Článek
Pro křesťany jsou Velikonoce mnohem větším svátkem než Vánoce. Je z toho důvodu, že ukřižování a úmrtí beránka božího jsou zpečetěním nové a věčné smlouvy Boha s lidstvem. Tato událost se tradičně slaví na Velký pátek, a má podle výkladu událostí z Bible. Potvrzuje Ježíšovo božství. Vigilie, z latinského překladu slova bdění, připadá na noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli.
Tato slavnost začíná po západu slunce mimo kostel tím, že kněz posvětí velikonoční oheň. Z něj se zapálí paškál, jež je v průvodu odnesen do svatostánku. Kostel je v době příchodu průvodu potemnělý. Pro připomínku Ježíšova vítězství nad temnotou a smrtí si křesťané či návštěvníci velikonoční vigilie zapalují svíčky od paškálu. Což zároveň zajistí jediné světlo, které před skončením mše spatříte a musím uznat, že je díky tomu v kostel nádherná atmosféra.
Slavnost velikonoční vigilie nám připomíná Ježíšovo vítězství nad smrtí i temnotou
Slovo vigilie v překladu z latiny znamená bdění, a proto se na Bílou sobotu neslouží žádné mše přes den a čeká se až na západ slunce. Křesťané takto symbolicky bdí u Ježíšova hrobu v očekávání jeho zmrtvýchvstání, což mě přivádí k otázce. V Bibli je psáno, že „třetího dne vstal z hrobu“, tak jak je tedy možné, že se vigilie slaví druhý den od jeho ukřižování?
Zdůvodnění představitelů církve je jednoduché. Podle tehdejší kultury se noc již počítala k následujícímu dni. Tudíž, jelikož zemřel v pátek a z mrtvých vstal v noci ze soboty na neděli, tak se to počítalo jako kdyby uběhly tři dny. Toto odůvodnění se myšlení dnešní doby může zdát jako zvláštní, ale musíte vzít v potaz, kolikrát se za tu dobu změnil kalednář. V jednu dobu měl týden dokonce osm dní. Nicméně i tak jsou Velikonoce krásným svátkem, jež bychom si všichni měli užívat stejně tak, jako dnes značně zprofanované Vánoce.
