Článek
Po vstupu do kostela na vás jako první dolehne jeho rozlehlost. V dálce před vámi spatříte nádherně zdobený oltář a nad ním fresku s vyobrazením Krista všemohoucího. Právě ta je typickým znakem románských bazilik v pravoslavných zemích, podobný motiv spatříte prakticky v každém větším svatostánku. O vnitřní výzdobu se postaralo mnoho předních českých umělců. Ornamentální zdobení prosklených dveří v hlavní lodi navrhnul Josef Mocker, jehož jméno je spojeno s dostavbou svatovítské katedrály v Praze.
Na návrzích figurálních motivů se pro změnu vystřídala dvojice českých malířů, z nichž jedno jméno určitě znát budete. Jedná se o Františka Ženíška, který se pro změnu podílel na výzdobě foyer v Národním divadle. Naleznete zde i díla jednoho z nejznámějších českých umělců 19. století, a to Josefa Mánesa. Tento umělec bohužel nedostal v kostele mnoho prostoru, ačkoliv o to hodně stál. Nicméně jeho práci si můžete prohlédnout na postranním oltáři svatého Václava, kde ztvárnil několik českých patronů.
Dřevěné sochy svatého Cyrila a Metoděje jsou majestátní poctou oběma věrozvěstům.
Vedle vstupu do hlavní lodi naleznete dřevěné sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti. Tato nádherně propracovaná díla perfektně doplňují interiér kostela, ačkoliv vznikla až v roce 1934 rukami řezbáře Břetislava Kafky. K dostavění a vysvěcení svatostánku došlo totiž už v roce 1863.
Hlavní loď i s předsíní je dlouhá enormních 75 metrů. Na jejím konci naleznete již zmíněný oltář svatého Cyrila a Metoděje. Ten je na české poměry dost neobvyklý, jelikož nemá žádný velký oltářní obraz, spíše díky své konstrukci připomíná takový malý kostelíček uvnitř ohromného svatostánku. Když se sem vydáte o Noci kostelů, tak budete mít možnost si vychutnat pohled na hlavní oltář zblízka.
Na varhany z 19. století je úchvatný pohled.
Při této každoroční akci se naskýtá příležitost prohlédnout si půdu kostela. Určitě její návštěvu doporučuji. Uvidíte zblízka, jak vypadá románská křížová klenba. Po procházce půdy se dostanete i na kůr s varhanami. Jejich vznik se datuje k roku 1898. Na počátku 20. století byly ještě rozšířeny a ve své době byly největšími varhanami v naší zemi. Dodnes se skládají ze tří manuálů, jednašedesáti rejstříků a o dokonalý zvuk se stará více než tři tisíce píšťal.
V Praze se nachází mnoho nádherných svatostánků a ještě více historických staveb, jež stojí za návštěvu. Kostel svatého Cyrila a Metoděje je mezi nimi často opomíjen, jelikož se nenachází v historickém centru. Nicméně se jeho návštěva vyplatí. Vzniknul v době značné regotizace naší země, a právě proto je připomínka románského slohu v jeho podobě tak důležitá.
