Před 30 lety zemřel legendární závodník Ayrton Senna

Nejtemnější závodní víkend v historii Formule 1 se odehrál na přelomu dubna a května roku 1994. V průběhu Velké ceny San Marina přišli o život hned dva jezdci a jedním z nich byl legendární Ayrton Senna. Trojnásobného vítěze mistrovství světu jezdců v jedné z nejprestižnějších závodních soutěžích asi není třeba moc představovat. Dle mnohých nezasvěcených byl Ayrton arogantní závodník, jenže ve skutečnosti se jednalo o tvrdého dříče, který závodění obětoval vše, a nakonec i svůj život. Před sezonou 1994 Senna přestoupil do stáje Williams, aby měl jistotu nejlepšího vozu na startovním poli. Jenže před startem sezony FIA změnila pravidla, co se použité techniky týče. Monoposty nesměly využívat kontrolu trakce, plně automatickou převodovku a hlavně aktivní odpružení. To bylo největší předností stáje Williams v sezoně 1993, kdy jejich monopost FW15C dominoval startovnímu poli a Alain Prost díky tomu a svým dovednostem získal svůj čtvrtý a poslední titul za vítězství v šampionátu Formule 1.

Před tragickým víkendem v Imole byl Ayrton v dost nevýhodné pozici. Nastoupila nová generace závodníků v čele s Michaelem Schumacherem, jenž vyhrál první dva závody sezony a byl velmi dravý po vítězství šampionátu. Na druhé straně Senna ani jeden závod nové sezony nedokončil a při třetí Velké ceně v italské Imole, tak byl pod velkým tlakem. Při pátečním tréninku měl vážnou nehodu jeho krajan Rubens Barrichello, který v rychlosti 225 km/h vylétl z tratě. Naštěstí z nehody vyvázl živý se zlomeným nosem a naraženými žebry. Ayrtona to velmi znepokojilo, jelikož byli dobří přátelé a právě Ayrton byl první koho Rubens spatřil, když se probral z bezvědomí. Po celý víkend něco temného viselo ve vzduchu a Senna jako by nebyl ve své kůži. Dokonce při jízdě na trati do týmového rádia zdravil jeho největšího rivala Alaina Prosta, který se rozhodl po sezoně 1993 ukončit kariéru. V hlase Senny byla slyšet trocha sentimentality. S Prostem byli na nože na závodní trati i mimo ní a zřejmě tato rivalita Sennovi chyběla.

Kvalifikaci přerušila tragická událost. Nováček ve Formuli 1 Roland Ratzenberger si při honu za nejrychlejším časem na trati nejprve poškodil přední křídlo, díky čemuž ztratil přítlak a se svým neovladatelným vozem v rychlosti 314 km/h narazil do zdi a dle všeho byl na místě mrtvý. Jenže právě v tomto momentě si organizace FIA v čele s Maxem Mosleyem, jež spravuje šampionát Formule 1, nevědomě zahrála s osudem Ayrtona Senny. Dle tehdejší legislativy se při úmrtí závodníka přímo na trati musí závod odložit, dokud se nevyšetří okolnosti úmrtí. Senna se nechal odvézt na místo nehody Safety carem a viděl, že s Ratzenbergerem je to velmi zlé. Byl za to ze strany pořadatelů kritizován, jelikož ti nechali oznámit Ratzenbergerovo úmrtí až po jeho převozu do nemocnice, aby se Velká cena San Marina mohla nerušeně v neděli odjet a FIA nepřišla o milióny dolarů.

Roland Ratzenberger utrpěl několik fraktur lebky včetně krvácení do mozku, čemuž podlehl. Šlo o první úmrtí pilota Formule 1 během závodního víkendu od roku 1982. Zároveň to bylo poprvé, co něco podobného Ayrton za svojí kariéru v nejprestižnější soutěži zažil. Po tragické události se v jeho očích dokonce objevily slzy. Při rozhovoru s hlavním lékařem pilotů Formule 1 Sidem Watkinsem na otázku, zda se na závod nevykašlou a nepůjdou raději na ryby, Senna odpověděl: „Nemohu skončit, musím jít dál.“ Což byl jeho celoživotní přístup k automobilovému sportu. Již dříve se vyjádřil o šampionátu Formule 1 jako o nikdy nekončící válce. On tím pravým válečníkem vskutku byl. Kvalifikaci na Velkou Cenu San Marina vyhrál, stejně tak jako kvalifikaci na předchozí dva závody a opět si zajistil nejvýhodnější pozici na startu před druhým Michaelem Schumacherem.

