik učarovalo, že se do konce svého života do rodné Británie už nevrátil. Na konci roku zde složil dnes již neotřele známou vánoční písničku Happy Xmas, která obstála zubem času a během adventu se i u nás pravidelně hraje v rádiích. Bohužel málokdo zná kontext vzniku této na první pohled vesele znící vánoční písně, na jejímž konci se opakuje poselství z předchozí kampaně ve znění: „Jestli chcete, tak válka skončila.“
Po Lennonově nejlepším počinu jeho sólové kariéry jmenovitě desky Imagine z dřívějška stejného roku se John v roce 1972 pustil do alba Some Time in New York City, které obsahuje skladby kritizující vládu USA. Ve skladbě John Sinclair se postavil za stejnojmenného básníka a aktivistu, jenž byl za opakované držení marihuany odsouzen k 10 letům vězení. V písni Attica State Lennon zase sympatizoval s povstalci proti otřesným podmínkám ve věznici Attica. Během nepokojů bylo zabito 33 vězňů a 10 dozorců. Lennon v textu ztracené životy postavil nade vše a později společně s Yoko Ono ostře odsoudili americký soudní systém.
Po jejich jasném vzkazu: „Osvoboďte vězně a uvězněte soudce“ Richard Nixon nařídil, aby byl John Lennon deportován ze Spojených států. Začal tak vleklý soudní spor o Johnově setrvání v USA, ve kterém je nakonec úspěšně hájil imigrační právník Leon Wildes. Zelená karta byla Lennonovi nakonec vystavena až v červenci 1976, kdy už byli s Yoko po jeho „ztraceném víkendu“ v Los Angeles opět spolu. Navíc se jim o rok dříve narodil syn Sean, díky čemuž se rozhodli stáhnout z hudebního průmyslu a veřejného života. Chtěli zmizet z hledáčku FBI, která je roky před tím sledovala a odposlouchávala, aby mohli nerušeně žít jako rodina.
Na hudební scénu se slavný pár vrátil až v roce 1980 vydáním společné desky Double Fantasy. Lennon se odhodlal k psaní písní po otřesném zážitku během výletu na moři, kdy musel na 6 hodin převzít kormidlo, jelikož ostatní členové posádky odpadli kvůli mořské nemoci. Po tomto zážitku začal přemýšlet o křehkosti života a našel nové sebevědomí k další tvorbě. Polovina desky zahrnovala jeho nové i dosud nevydané skladby a druhou složila Yoko Ono. Album, jež vyšlo 17. listopadu nebylo kritiky přijato nijak vřele především kvůli idealizaci jejich manželství, ale po Lennonově smrti se uchytilo a získalo cenu Grammy za nejlepší album pro rok 1981.
Tato společná fotografie manželů Lennonových byla Jackem Mitchellem pořízena měsíc před smrtelným atentátem
Nicméně v době ještě před vydáním jejich nejnovějšího hudebního počinu už spřádal jistý Mark David Chapman plány, jak zavraždit Johna Lennona. K prvnímu pokusu o vraždu tímto psychicky narušeným jedincem mělo dojít už 30. října 1980, ale Chapman si útok poté, co nemohl sehnat v New Yorku náboje do svého revolveru ráže 38, rozmyslel a vrátil se domů na Hawaii ke své manželce Glorii Hiroko. Doma jí vylíčil, co se chystal udělat a zároveň slíbil, že se bude snažit stát lepším člověkem a manželem. Nutno dodat, že již roky hodně pil, aby zahnal své deprese, a dokonce se v roce 1977 pokusil otrávit oxidem uhelnatým.
Významnou roli v tomto smutném příběhu sehrála kniha spisovatele J. D. Salingera Kdo chytá v žitě. Po jejím přečtení byl dle všeho Chapman na Lennona rozzlobený, jelikož John lidem ve svých prohlášeních často připomínal, aby se neupínali k majetku, ačkoliv sám byl multimilionářem. Mark Chapman se ztotožnil s hlavním protagonistou románu Holdenem Caulfieldem a rozhodl se jít do boje proti takzvaným „phonies“ (pokrytcům). Je s podivem, že ho manželka Gloria po předchozí zkušenosti pustila na opětovnou cestu do New Yorku. Jak sama po vraždě uvedla, tak mu uvěřila, že se změnil a zbraň hodil do oceánu.
Nic netušící John Lennon byl Chapmanem pronásledován již dva dny před tím, než se budoucí vrah odhodlal přijít si za slavným hudebníkem pro podpis. K setkání došlo 8. prosince kolem 17. hodiny a na snímku je spolu zachytil amatérský fotograf. Dle Markových slov na něj byl Lennon milý a trpělivý. Dokonce se ho po podepsání desky zeptal, zda potřebuje něco dalšího, což jej udivilo, jelikož u sebe neměl fotoaparát, aby mohl třeba poprosit o společnou fotografii. Jako by z něj vyzařovalo, že má v plánu ještě něco dalšího a John to z něj vycítil. Po odjezdu Lennonových limuzínou do studia se Chapman toulal po Central Park v blízkosti budovy Dakota.