V den závodu na dopoledním brífinku jezdců Senna navrhoval zvýšení bezpečnosti při závodech a bylo přislíbeno, že se vše projedná před následující Velkou cenou Monaka. V sobotu při kvalifikaci a v neděli před startem Ayrton ještě mluvil o bezpečnosti a porušování pravidel ze strany stáje Benetton s jeho největším rivalem Alainem Prostem, který z toho byl v údivu. Dříve kdykoliv se potkali, tak Sennovi nestál ani za pozdrav a nyní spolu vedli takřka půlhodinový rozhovor. Dle všeho by se dalo říct, že Senna tušil, že se mu během závodu stane něco zlého. Při přípravách na start Velké ceny seděl na startovním roštu ve svém Williamsu a poprvé za svou kariéru ve Formuli 1 neměl nasazenou helmu. Bylo to u něj dost nezvyklé a možná podvědomě chtěl, aby si ho fanoušci šampionátu mohli naposledy prohlédnout. Co stálo za tímto rozhodnutím, se už bohužel nedozvíme.

Senna odstartoval a držel se v čele závodu. Hned ve druhém kole došlo k další vážné nehodě monopostů JJ Lehta a Pedra Lamiho, při níž se ani jednomu z jezdců nic závažného nestalo. Nicméně byl zraněn policista a osm diváku. Na traťi byly nečistoty po nehodě, a tak vyjel Safety car. V roce 1994 nebylo obvyklé, aby Safety car vyjížděl, když je trať suchá. Při osudné Velké ceně San Marina to bylo teprve podruhé v historii. Senna se na řidiče Safety caru zlobil, jelikož kvůli němu musel jet příliš pomalu a značně mu chladly pneumatiky jeho Williamsu. Právě tato skutečnost zadělávala na průšvih, který později nastal. V sedmém kole už byl závod opět v plném proudu. Schumacher tlačil z druhé pozice na Sennu, který byl ve skvělé formě a zdálo se, že se mu závod konečně podaří.

Tedy dokud jeho monopost v rychlé zatáčce Tamburello nevylétl v rychlosti 307 km/h z trati a nenarazil bokem do zdi. Část utrženého zavěšení předního kola prošla hledím na Ayrtonově helmě a vážně ho zranila nad pravým okem. I přes včasnou zdravotní péči poskytnutou zdravotním týmem s již zmíněným Sidem Watkinsem a následném převozu vrtulníkem do nemocnice, Senna 1. května 1994 v 18:37 umírá, když se mu zastavilo srdce. Sennův mozek byl klinicky mrtvý, a tak se ho lékaři rozhodli už neoživovat.

V jeho rodné Brazílii byl vyhlášen třídenní státní smutek a Sennovi byl vypraven státní pohřeb. Po celém světě lidé oplakávali závodního hrdinu. Tým Williams byl vyšetřován pro zavinění Ayrtonova úmrtí. Soud neshledal ze strany týmu žádné pochybení a celou tragickou událost uzavřel s tím, že na vině byla prasklá hřídel řízení, kvůli které se vůz stal neovladatelným. To bylo později v dokumentu od National Geographic vyvráceno a bylo shledáno, že problém byl v přítlaku vozu. Před osudnou nehodou se zezadu Sennova Williamsu objevily jiskry, jelikož se jeho podlaha dotkla povrchu trati. Na vině byl nízký tlak v pneumatikách, jež se vytrácel, když vychladly pomalou jízdou za Safety carem. Světlá výška monopostu se snížila o několik milimetrů, a tak Ayrtonův monopost Williams v osudnou chvíli ztratil přítlak a před zátačkou Tamburello byl neovladatelný. Senna sice brzdil, ale rychlost svého vozu dokázal před nárazem do zdi snížit pouze na 207 km/h.

Jak to doopravdy bylo se asi nikdy nedozvíme. Nicméně to vypadá, že nikoliv lidský faktor, ani technická závada monopostu, nýbrž neuvěřitelná souhra špatných náhod dle všeho vedla k úmrtí trojnásobného mistra světa Formule 1. Stalo se tak při závodě, jež se dle tehdejší platné italské legislativy zřejmě neměl ani jet. Až po této tragické smrti začala FIA řešit bezpečnost při závodech.Během sezony 1994 nadělala se zaváděním nových pravidel ještě mnoho chyb, díky nimž došlo k dalším naštěstí ne už smrtelným nehodám. Asociace jezdců byl rychlejší a v nebezpečně rychlých usecích tratí v Kanadě a Belgii nechala nainstalovat šikany z pneumatik. Ty vydržely jen pro tuto sezonu. Nicméně důležité je, že se bezpečnost jezdců začala řešit a mnoho tratí včetně zatáčky Tamburello v italské Imole bylo upraveno, aby se rizika smrtelných nárazů minimalizovala. Za 30 let od úmrtí velikána Senny při nehodě na závodní trati zemřel pouze jediný jezdec, kterým byl v roce 2014 mladičký Jules Bianchi.