Nechvalně známá budova Dakota v New Yorku, před kterou byl John Lennon zastřelen
Z náročného nahrávání skladby Walking on Thin Ice ve studiu Record Plant, která se na desce Double Fantasy objevila až při remasterovaném vydání z roku 2000, se John Lennon a Yoko Ono k budově Dakota vrátili několik minut před 23. hodinou. Když vystoupili z auta, tak se za nimi Mark Chapman vydal, naprosto v klidu a potichu vytáhnul zbraň a Johna oslovil: „Hej pane Lennone!“ Poté vypálil 5 ran ze svého revolveru, z nichž zasáhly tělo bývalého „brouka“. John se ještě stihnul dopotácet k recepci budovy, zatímco se vyděšená Yoko měla schovat za schody. Vrahovi vytrhnul zbraň z ruky recepční a odkopnul ji, co nejdál od něj.
Chapman místo toho, aby se dal na útěk vytáhnul inkriminovanou knihu a v poklidu si v ní četl, než dorazila policie. Nesnažil se klást odpor, ani vraždu nijak popírat. V tu samou dobu byl John policejním vozem převezen do nejbližší Rooseveltovi nemocnice, kde ho lékaři v čase 23:15 prohlásili za mrtvého. Dle některých zdrojů měl ještě před posledním vydechnutím hlesnout: „On mě střelil“. V lékařské zprávě se objevilo, že nikdo s takovými střelnými zraněními, která utrpěl pan John Lennon, nemohl přežít déle než pár minut. Jedna z kulek, jež zasáhla jeho tělo, si měla najít cestu do srdeční aorty a dle pitvy dvě protrhly plíce.
Jako první o Lennonově smrti veřejnost po dlouhém váhání o vhodnosti zasazení zprávy do přímého přenosu zápasu americké NFL informoval Howard Cossell. Úmrtí zakladatele legendárních The Beatles a hlasatele lásky a míru zasáhlo celý svět včetně komunistickým režimem od západních mocností odtrženého Československa. Právě u nás v Praze spontánně vznikla na Malé Straně nedaleko Karlova mostu takzvaná Lennonova zeď, která je od té doby pravidelně pomalována mírovými vzkazy a hesly z Johnových písní. Jedná se o památku, za kterou jezdí turisté z celého světa a fanoušci u ní v den jeho smrti zapalují svíčky.
U Lennonovi zdi v Praze dodnes fanoušci zapalují svíčky v den výročí jeho smrti a vzdávají čest jeho památce
Z atentátu byl zdrcený i Paul McCartney. Johnův letitý přítel a kolega z kapely, se kterou dobyli celý svět, konfiguroval jako jeden z případných cílů na Chapmanově listu a nebyl sám. Seznam obsahoval další slavné osobnosti jako například herečku Elizabeth Taylor, bývalou první dámu Jacqueline Kennedy Onassis, anebo dokonce tehdejšího prezidenta USA Ronalda Reagana. Za roky ve vězení Mark David Chapman vydal mnoho prohlášení o tom, proč si k vraždě vybral zrovna Johna Lennona. V jednom z nich mu jakožto věřícímu vadily texty skladeb Imagine a God, v dalším zase tvrdil, že byl slavným muzikantem přímo posedlý a chtěl si pro sebe uzmout kus jeho slávy.
Ve výsledku šlo jen o pouhou závist a také fakt, že si John pouštěl fanoušky přímo k tělu, a tak se stal snadným cílem pro vraždu. Chapman byl 24. srpna 1981 odsouzen k doživotnímu trestu ve vězení s možností propuštění po 20 letech. Od uplynutí této doby každé dva roky žádá o prominutí zbytku trestu, ale jeho žádost je pokaždé zamítnuta. V roce 2018 tomu nebylo jinak i přesto, že Mark během slyšení představenstvu sdělil toto: „Před 30 lety jsem nemohl říci, že jsem se styděl, ale teď už vím, co to stud je.“ Tehdy bylo zamítnutí jeho žádosti odůvodněno s tím, že jeho propuštění je neslučitelné s veřejnou bezpečností, a tak pobývá ve věznici Attica dodnes.
Mark David Chapman vyfocen ve vězení, krátce po zadržení policií
Jeho žena Gloria Abe Chapman se s ním dodnes nerozvedla, jelikož ho prý stále miluje. Ročně spolu mají možnost společně a v soukromí strávit 44 hodin. Dle jejích slov tento čas tráví pojídáním pizzy a sexem. Yoko Ono se už nikdy neprovdala a stále se věnuje odkazu myšlenek a hudby svého manžela. Právě díky ní jsme si mohli před rokem poslechnout poslední společnou kolaboraci všech členů legendárních brouků Now and Then. Kdysi totiž kvůli dokumentu Antologie Beatles předala Paulu McCartneymu tři Johnovi demo nahrávky, z nichž se dvě podařilo vydat již dříve. V otcových stopách jdou i oba jeho synové, jelikož se také věnují hudbě.
John Lennon byl významným myslitelem a především hudebníkem, jehož melodie si spolu s textem dodnes pobrukují lidé po celém světě. Své jizvy na duši léčil především tvorbou hudby, a i když čas od času propadl alkoholu a drogám, tak měl po svém boku partnerku, vedle níž se mohl zvednout. Kdežto Mark David Chapman si jako cestu ke slávě místo tvrdého úsilí zvolil zkratku v podobě vraždy slavné osobnosti. Sice dnes sám o svém činu tvrdí, že byl sobecký a zlý, ale to na skutku nic nemění. Nicméně zůstává otázkou, zda by mu John Lennon odpustil, pokud by útok přežil. Yoko Ono si totiž kvůli obavám o svojí a Seanovu bezpečnost Chapmanovo propuštění nepřeje.
